Poslednch pr oblouk a jsme u star chaty Stcklalm. Na veei se po celodennm lyovn tme. Sundavme lye a rozhlme se jet po stmvajcm se lyaskm stedisku Sll. Vleky se zastavuj a z kopc sjd u jen nkolik mlo lyaskch opozdilc. Najednou slyme dunn, okolo ns se rozz svtla.
Armda devtitunovch stroj prv vyjela. Snn rolby jedna za druhou projdj kolem ns. Nememe od nich odtrhnout oi, postupn se rozjdj kad jinm smrem a miz ve svazch.
Pes 270 kilometr sjezdovek, kter rakousk arel SkiWelt Wilder Kaiser Brixental nabz, upravuje kad veer 70 nejmodernjch snnch rolb. Rozjedn snh modeluj do hlednch varhnk. Pedn radlic rolba snh hrne, frzou ho rozemele a takzvanmi finiery uhlad.
Armda snhovch rolb prv vyr.
Nae rolby jsem vybaven nejmodernjm systmem na men snhu. S pomoc GPS a senzor se s pesnost nkolika centimetr ukazuje idii na obrazovce, jak velk vrstva snhu se pod psy tkho stroje prv nachz, vysvtluje Anita Baumgartnerov z marketingovho oddlen hlavn kancele SkiWeltu, kter je na prvodkyn po regionu. Rolby podle toho snh perozdluj seberou ho z mst, kde je ho hodn, a nahrnou ho tam, kde chyb.
Tento systm sniuje spotebu umle vyrobenho snhu, tud et vodu i energie, a to a o dvacet pt procent. A zrove to znamen krat pracovn dobu pro idie a ni spotebu pohonnch hmot, dopluje Anita.
I s novmi chytrmi stroji trv rolbai na sjezdovkch kad den nkolik hodin. Zle hodn na poas kdy hust sn, prce se jim prodluuje. Zvl pi prav ernch sjezdovek. Je to adrenalin, ale stroje jsou na prudkch svazch jitn lany zahknutmi do pevn kotvy nahoe na kopci. Aby se nepevrtily. Mou tak pracovat i pi sklonu tyicet pt stup, vysvtluje Anita bezpenostn systm.
Podle poteby rolba snh perozdluje z mst, kde je snhu hodn, na msta, kde je ho mlo.
Arel SkiWelt se skld celkem ze esti lyaskch stedisek nad vesnicemi Brixen im Thale, Ellmau, Going, Hopfgarten, Itter, Kelchsau, Scheffau, Sll, Westendorf. Z kad z nich vedou lanovky na zasnen kopce. Jde o jeden z nejekologitjch lyaskch region na svt. Zskal u adu ocenn, napklad ped pti lety vyhrl v prestinm souti britskho denku The Telegraph ocenn World Snow Award. Nkolik let tak vtz na portle skiresort.at jako nejekologitj lyask region.
U dvacet let jsou vechny lanovky a vleky stoprocentn napjen zelenou elektinou z obnovitelnch zdroj vodn energie, k Anita. A v roce 2008 jsme uvedli do provozu lyask vlek Sonnenlift, kter byl jako prvn na svt kompletn pohnn solrn energi, dopluje.
Na stle vce budovch a lanovkch se nachzej fotovoltaick panely, kter v budoucnu uet a padest procent externho proudu a nklad na energii. Letos pibudou dal. Obnoviteln energie se vyuv rovn k vytpn provoznch budov. Krom pelet a biomasy se stle vce vyuv odpadn teplo z vlek, snnch dl a transformtor pomoc tepelnch erpadel. I horsk restaurace Choralpe je vytpna zptnm teplem z lanovek, dodv Anita.
Pro zasnovn celho arelu je k dispozici 1 700 snnch dl, kter erpaj vodu z 16 prodnch retennch jezer. Nkterch jsme si vimli i pi lyovn. Napjen jsou pedevm z tajcho snhu, srek a horskch pramen. Dky jarnmu tn snhu se voda zase pirozenm zpsobem vrac do prody. Letos jsme retenn ndre rozili, take se dosavadn doba zasnovn z osmi dn zkracuje na tyi, dodv Anita.
arodjnice i igl vesnice
Stejn jako jin lyask centra se i SkiWelt sna nabdnout jin atrakce ne upraven sjezdovky rznch obtnost. Najdete tu nkolik snowpark, skaskch drah, na nkterch secch si mete zmit rychlost, na jinch se nechat natoit formou videa.
