Malebn italsk dol vm poodhal tk osud nmeck meniny

Jen dvaadvacet kilometr od Trenta le zem pln modn, smrk a horskch bystin. V patnctm a estnctm stolet je osdlili Mòchenov, a vytvoili tak jeden z nejjinjch nmeckch jazykovch ostrov. Nrodnostn menina pila do Itlie z Bavorska a mui se tu uplatnili zejmna jako hornci, v mstnch dolech kutali m, stbro a kemen. Nov obyvatel mluvili zvltnm nmeckm dialektem podobnm bavortin, kter se v dol pouv dodnes.

Mòchenov se v Trentinu usadili a postupem asu vymnili havsk kladivo za pluh. Pstovali obil, kukuici, brambory a chovali domc zvata. Od osmnctho stolet se pak v zim stvali obchodnmi cestujcmi. Mli speciln pas pro rakousk csastv a zbo nosili na zdech ve zvltn devn skni zvan kraks. Prodvali hlavn ltky, poteby na it, vyvn a nboensk obrzky malovan na skle, piem materil si na sv dla obstarvali tak v jinch echch. Za obchodem putovali hlavn na sever, vchod a nkdy se dostvali a k hranicm Osmansk e. Mòchenov ili tak nkolik let na eskoslovenskm zem ovldanm nacisty.

V roce 1942 se pt set lid pesthovalo na zklad dohody podepsan Hitlerem a Mussolinim na statky v Protektortu echy a Morava. Mòchenov, stejn jako dal nmecky mluvc obyvatelstvo v Trentinu, si mohli vybrat. Bu se stanou nmeckmi obany a pesthuj se na zem tet e, nebo zstanou v Itlii, zalen se do mstn kultury a vzdaj se uznn jazykov meniny. Mòchenov strvili v protektortu ti roky a vtina z nich se po skonen druh svtov vlky vrtila zpt do Valle dei Mòcheni.

Na sr se eleznmi zuby

V dol o rozloze edesti ty kilometr tverench se nachz tyi obce Fierozzo, Frassilongo, Palù del Fersina, SantOrsola Terme a spad do nj i st Vignoly-Falesiny a Pergine Valsugany. Dnes tu ije piblin tiscovka Mòchen, piem aktivn mluv dialektem osm set lid. Dti se u jazyk mòcheno na zkladn kole, aby se zachoval i pro pt generace.

Kulturu a jazyk Mòchen chrn v rmci regionln a italsk vldy zkon. Z tchto dvod vznikl n Bersntoler Kulturinstitut v Pal del Fèrsina, kter peuje o etnografick, kulturn a jazykov ddictv, k Claudia Marchesoni. Tiskneme knihy, noviny, asopisy pro dti a dospl. V knihovn uchovvme hudebn a stn nahrvky, fotografie, diapozitivy a ve stl expozici pedstavujeme historii Mòchen. Jejich ivot nikdy nebyl lehk, nemli moc penz. Ale vdycky dreli pi sob a navzjem si pomhali. Dnes je situace lep. Mòchenov se iv zemdlstvm, sbrem drobnho ovoce, jako jsou teba maliny, ostruiny i borvky, a pracuj v turismu. Provozuj restaurace a chaty pro ubytovn, dodv kurtorka.

Instituce spravuje tak statek Filzenhof ve Fierozzu. Dm pochz ze trnctho stolet a spolen s vnitnmi prostory je velmi zachoval. Dky tomu zde turist mohou poznat tradin zpsob ivota Mòchen v jednotlivch pokojch a v hospodskch budovch. Rodiny, je v minulosti sdlily na Filzerhofu, mly k dispozici i zeleninovou zahradu, louky a vce ne dvacet hektar pozemk.

Obyvatel usedlosti vyrbli rovn mln produkty, kter skladovali v uzamykatelnm malm domku zvanm kasèll. Kdy ho chtli otevt, strili do otvoru devn kl se eleznmi zuby. Ten pot zapadl do zmku a nakonec otevel zvoru na vnitn stran dve. Posledn majitel ili na statku a do roku 1967, nemli vak dn ddice a po jejich smrti zstalo msto oputn.

A po ptadvaceti letech koupil Filzenhof kulturn institut a nechal ho opravit. Angaoval mstn emeslnky, kte mli zkuenosti s tradinmi technikami, aby udreli charakteristick rz statku. Dky tomu se podailo zachovat historickou architekturu vetn stechy s modnovmi indeli.

Mòchenov pstovali na polch ito, jemen, oves, kukuici a penici. Rzn druhy obilovin vyadovaly speciln mlet, a proto v dol vzniklo mnoho mln. Jeden z nich se zachoval v Roved, kde starou pamtku zakoupil a zrestauroval Bersntoler Kulturinstitut. Vodn mln napj potok Rio Rigolor a uvd do pohybu ti devn kola. Mln je dodnes funkn, ale do chodu ho um uvst jen nkolik lid..

Vodolba s polentou

Pi putovn v ndhernm dol, kde rozhodn nejsou davy turist, nesmm vynechat Poun Van Spitz. Pohdkov krsn msto le trnct kilometr od Frassilonga. Ve vce skoro tisc pt set metr nad moem jsem obklopena jehlinany a horami, jejich vrcholky pokrv snhov epice. Louky zdob devn sochy a kousek ode mne zur potek, kter tee do malho jezrka pizpsobenho pro Kneippovu terapii. Sta si jen zout boty a chodit po oblzcch v osvujc vod. Dokonalou idylku pak dopluje posezen v restauraci Baita Van Spitz. Budova pipomn horsk srub a z kuchyn se linou slastn vn.

Vame typick jdla regionu podle tradinch receptur a ze surovin, pochzejcch z naeho dol i pmo z na zahrady. Chceme, aby nvtvnci poznali historii Valle dei Mòcheni i prostednictvm gastronomie, k fkucha a majitel podniku Marino Fruet.

Na jeho doporuen si dvm polentu s omkou ze esti druh mas, kter se vaila v rajatovm sosu vce ne osm hodin. Kukuin kae je v Trentinu velmi oblben a pipravuje se jako ploha ke guli, rag i k houbovm omkm. asto se tak kombinuje se pekem a srem.

Polenta byla kdysi pokrmem chudch. Ped mnoha lety ji znovu objevili pikov fkuchai a zaadili ji na menu prvotdnch trentinskch restaurac. Ale i tady na konci svta chutn polenta s omkou znamenit. A tedy uslyte od Mòchen slovo guatkemmen (vtejte), nevhejte, pisednte a uijte si vechny chut tohoto kouzelnho dol.