Dl u to v esku nejde. Udlejte si vlet ke krajnm bodm na republiky

Dnes u na vechny tyto body vedou turistick znaky a jsou osazeny pamtnmi kameny. Jet ped pr lety byste se k nim ovem museli prodrat po zarostlch cestch a hledat byste je museli s podrobnou mapou nebo kompasem v ruce. I tak si vak tyto body stle uchovvaj svou tajuplnost mst na hranicch, daleko od lidsk civilizace.

Kad z nich lze navtvit samostatn a vnovat mu teba jeden celodenn vlet. V dosahu vdy najdete vlakovou zastvku, od kter mete jt nebo jet na kole po znaench trasch. Je ovem teba pamatovat na to, e v nejblim okol nenajdete dnou restauraci nebo chatu, a vybavit se podle toho.

Vechny krajn body jsou tak vzjemn propojeny systmem dlkovch turistickch a poutnch stezek Via Czechia.Trasy Severn stezka a Jin stezka pechzej celou eskou republikou od nejzpadnjho po nejvchodnj bod pevn podl severn, respektive jin hranice zem. Dv phranin trasy pak dopluje Stezka stedozemm, kter spojuje nejsevernj a nejjinj body R.

Nejsevernj bod

Tak, jako Norov maj svj proslul Nordkapp, meme i my v esku obdivovat nejsevernj pl zem, pro nj zlidovl stejn nzev oznaujc znm severn vbek Evropy. Nejsevernj bod R le ve luknovskm vbku a je rovn nejsevernjm bodem bvalho eskoslovenska a Rakouska-Uherska a tak nejsevernjm bodem historick zem echy.

Na samm konci luknovskho vbku na kadho dchne duch izolovanho pohrani koneckonc i nzev nejbli vlakov zastvky Horn Poustevna jako by podtrhoval fakt, e tady se s ruchem civilizace moc nesetkte.

Obci Lobendava dominuje mohutn barokn kostel Navtven Panny Marie, jeho velikost napovd o mnohem poetnjm osdlen ped odsunem Nmc.

Nejsnadnj pstup k nejsevernjmu bodu R vede z Lobendavy po zelen turistick znace pes osadu Severn.

Nejsnadnj pstup k nejsevernjmu bodu R vede z na nejsevernj obce Lobendava po zelen turistick znace pes osadu Severn k hraninmu pechodu Lobendava-Severn/Steinigtwolmsdorf. Odtud je to u jen asi kilometr po lut znace.

Moe z eskho Nordkappu sice neuvidte, ale vzdun vzdlenost k tomu Baltskmu odtud in jen 290 kilometr, co je nejkrat vzdlenost eska od moe. Opanm smrem na jih bychom namili 278 kilometr k naemu nejjinjmu bodu u obce Vy Brod protilehlmu bodu Stezky stedozemm.

Msto pod Bukovou horou uprosted pohraninch hvozd jinak krom zempisnho rekordu nenabz mnoho vjimenho, vak tak jet donedvna byste zde marn hledali turistickou znaku. Nejprve sem skromnou cedulku umstili turist z Novho Boru a a v roce 2013 bylo msto osazeno mohutnm kamenem a informanmi tabulemi.

Nejjinj bod

Jak ji bylo napsno ve, nejjinj bod je vzdunou arou vzdlen 278 kilometr od toho severnho. Drobnou geografickou zajmavost je fakt, e pm spojnice nejsevernjho a nejjinjho bodu tm pesn kopruje polednk, prochz skrz Prahu a tm se dotk geometrickho stedu ech u obce Petrov.

Krajina u vchodit k nejjinjmu bodu, na nejjinj obce Vy Brod.

Vydat se k nejjinjmu bodu mete z na nejjinj obce, kterou je Vy Brod. Odtud vede turistick znaka do Studnek, nejjinji poloen osady v esk republice, nachzejc se nedaleko Vyebrodskho prsmyku, kter geograficky oddluje Novohradsk hory a umavu.

Jestlie umava pat k vyhledvanm mstm, kraj kolem Studnek a Hornho Dvoit jako by po vlce zmizel z turistickch map. Jet ped nkolika lety k nejjinjmu bodu nevedla dn znaen trasa, oiven napomohlo a jej vyznaen v roce 2014, osazen pamtnho kamene a vybudovn odpovadla.