Rodiny s dtmi se asto zastavuj v mst, kde pistvaj od nedle do tvrtka arodjnice a va na sjezdovce lektvar, respektive aj. Jen toho pavouka si z hrnku muste vyndat.
Netradinm zitkem me bt i noc strven v igl. Kad rok toti u horn stanice lanovky v Hochbrixenu vyroste ledov vesnika, kter nabz ledovou restauraci, bar, dokonce i kapli, kdyby tu chtl nkdo obklopen snhem vstoupit do svazku manelskho. A pro nadence je tu i nkolik igl pokoj s koeinami a spacky.
est stedisek v regionu je mon objet dokola bu po zelen i oranov znace ve smru nebo proti smru hodinovch ruiek. Pro opravdu piln lyae je uren KitzSkiWelt Tour, nejdel lyask okruh na svt. Skoro 90 kilometr sjezdovek s celkovm pevenm 17 tisc metr se thne z Tyrolska a do Salcburska. Nejdel varianta vede z Goingu do Hollersbachu a zpt. Okruh lze absolvovat i bhem jednoho dne. Koupte si jednodenn jzdenku KitzSkiWelt Tour Ticket, kter vyjde na 68 eur (1 630 korun) pro dosplho. Je tak o 8 eur (190 korun) dra ne na samotn SkiWelt.
By je SkiWelt rozshl, orientan body vidte vdycky. Na jedn stran je to skalnat masv Wilder Kaiser, kter pipomn lecho obra, na druh stran hora Hohe Salve (1 829 m), kam se dostanete lanovkou. Vedle poutnho kostela tu stoj i oblben oton restaurace Gipfelalm. To se stle dokola a ne snte obd, prohldnete si cel Tyrolsko.
Ale jedinen je region prv svm zamenm na ekologii, co mu ada dalch stedisek me v souasn energetick krizi hodn zvidt. Zaali jsme s tm u ped lety a letos si jet vce uvdomujeme, jak sprvn cesta to byla, k Anita.
Na sjezdovku vlakem
Ani doprava nezstv stranou zdejho ekologickho mylen. Arel chce vce lkat lidi bez automobil, a tak pibv vlakovch spoj. Lyai mohou dky vhodn jzdence spojen se skipasem cestovat vlakem ze vech elezninch stanic v Rakousku.
Arel m 83 nejmodernjch lanovek a mnoho kabinovch a sedakovch lanovek bezpench pro dti.
Zvhodnn jsou i mezinrodn spoje z Nizozemska a Nmecka. Napklad host z Hamburku, Dsseldorfu a Amsterdamu mou pes noc cestovat do vech stedisek SkiWeltu a hned rno odpoat vyrazit na sjezdovky, chlub se Anita.
V leton sezon pibyly vlakov spoje ze vdska, Dnska i z Londna. Z Mnichova jezd do SkiWeltu denn kyvadlov doprava. Pm spoje z eska ale zatm chyb. Chceme cestovn vlakem dl roziovat, teba se poda domluvit i spoluprci s eskem. ei ns toti stle vc objevuj, uzavr Anita nae povdn.
Me se hoditSkiWelt Wilder Kaiser Brixental je jednm z nejblich alpskch stedisek od hranic esk republiky. Le mezi Mnichovem a Innsbruckem, zhruba 4,5 hodiny z Prahy. Jde o jeden z nejvtch rakouskch lyaskch arel pync se 284 kilometry trat. Na sv si zde pijde kad lya. Jsou tu dlouh modr i erven sjezdy, ale i krat rychl ern sjezdovky. Centrem stediska je prv vrchol Hohe Salve, pod kterm se nachz ledov vesnice a odkud je krsn vhled na tyrolsk hory. Stedisko obklopuje nkolik vesniek, kde se d snadno najt ubytovn rznho typu. Informace (i v etin) na: Odkaz |
