Oficiln se jmenuje Casa de los Winter. Mezi milovnky konspiranch teori a vyznavai alternativnch vklad historie si tato stavba vydobyla proslulost sp jako utajen zkladna nmeckch ponorek, anebo Hitlerova klinika.
Podle nich se tady po pdu tet e dajn mli zastavovat na svm prku do Argentiny nacistit pohlavi. Aby si tu nkte z nich, s nabytou falenou identitou, nechali zmnit sv tve. Zkrtka, aby tu s pomoc zkuench chirurg podstoupili plastickou operaci. Jednm z poslednch zdejch klient ml bt i sm vdce, kter, jak asi odtute, pr rozhodn nespchal sebevradu ve svm berlnskm bunkru.
Prv toto propojen domu s vlenmi a povlenmi djinami dnes in lokalitu turisty velmi vyhledvanou, by toho ve svm bezprostednm okol zase tolik nenabz. Jinak je ale Winterova vila dm hezk. Pevn vystavn, v pust krajin na pomez moe a hor dost nepehldnuteln.
Pozornost toto dvoupatrov uzaven staven pitahuje hlavn masivn kruhovou v, kterou trochu pipomn malou tvrz. Anebo majk, strn i dc v letit, jak by jednm dechem dodali ti, kte fand teorim o ponorkov zkladn.
Sopen jeskyn a pstav pro ponorky
Ti pitom upozoruj na velmi blzk vztah faistickch vdc dikttora Francise Franca a Adolfa Hitlera. Na to, e se navenek neutrln panlsko snailo bhem vlench let pinejmenm nacistm nebrnit ve vojenskch plnech, a vemon jim tak usnadovalo i pokusy o dominanci v Atlantiku. Dodvaj tak, e se vody kolem Kanrskch ostrov hemily nmeckmi ponorkami, kter nkde musely doplovat zsoby. A v naznaen odpovdi pak vznamn pomrkvaj smrem k Winterov vile.
Vody u zdejho pobe jsou ovem opravdu neklidn, a tak se pedstava, e by snad nkdo za hlubok tmy vyrel rozbouenmi vlnami s bednami proviantu na veslici kamsi ke kotvc ponorce, jev bt nereln. I na to maj kverulanti vlen historie odpov. Z Winterovy vily nemuseli ti domnl posluhovai nikam vyret. Systmem tajnch podzemnch chodeb vzniklch rozenm sopench jeskyn pr bylo mon pohodln nepozorovan dojt a k pobe. Co na tom, e to jsou k vod skoro dva kilometry a tyto podzemn kaverny nikdo nikdy nevidl.
Tak se spekuluje o jedn velk jeskyni, dmu zpevnnm betonem, usazenm zhruba dvacet metr pod zklady Winterovy vily. Ta mla bt vystavna pmo nad nm a mla proto bt dokonalm tedy dokonale tajnm pstavem pro ponorky.
Tady mohly nabrat proviant a palivo nebo tu zanechat zrann leny svch posdek, ani by kdokoliv z ostrova mohl nco podezelho zaznamenat. Ostatn, nad tm, e soukrom obyvatel nebude rueno, mli bdt strn v on kruhov vi. Snad pr dokonce byla osazena svtlometem.
Legendrn Winterova vila nebyla skr ponorek ani klinikou nacist, jak tvrd konspiran teorie veho druhu.
Tch teori o tom, co se mohlo ve vile kdysi odehrvat, je skuten mnoho. Fantazii vzbuzuje u jen to, kde jej majitel vzal v dobch vlenho nedostatku na ostrovech tolik stavebnho materilu. Skuten je tu velmi siln zdivo, dosahujc msty tlouky a 1,4 metru. Takov by nejsp dokzalo odolat vbuchu leteck pumy, a tud mohlo slouit jako protileteck kryt.
Drd i nezvykle rozlehl mstnost bval kuchyn s pec, kter je kompletn vykachlkovan. Kdo chce, uvid v n operan sl. Mon prv tady nabvali nacistit prominenti novou podobu. Je tu spousta chodeb a portl, kter nkomu naznauj monou existenci zazdnch prchod. A komu je to pod mlo rovn planina za domem se nkomu v pedstavch rsuje jako pistvac plocha.
Muzeum pbh a kuriozit
Dnes tu rodina souasnho majitele Pedra Fumery provozuje mal soukrom muzeum, kter se pokou vechny tyto teorie a stpky usadit takkajc pod jednu stechu.
Exponty k prohldnut zahrnuj nkolik nmeckch vlench akumultor, nekompletn vyslaku, uniformy nacist a zbran. A tak spoustu novinovch vstik ze zahraninch novin, kter zdej legendy rozepisuj. Obas Fumero k dobrmu pihod zmnky o tom, jak si jako mal chlapec chodil do zdejho sklepen i pes psn zkaz rodi hrvat. A e si dobe pamatuje podezel dutiny a zazdn vklenky, potamo okovy vsazen do stn.
Jist pr slouily k upoutn vz. Anebo tch, kte pomhali nacistm v tku a u jim nebyli dl prospn.
Exponty k prohldnut zahrnuj nkolik nmeckch vlench akumultor, nekompletn vyslaku, uniformy nacist a zbran.
O tom, e jeho muzeum obas pitahuje pozornost pravicovch radikl, kte si sebevradu Hitlera nechtj pipustit, hovo jen velmi nerad. e je do zdejch zd vepsan utajen historie a pod zem je zde mon stle jet nco ukryto, vak nepochybuje. Ani k tomu nem dvod, protoe mu opar tajemna nad Winterovou vilou slun kadou sezonu pivydlv.
Hod se zmnit, e pamtnci tedy spe pamtnci pamtnk z jihozpadnho pobe Fuerteventury asto popisuj pbh tajemnho domu odlin. Vyprv o tom, e Winterova vila byla stavna a bhem vlky a dokonena byla a po n. daje v regionlnm archivu Las Palmas ostatn odsouvaj vstavbu vily do pozdjch let, a k roku 1946 potvrzuj jen vydn povolen k zahjen prvnch stavebnch prac. A kdy dme prostor tomu nejpovolanjmu zdroji, tedy nkdejmu majiteli, stavebnmu inenrovi Gustavu Winterovi?
V muzeu najdete tak spoustu novinovch vstik ze zahraninch novin, kter zdej legendy rozepisuj.
Ten ve svch pamtech potvrdil, e dm s majesttn v, kter mu ml slouit jako letn sdlo, byl dohotoven a v roce 1958. Tedy v dob, kdy u i ti nejopodnj nacistit pohlavi, prchajc krysmi stezkami, nejsp dvno doshli jihu Ameriky. V mstnch novinch se tak daj dohledat inzerty z roku 1952, v nich Winter teprve poptval zednky, kte by mu dm postavili.
V tto velkoryse vystavn vile vak Winter nakonec nikdy neil, vyuval ji jen jako zzem pro zemdlsk hospodstv. I s rodinou radji pobval v nedalekm Morro Jable, kde bylo vldnj klima.
Podobnch nemovitost ml na Fuerteventue nkolik, za svho ivota toti patil k velmi venm a zmonm osobnostem ostrova. Vbec prvn elektrrna Kanrskch ostrov, projekt Alfonso XIII, byla jeho stavebnm poinem, do stavebnho rozvoje souostrov mohutn investoval. S jeho jinmi domy se vak u dn tajupln legendy nepoj. Snad proto, e stoj v bn zstavb a dn z nich nem tajemnou v, kter by mohla bt teba majkem.