Nejji
Je

V mstech, kde se modr znaka st k severozpadu, odbouje k jihu lut turistick znaka, smujc k nejjinjmu bodu esk republiky. Nov trkov cesta prochz zaniklou obc Radvanov a zhy dosahuje sttn hranice.

Nejjinj bod le u Mlneckho potoka, zmiovan pamtn kmen nese desku s oznaenm vech ty krajnch bod na zem. Asi sto metr na rakouskm zem si mete prohldnout tzv. vdsk ance repliku opevnn ze ticetilet vlky, kter zde zastavilo postup vdskch vojsk.

Nejzpadnj bod

Nejzpadnj bod esk republiky le v katastru obce Krsn, uprosted jezdskho potoka, kter zde tvo sttn hranici. Bod le mezi dvma mohutnmi hraninmi meznky z roku 1844. Na mst stoj pylon s GPS souadnicemi, informan panel a altnek s malou bivakovac pdikou. Vzdunou arou oddluje nejzpadnj od nejvchodnjho bodu esk republiky 490 kilometr a hlov vzdlenost 6 46′ 07″, co kupkladu znamen 27 minut rozdlu v asech vchodu a zpadu slunce.

asto je omylem za nejzpadnj vspu na zem povaovno trojstt ech, Bavorska a Saska na konci Askho vbku, asi sedm kilometr vzdunou arou odtud na sever.

V roce 2008 byl v blzkosti nejzpadnjho bodu postaven Most ptelstv jako symbol usmen ech a Nmc, kter zpadn hranice dlouho rozdlovala.

Nejzpadnj bod le mezi dvma mohutnmi hraninmi meznky z roku 1844.

Nejbli vlakov zastvka se jmenuje ttary, vyrazit ale mete i z Ae nebo z nmeckho Rehau, kam jezd vlaky z Chebu nebo z Ae.

Nejzpadnj bod esk republiky le v oputn krajin zaniklch a vysdlench obc bvalho psn steenho hraninho psma. Tady na vs opravdu dchne atmosfra konce svta, msta, kudy spe projde srnka ne noha lovka. Ponurou historii pipomn i nedalek pamtnk obtem prvn svtov vlky u zanikl obce jezd. V roce 2008 byl v blzkosti nejzpadnjho bodu postaven Most ptelstv jako symbol usmen ech a Nmc, kter zpadn hranice dlouho rozdlovala.

Nejvchodnj bod

Nejvchodnj bod esk republiky se nachz nedaleko rezervace Bukovec, v dol potoka Oleka, a je rovn oznaen kamenem s pamtn deskou. Na msto se dostanete snadno od ndra v Jablunkov (nae nejvchodnj msto) jezd autobusy do nedalekho Bukovce, kter je nejvchodnj obc R. Od posledn zastvky je to k nejvchodnjmu bodu asi dva kilometry cesty.

Nejvchodnj bod esk republiky se nachz nedaleko rezervace Bukovec, v dol potoka Oleka, a je rovn oznaen kamenem s pamtn deskou.

Mlhav rno u Hravy. Eventuln zachzka na trojmez pedstavuje prodlouen vletu piblin o est kilometr.

Cesta vs provede malebnm Jablunkovskm mezihom, kter se rozkld na zem t stt, piem na eskm m rozlohu pouhch 26 km2 a je nejenom nejvchodnjm, ale tak nejmenm pohom esk republiky. Posledn metry k nejvchodnjmu bodu vedou po krtk naun stezce pes prodn rezervaci Bukovec. Samotn nejvchodnj bod le v lesku a krom pamtnho kamene tu najdete u jen turistick psteek a informan tabuli.

Nkdy je nesprvn za nejvchodnj vspu na zem povaovno trojmez esk republiky, Slovenska a Polska, lec nedaleko Hravy. Eventuln zachzka na trojmez pedstavuje prodlouen vletu piblin o est kilometr a krom samotnho trojmeznho patnku si v okol mete prohldnout devn kostel v Hrav, poutn Lurdskou jeskyni se studnkou nebo pamtnk poslednho zastelenho vlka v R.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts