zavt
nhledy
Oteplovn, sucho i nadmrn odebrn vody. Svtov ndre a jezera v poslednch destkch let drasticky vysychaj, zstv po nich jen popraskan zem. Extrmn podmnky ovlivuj nejen obyvatele zasaench oblast, nedostatek vody asto ohrouje tak druhy ryb a ptk. Napklad ndr Osman Sagar v indickm Hajdarbdu zstala such i po vydatnch detch bhem monzunovho obdob v roce 2020. Kdysi populrn oblast je nyn veejnosti zaven. Voda nestk do povod jezera, podle pamtk za to me tak nelegln stavebn innost v tto oblasti.
Autor: Profimedia.cz
Francouzsk jezero Serre-Ponon bvalo oblbenou letn turistickou destinac, v loskm roce ale zelo przdnotou. Extrmn vlna sucha toti zpsobila, e jeho hladina v obdob od nora do kvtna klesla o ti metry, v lt pak byla historicky nejn. Pedstavitele departmentu Hautes-Alpes znepokojovaly tak eky v okol jezera, kter mly kvli suchu historicky nejni prtok.
Autor: Profimedia.cz
Such sezna pepadla jezero Pcho-jang-chu v nsk provincii iang-si o sto dn dve, ne je obvykl. Jezero, ktermu se pezdv nsk bermudsk trojhelnk, se na zimu pravideln vysou, v loskm roce bylo ale bez vody u v lt. Situace vyvolala obavy o sviuchy a dal ohroen druhy, kter v jezee ij. Jezero tak slou jako zimovit pro nespoet sthovavch ptk, vetn kriticky ohroenho jeba sibiskho a jeba blohlavho. Ti se iv hlzami vodnch rostlin, kter ale bhem sucha uhynuly.
Autor: Profimedia.cz
Tak v provincii iang-su se promtly dopady klimatick zmny. Jezero Chung-ce-chu zav v poslednch letech nejvt sucha za nkolik destek let. tvrt nejvt nsk sladkovodn jezero ivilo dky vysok populaci ryb nespoet ryb. V poslednch letech se ale jeho rozloha snila o polovinu. Sucho podle mstnch vyhubilo vtinu ryb, co vrazn zhorilo tak kvalitu vody.
Autor: Profimedia.cz
Tak Maarsko se potkalo s extrmnm suchem. Ndr Vekeri u msta Debrecn na vchod zem vyschla po nkolika tdnech horka a sucha. Vekeri kdysi napjely okoln ndre, ty ale kvli nedostatku srek vyschly tak.
Autor: Profimedia.cz
Na Lac des Brenets, lecm na ece Doubs na hranici Francie a vcarska, zstalo na suchu nkolik lod. Jezero pilo o vodu v dsledku nkolika faktor, krom extrmnho sucha a horka pisply k poklesu hladiny tak geologick zlomy, kter jezero odvoduj.
Autor: Profimedia.cz
K poklesu hladiny ndre Mead v americkch sttech Nevada a Arizona pispl krom klimatick zmny tak drastick nrst obyvatelstva v okol. Ji bylo nutn omezit spotebu vody. Jej nedostatek drasticky ovlivnil tak vrobu elektrick energie v Hooverov pehrad. Pokles hladiny vede ke snen rychlosti turbn na pehrad, a tm i omezen vroby elektiny.
Autor: Profimedia.cz
Pehrada Hamrin zsobovala vodou irck guvernort Dijla. Otevena bylo v roce 1981 a pvodn mla chrnit oblast ped seznnmi povodnmi. V poslednch letech ale tm pln vyschla. Nyn je na pokraji desertifikace a mstn obyvatel region opoutj. Irk je podle OSN ptou nejzranitelnj zem klimatickou zmnou. Milh, druh nejvt uml jezero v zemi, kompletn vyschlo v noru loskho roku.
Autor: Profimedia.cz
Jezera ohrouje nejen sucho. Nokou je jednm z hlavnch zdroj ryb v africkm stt Benin. Jeho rostouc zneitn ale ohrouje jak ivotn prosted a vodn faunu, tak zdrav lid ijcch v jeho blzkosti. Mstm v okol chyb kanalizace a odpad se kad den vylv do vody pod mstem. Zrove v jezee kon i odpad ze skldek. patn hygienick podmnky tak vedou k nemocem, jako je cholera, plavice a bin tyfus.
Autor: Profimedia.cz
Na dn vyschl ndre Peñuelas v Chile zstaly jen kostry ryb. Vdci pedpokldaj, e tato jihoamerick zem bude mt v dsledku klimatick zmny v ptch ticeti letech o 30 procent mn vody.
Autor: Profimedia.cz
Ndr Peñuelas bvala hlavnm zdrojem vody pro msto Valparaso. Kvli nkolikaletmu suchu ale vodn hladina tak nezastaviteln kles. Sucho v ndri ovlivnilo tak hlavn msto Santiago de Chile. Mstn ednci tak podobn jako v jinch sttech omezuj spotebu vody.
Autor: Profimedia.cz
V Chile kompletn vyschla tak Laguna de Aculeo. Nedostatek vody zpsobil ztrtu ivobyt pro st obyvatel, zrove vn ohrozil biologickou rozmanitost v regionu.
Autor: Profimedia.cz
Jezero Chilwa slou jako druh nejvt zsoba ryb pro africk Malawi. Rybi obvykle prci peru bhem suchho obdob, to ale v poslednch letech pichz stle astji. Lid se tak sna najt jin zpsob obivy, asto pstuj kukuici a ri.
Autor: Profimedia.cz
U jezera Chilwa bvalo nkolik rybnk, kter slouily k chovu ryb. Dnes se na jejich mst pasou hospodsk zvata. Rozbit lod jsou pro tuto oblast typick.
Autor: Profimedia.cz
Horn jezero u indickho msta Bhpl. Jeho velikost se v prbhu let drasticky zmenila. V souasn dob po nm zbylo jen vysuen popraskan dno. Pohled na pustinu znepokojuje jak mstn obyvatele, tak zemdlce.
Autor: Profimedia.cz
Kalifornsk ndr Huntington zaila drastick sucho v roce 2014, hladina klesla a na tetinu pvodn rovn. Sucho ovlivnilo nejen turistiku, ale tak zemdlstv. Mnoho mstnch farm se odsthovalo se svmi rodinami za lep rodou, przdn tak zstala i st kol.
Autor: Profimedia.cz
st ndre se dala v roce 2014 pejt po dn. asto navtvovan turistick destinace kvli extrmnmu suchu ruila letn vodn radovnky.
Autor: Profimedia.cz
Tak australsk jezero Hindmarsh je zvykl na obdob sucha. Ta jsou ale v poslednch letech stle astj. V roce 2021 se jezero poprv po pti letech opt naplnilo vodou. Do oblasti se tak vrtili napklad kormorni, labut, medojedi a pelikni. pln pln bylo jezero naposledy v roce 2011.
Autor: Profimedia.cz
Jezero Beysehir v tureckch provincich Isparta a Konya el vysychn kvli nedostatku deov vody. To negativn ovlivuje tak mstn zemdlce, kte vodou z jezera zavlauj sv pole. Tureck ady ale podezraj nkter zemdlce z neleglnho erpn vody. To podle nich ovlivnilo nejen Beysehir, ale tak jezera Meke, Aksehir a Eber.
Autor: Profimedia.cz
