Mapka trati Brno doln ndra Oslavany
Akoliv pojedeme celou dnen cestu po trati s slem 244, ve skutenosti to jsou ti historick drhy, kter byly postaveny nezvisle na sob. Nejprve projedeme st Brnnsko-rosick drhy, od Stelic do Moravskch Brnic se budeme pohybovat po hlavn trati StEG do Vdn, a do Oslavan dorazme po kolejch mstn drhy.
Brnnsko-rosick drha vznikla u v roce 1856 kvli doprav ernho uhl z rosick pnve do Brna. U o pr let pozdji se Rakousk spolenost sttn drhy (StEG), kter hodlala vybudovat tra mezi Vdn a Brnem, zaala snait tra do Rosic zskat. Koleje od Vdn by tak mohla napojit na existujc drhu u ve Stelicch a nemusela by stavt drahou soubnou tra. To se podailo a v roce 1877.
To Mstn drha Kounice (Moravsk Brnice) Oslavany vznikla vrazn pozdji, teprve v roce 1912. Mla usnadnit dopravu uhl z jin sti rosickho revru a pomoci pi stavb velk uheln elektrrny v Oslavanech. V dob hospodsk krize ovem provoz zeslbl natolik, a byl v roce 1936 pln zastaven a cestujc museli jezdit autobusy. Nkladn vlaky se opt rozjely o rok pozdji a osobn v roce 1938.
V devadestch letech 20. stolet po ukonen tby v rosicko-oslavanskm uhelnm revru se historie opakovala. Po ukonen provozu oslavansk elektrrny se zastavila nkladn doprava, osobn doprava postupn tak slbla. Od roku 2016 jezd vlaky jen do Ivanic a do Oslavan zajdj jen obasn vletn spoje. A to byl i n ppad v podob zitkov jzdy Kredence M262.1002, motorku Klubu ptel kolejovch vozidel.
Tra z Brna do Oslavan si mete projet za pouh 4 minuty:
Kredenc i Lok na cest do Oslavan
Jet ne vyrazme, musme si vysvtlit pezdvky motorovho vozu M262.1 (od roku 1988 ada 831), jich m celou adu. Pezdvka Kredenc se odvozovala od tvaru motorku, no a Lok pak podle motoru, stejn typ toti slouil i na tlanch remorkrech.
Nai cestu zanme na brnnskm dolnm ndra. Jednak tam m Klub ptel kolejovch vozidel svoji zkladnu, jednak prv sem zajdly vlaky z Vdn, kter pouvaly tra StEG. Vyjdme z depa a vrat vyrme na jih.
Ve stanici Brno doln ndra jsme s nam serilem byli u nkolikrt. Jednou jsme z nj vyreli do Mutnic, podruh jsme tam zase konili jzdu nonm Brnem po vlece BVV a potet jsme na dolnm skonili dlouhou cestu z Kolna.
A co si prohldnout v Brn? Urit nesmte vynechat.centrum msta, Moravsk zemsk muzeum, podzem, pilberk, Vilu Tugendhat nebo Technick muzeum. V Brn se urit dn turista nudit nebude.
Propltme se pavuinou kolej, pejdme ocelov most pes Svratku a z trati do Beclavi odboujeme vpravo. A do Stelic je drha u od roku 1870 dvoukolejn, take to po n svit docela svin.
V nov zastvce Brno-Star Lskovec radji ani nedoporuujeme vystupovat. Je v provozu u dva roky, dodnes k n ale Brno nevybudovalo slibovanou pstupovou cestu. Pokud se chcete dostat z ndra, muste peskoit potok.
Zastvka v Ostopovicch je u bezpen. Pokud vystoupte tam, mete se vydat ke dvma nedostavnm mostm takzvan Hitlerovy dlnice. Zajmav pamtky jsou od kolej vzdlen jen jeden a pl kilometru.
Ve Stelicch u Brna je k dispozici obecn muzeum, kde se seznmte se ivotem tto jihomoravsk obce. eleznin fotografov odjakiva milovali soubh trat za stanic. Jedna drha vede po vrstevnici do Okek, ta do Hruovan nad Jeviovkou prudce kles do dol Bobravy. Bohuel genius loci tohoto msta upadl po rekonstrukci horn trati, vysekn strom a obnov oprn zdi.
Ikonick msto elezninch fotograf u Stelic ztratilo po rekonstrukci genius loci
Bobravu pekonvme po pamtkov chrnnm ocelovm most. Je na nm krsn vidt, jak byla cel tra pipravena na poloen druh koleje. Vznam tto malebn trati ovem nikdy nenabyl takovch rozmr, aby se tak stalo.
Na trati ns ekaj dva tunely. Nejdve 85 metr dlouh Mal prtick, za zastvkou Radostice pak Velk prtick. Ten u je vrazn del, m 322 metr. Za nm pak pekonvme potok atava, co je pro eleznici pznan jmno. (Jan atava je bvalm fem jindichohradeckch zkokolejek a dnes majitelem Railway Capital. pozn. redakce)
Pokud vyrazte se stanice Silvky po modr znace, neprohloupte. Po tech a pl kilometrech dorazte k rozhledn Vladimra Menka nad Hlnou.
Stanice Moravsk Brnice
Dal stanic jsou Moravsk Brnice, dve Kounice. Jen pr kilometr odsud toti le Doln Kounice. Ano, jde o Doln Kounice se znmm klterem Rosa Coeli a tak s hradem a zmkem.
Za Moravskmi Brnicemi se nae koleje stej doprava, pokraujeme u po bval mstn drze. Z motorku KPKV meme sledovat ikonick Ivanick viadukt, vidme jak zbytek pvodnho elezku, tak novou konstrukci ze 70. let minulho stolet.
Star a nov Ivanick viadukt
Dl ns ekaj Ivanice, rodit Alfonse Muchy a Vladimra Menka. Prvn jmenovan velikn tu m svoji rozhlednu, ovem jen tyi metry vysokou. Oba maj samozejm ve svm rodnm mst svoji expozici, oba v budov Star radnice. Nedaleko ndra mete navtvit i Muzeum v Ivanicch.
Pokraujeme v jzd. Do tohoto seku se vlaky dostanou u opravdu jen velmi zdka. Vlevo se od hlavn trat odpojuje vleka do zemdlskho arelu, kter byla zprovoznna v roce 1990.
Setkn motorovch voz M262.1002 a 842.031 ve stanici Ivanice
Vjezd do stanice Oslavany hld ob halda strusky z nkdej oslavansk elektrrny. Postupn se ovem ze strusky vyrbj tvrnice, take je mon, e tento symbol msta postupn zmiz.
Ze stanice Oslavany vedou koleje jet o pr destek metr dl, sjzdn jsou jen ke sprvn budov bval elektrrny. Dv byl vlekov systm o mnoho del.
Parn lokomotiva 556.0508 v ele nkladnho vlaku a motorov lokomotiva T444.1083 ve stanici Oslavany
Oslavany zaujmou turisty mal i velk. Ti prvn asi nejvc ocen zbavn park Permonium s mnoha atrakcemi a interaktivnmi prvky, ti druz urit vyraz na oslavansk zmek. Najdou tam Muzeum hornictv a energetiky, Hasisk muzeum a Muzeum krtkch palnch zbran.
Jzda z Brna do Oslavan nm v motorovm voze M262.1002 Klubu ptel kolejovch vozidel trvala jen ti tvrt hodiny. koda, e se a na konec kolej dostanou turist jen v obasnch mimodnch vlacch, alespo v letn sezon by mly pravideln spoje anci na spch.
