Marinsk Lzn obdivuje cel svt. Zdej produ kultivovali misti

O parky a zelenou pravu Marinskch Lzn se zaslouil umleck zahradnk a botanik Vclav Skalnk z Hona. Studoval v Anglii, ve Francii, Vdni a po svm nvratu do ech pracoval pro hrabte Lobkovice.

O jeho umn se doslechl Karel Kapar Reitenberger, opat tepelskho kltera, pod nj Marinsk Lzn patily. Duchovn ml vizi vybudovat nejkrsnj lzn svta a Skalnka podal, aby tuto oblast zvelebil.

Dvaatyicetilho odbornka ekal tk kol, protoe vude se rozkldala divok proda. Musel odvodnit bainy, zasypat rokle, odstranit skly a pi prci dt pozor na liv prameny, aby nenaruil jejich strukturu a nepestaly ze zem prtit. Navc dlnci provdli vechny pesuny zeminy bez jakkoliv mechanizace.

Proto mlokdo vil, e Skalnk doke ternn pravy realizovat. Ale schopnmu mui se dlo dailo. Dal vpov hrabti Lobkovicovi, do zpadoeskch lzn se pesthoval a byl dokonce jmenovn starostou.

Svmu sil se mohl vnovat pmo na mst a postupn v pustm dol vytvoil zahradn msto. Jeho centrum spojil s okoln krajinou tak dokonale, e nen patrn, kde parky kon a zan u voln proda.

Dokonce i Goethe, kter do Marinskch Lzn jezdil, pochvlil Skalnkv mistrovsk kousek. Svmu synovi Augustovi napsal: Tak T pot, e jsem uinil rozhodnut spatit Marinsk Lzn toto podivuhodn zazen. Bylo mn, jako bych se nachzel v severoamerickch lesch, kde se postav msto ve tech letech. Nmeck bsnk se pak se Skalnkem sptelil a obas mu svm vlivem pomhal v jeho innosti.

Naden zahradnk se pi o marinskolzesk parky vnoval a do konce svho ivota. Po jeho smrti pevzal prci jeho syn, vnukov a dnes se o zelen ddictv star sprva veejn zelen mstskho adu.

Na Skalnkovu poest vznikla v Marinskch Lznch dendrologick naun stezka. Je voln pstupn a milovnci prody zde strv as ve spolenosti sto padesti devin. Jejich znan st je star dv st let a pamatuje tak nvtvu anglickho krle Eduarda VII., skladatele Richarda Wagnera i spisovatele Marka Twaina. U stezky rostou napklad buky, duby, jilmy, jedle, tisy, javory, ale i mn znm deviny jako lapina jasanolist, liliovnk tulipnokvt, ambro zpadn i dezovec trojtrnn.

Dendrologick stezka Vclava Skalnka je potchou pro oko i pro dui.

Stromy jsou oznaenyporcelnovmi jmenovkami.

Trasa nen pesn dan a je jen na turistech v jakm rozsahu a poad vzneen krasavce navtv. K orientaci slou porcelnov jmenovky na stromech s jejich jmnem v etin a latin. Souasn jsou tak oznaeny QR kdy, kter po naten poskytnou dal informace, teba o charakteristice, vyuit i o historickch zajmavostech.

Zelen pamtnci

Jednm ze slavnch soused Marinskch Lzn byl Klemens Wenzel von Metternich. Sttn kancl Rakouskho csastv dostal panstv Kynvart s rozlehlmi lesy od svho otce. A prv do Metternichovch hvozd vede z Marinskch lzn krsn vychzka, jejm vchoz mstem je Tyrova ulice pod plaveckm baznem.

tyi a pl kilometrov trasa smuje do hlubokch les k Medvdmu prameni, kter vyvr v devnm dutm kmeni a obarvuje potok do ervena. Po cest se objevuje i Balbnv pramen. Svj dnen nzev dostal podle historika Bohuslava Balbna, kter zde v sedmnctm stolet sledoval vyuvn kyselek a mapoval je pro sv vlastivdn dlo. Kouzeln spojen livch ink strom a vody pokrauje k vyhldce Karola a kon v parku u Lesnho pramene.

O parky a zelenou pravu Marinskch Lzn se zaslouil umleck zahradnk a botanik Vclav Skalnk zHona.

Zelen vlety v Marinskch Lznch mohou mt i vzdlvac formu. Dkazem je pt kilometr dlouh naun stezka Lzesk lesy s mnoha zajmavmi tmaty. Zan i kon na rozcest nad Preltovm pramenem v Pottov dol.

Na tiadvaceti zastavench se turist seznm s lzestvm, histori, geologi, hornictvm, lesnictvm, zoologi, botanikou a ekologi.

Zpadoesk lzn tak krl dv pamtn stromoad Smetanova alej a Alej Svobody spojujc Marinsk Lzn a Lzn Kynvart. Zelen tunel existuje 115 let a vede kolem dnes ji padlho, ale neodstrannho krle smrk. Majesttn strom mil v obvodu kmene pes tyi sta centimetr a byl vysok osmaticet metr. K jeho vzklen dolo okolo roku 1818, kdy byly Marinsk Lzn vyhleny veejnmi lznmi. Ped pti lety vak statn jedinec neodolal silnmu vtru a spadl. Pamtkov chrnn torzo stromu zstalo leet na zemi a jeho mohutn vzhled lze stle obdivovat.

V mechu a kaprad

Bohat ptomnost strom a les v Marinskch Lznch zavdala tak podnt k praktikovn inrin joku. Koncept lesn koupele vymyslel profesor Qing Li z Nippon Medical School v Tokiu a z Japonska se pak terapie propracovan lkai penesla do Evropy.

Jej inek spov v propojen lidskch smysl s livou silou lesa. Bhem terapie se aktivuje parasympatikus, soust autonomnho nervovho systmu. Dochz ke snen mnostv stresovch hormon, srden frekvence, k vyrovnn krevnho tlaku, ke zven ptomnosti i aktivity granulysinu (protirakovinn protein) a k poslen imunity. Lesn proceduru vede vykolen terapeut a je vhodn pro kadho, vetn senior a handicapovanch lid.

inrin joku nen jen pomal chze lesem. Je to propracovan systm jednoduchch aktivit, ve kterch se zapojuj vechny smysly.

Soust thodinov terapie nen jen pomal chze lesem. Je to propracovan systm jednoduchch aktivit, ve kterch se zapojuj vechny smysly. Dotkme se, zkoumme, vnmme zvuky, vn, energii Zem, nebo chvli chodme bosi. Tm podncujeme koncentraci, kreativitu a pedstavivost. Tyto aktivity lze realizovat v kadm ronm obdob, vysvtluje terapeut inrin joku Daniel Fajkus z hotelu Falkensteiner Spa Resort Marienbad. Certifikaci zskal u Martina Kiema a s klienty pracuje ti a pl roku. Bval zdravotnick zchran zn lidsk tlo perfektn a v, e stres je spout mnoha zvanch onemocnnch.

Dnes spousta lid trv as uvnit budov a spolen s konzumnm stylem ivota a tlakem na vkon se u nich objevuje deprese, zkost a civilizan onemocnn. Proto vidm velk pnos ve inrin joku. Dostane lidi ven do lesa, kde zanou vnmat sv tlo, kontakt s prodou a zrove udlaj nco pro sv zdrav, k Fajkus.

Me se hodit

Skalnkova dendrologick stezka vede od Goethova nmst, pes Sady Vclava Skalnka, Park sted a na jin okraj k Mstsk knihovn.

Mezi nejzajmavj a nejhodnotnj deviny, kter stoj za vidn, pat . 10 smrk ztepil Virgata, . 26 dub velkokvt, . 29 smrk ajansk, . 32 topol bl, . 59 jedle vzneen a . 66 buk lesn sthanolist.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts