chvatn jako hradby v Dubrovnku. eovsk valy nemaj v esku obdoby

Pirovnn k honosnmu Dubrovnku zavn silnou nadszkou, avak spolench rys se sdly, co vb turisty na okrun prochzku po svch hradbch, se pr objev. Jen pohled na erven stechy runch mst tady nahrazuje divoina prody.

eovsk valy se ad mezi pamtihodnosti mimodnho vznamu. Pedevm se jedn o vjimen dochovan systm opevnn, jak u ns sotva najde konkurenci.

Zrove eovsk valy uchvt svoj velikost. Ve val msty dosahuje tinct metr, v na republice je to ad na eln pozici. Celkov dlka dosahuje zhruba ti kilometry, hlavn val opisuje kruh a doprovz ho a est metr hlubok pkop. Mnostv zeminy pouit k vybudovn opevnn odpovd kapacit 15 000 nkladnch vagn.

eovsk valy dodnes doprovz ada otaznk. Napklad pro vznikly, kdy byly zbudovny a komu slouily. Vnoval jim pozornost u Frantiek Palack a jako jedin hradit ho uvd ve svch Djinch nroda eskho. Tehdy zhadn opevnn povaoval za pozstatek avarskho tbora. Nsledn se objevily hypotzy o keltskm oppidu. Archeologick nlezy zde doopravdy potvrdily lidskou ptomnost v dob kamenn, bronzov i elezn.

Dal etapu rozvoje pinesl rann stedovk, kdy se uvnit val rozprostralo slovansk sdlit. Strategick poloha na dominantnm nvr sem pr pithla ikovy bojovnky. A ti se mezi hlinnmi valy utboili. eovsk valy jim umoovaly pozorovat zem od Polab ke Krkonom. Navc tu existuj pramenit vody, co je pro udren vojenskho tbora nezbytn. Bhem ticetilet vlky zde rozbili sv leen vdov, kte valy zpevnili, rozili a pizpsobili pozicm dlostelectva a promnili je tak na klasick ance.

Jihozpadn st opevnn pi pohledu od blzk lesn cesty. Fotografie velikost valu lehce potlauj, reln psob mnohem mohutnji.

Nynj tv eovskch val se pipisuje prv vdsk pestavb. Naposled se star hradit dokalo praktickho vyuit bhem prusko-rakouskho konfliktu roku 1866. Tenkrt opevnn kupodivu nevyuili vojci, nbr se sem do jejich bezpe sthli vystraen civilist.

Okrun tra

Dve sem smovala trasa lut znaka, ale ta byla zruena. Zal znaen se vak natst stle objevuje v ternu. V souasn dob pivd nvtvnky k eovskm valm bon vtev naun stezky eov Vysok Vesel. Kdy jsme se poln stezkou piblili k lesu, tak u mezi stromy probleskoval vysok val. Za nm ns ekal ok. Z pe porostu se najednou vynoily fragmenty monumentln brny s vysokm opevnnm a hlubokm pkopem. Pobl se nachz pamtnk Tome Svobody panskho myslivce a tajnho protestanta z eova, kterho roku 1729 v blzkm Kopidln popravili, protoe odmtal pestoupit na katolickou vru.

Monumentln severn brna

Pkrou stezkou se drpeme na korunu valu a nsledn po vylapan stezce pokraujeme dl do neznma. Napravo hluboko dole zeje pkop a za nm se rsuje pedchoz vnj linie opevnn. Z druh strany se zase thne rovina vnitnho hradit.

Obrann prvky jsou perfektn vidt a mme je tu jako na zlatm podnosu. Po pr stovkch metr chze m napadla podoba s ji zmnnou prochzkou po hradbch v Dubrovnku.

Postupujeme pomalouku, s kadou minutou se nm odkrvaj pozoruhodn zkout. Temn jezrko a bahnit tn s popadanmi kmeny strom signalizuj ptomnost spodn vody. Nejvce m ale fascinuje obdivuhodn zachovalost val a propojen impozantnho lidskho dla s prodou i tichem msta ztracenho mimo dosah souasn civilizace.

Nejimpozantnj sek pedstavuje jihozpadn st opevnn.

Mjme pedsunut opevnn nazvan Prase rynek, pot i skromnj jin brnu. Za jihovchodnm cpem se pak pokoume dostat k mohylovmu pohebiti. Ped krajem lesa objevujeme npadnou umle navrenou ploinu. Dal zem, kde by se mly schovvat mohyly, bohuel pokrv hust hout. Vracme se zpt a u hlavn brny uzavrme kruh. Dohromady jsme se v prostorch hradit potulovali tm ti hodiny. Potkali jsme pr lid, spe vak lo o mstn, kte se vydali na prochzku s pejsky.

Pestr paleta jara

Ideln dobu na vpravu k eovskm valm pedstavuje jaro a zima, kdy pilehl listnat les jet zstv prosvtlen. Rozhodn tu mus bt hezky tak bhem barevnho podzimu. V lt hradit hal stn a putovn po valech mohou trochu znepjemnit koviny.

Dubnov zplava dymnivky dut

My jsem se sem vydali potkem druh ple dubna a zastihli jsme velkolep nstup jara: vnitn plochu hradit pocukrovaly koberce rozkvetlch sasanek. Naopak tlesa val hila barevnou paletou dymnivek dutch. V nkterch secch dokonce dymnivky pokrvaly cel val od paty a ke korun.

Me se hodit

eovsk valy pat ke chrnnm kulturnm pamtkm, take jakkoliv pokozovn je trestn. Nlezy odtud jsou uloeny v jinskm muzeu.

Ped vpravou doporuuji si nastudovat pedpov poas, za vtrnho dne tu hroz pdy suchch vtv a strom.

Veejnou dopravou jsou eovsk valy dostupn od autobusovch zastvek eov nebo Kozojedy-cihelna. O vkendu vak bv frekvence spoj nzk.

Internet
www.cesov.wz.cz
https://carokraj.cz

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts