Na co zr mainfra SPECIL: Projete si nejstar linku praskho metra

U na konci 19. stolet zanalo bt praskm radnm jasn, e se do zkch ulic metropole jednou narstajc doprava nevejde. Jedin een, jak Praze ulevit, bylo pevst dopravu pod zem.

U 2. ervna 1898 pe mstsk rad znm obchodnk Ladislav Rott s nvrhem na zzen dvou linek podzemn drhy. Jedna mla vst z Karlna kolem Rudolfina do Podskal a Podol. Druh z Vinohrad na Malou Stranu.

Ani nvrh inenr Bellady a Lista z roku 1926 se realizace nedokal. as od asu se i potom objevovaly rzn plny na vstavbu podzemn drhy, nikdy se ovem nedostaly pli daleko.

Projekt pra

Projekt prak podzemn drhy z roku 1941

V 60. letech 20. stolet se ovem hromadn doprava v Praze stala neudritelnou. Sted msta ucpvaly tramvaje, trolejbusy a autobusy byly spe doplkovou zleitost. Vlda tedy pila s rozhodnutm vybudovat pod metropol systm podpovrchov tramvaje.

A skuten, v lednu 1966 se u Hlavnho ndra zaalo kopat. Tunely mly bt dvoukolejn, stanice se plnovaly s bonmi nstupiti. Nevhody tohoto systmu spovaly pedevm v zvislosti na podmnkch v ulicch (poas, zcpy) a nutnost budovn njezdovch ramp do podzem.

V lednu 1966 se v Opletalov ulici zaala stavt tra podzemn tramvaje. U sbjeky je edestilet Josef Barto.

Prv to tak kritizovala sovtsk komise, o jej zzen podala eskoslovensk vlda. Odbornci doporuili zmnit cel systm na vhradn podpovrchov. Stavba se ovem nesmla zastavit, a tak se projekty pepracovvaly za pochodu. Smr ale zstal stejn, severo-jin. Metro mlo jezdit mezi Florenc a Kaerovem, kde tak vznikalo prvn depo.

Natst se ji realizovan stavby nebouraly. Z podpovrchov tramvaje nm tak zbyly teba stanice Hlavn ndra a Vyehrad s bonmi nstupiti nebo tunel ke stanici Muzeum a v nm st plnovan njezdov rampy.

Zkuebn provoz sovtskch souprav Es probhal od 22. prosince 1973. O poslednch mscch ped zprovoznnm si mete pest zde. Pro veejnost byla trasa C slavnostn otevena 9. kvtna 1974. V ten den tak v Praze pestaly jezdit star dvounpravov tramvaje, byly zrueny tramvajov trat na Pankrc a v Kri.

Roziovn a pejmenovvn

Nov nzvy stanic na trase C

Fukova = Ndra Holeovice

Sokolovsk = Florenc

Gottwaldova = Vyehrad

Mldenick = Pankrc

Jeden z propaga

Primtora Vacka = Roztyly

Budovatel = Chodov

Druby = Opatov

Kosmonaut = Hje

Druh sek trasy metra C byl dokonen v roce 1980, trasa byla prodlouena o tyi stanice na Jin Msto. V roce 1984 se rozen dokala tak opan strana cka, pes Vltavskou do Holeovic.

Jen pr msc po listopadu 1989 rozhodla mstsk rada o pejmenovn nkterch stanic, jejich nzvy byly spjaty s komunistickm reimem. Zmizely tak stanice Fukova, Sokolovsk, Gottwaldova, Mldenick, Primtora Vacka, Budovatel, Druby a Kosmonaut.

Dal rozen si trasa C odbyla a v ervnu 2004. Tehdy se vlaky rozjely do stanice Kobylisy a Ldv. Cel sek IV.C do Letan byl zprovoznn o tyi roky pozdji.

Vzhru do temnoty a pozor na strae

Dky vstcnosti veden Dopravnho podniku hlavnho msta Prahy se nm podailo bhem zkuebnch a cvinch jzd natoit Mainfru v metru. Po potench nezdarech, kdy jsme zjistili, e je v tunelech tma a reflektory souprav kamerm moc nepomohou, jsme nechali trasy podzemn drhu rozsvtit. Uvidte toho mon mnohem vce, ne strojvedouc bhem smny.

Z
Z

Zbr kamery na stejnm mst ve zhasnutm a rozsvcenm tunelu

Logicky se nebudeme vnovat turistickm clm u jednotlivch stanic, protoe nae hlavn msto jich skt bezpoet. V nsledujcch odstavcch vs ovem upozornme na pozoruhodnosti v podzem.

Na cestu po trase C vyrme ze stanice Letany. Projdme raenm dvoukolejnm tunelem, kter byl zprovoznn v roce 2008. Tsn ped stanic Prosek se raen tunel mn v hlouben, koleje ale stle vedou vedle sebe.

Tak sek za Prosekem je dvoukolejn. Stanice Stkov je monumentlnm prostorem, ne nepodobnm katedrle, kter osvtluje denn svtlo. Ped stanic Ldv projdme okolo obratov a odstavn koleje. Vak tak tato stanice slouila nkolik let jako konen. Za stanic je potom dvojit spojka mezi prvn a druhou kolej.

K nejnovjm sekm trasy C pat dvoukolejn tunel mezi stanicemi Ldv a Stkov.

Nsleduje jednolodn raen stanice Kobylisy, jedna z nejvtch v sti praskho metra. Nsledujc sek mezi n a stanic Ndra Holeovice je uniktn jednak tm, e zde vlaky mohou doshnout maximln rychlosti 80 km/h, jednak tm e pod Vltavou projdme jedinenm vysouvanm tunelem.

Stanice Ndra Holeovice je u soust seku III. C. Na letanskm zhlav jsou opt obratov koleje. Dl pokraujeme v klasickch jednokolejnch tunelech.

Za stanic Vltavsk opt podjdme Vltavu a za ekou mineme vjezd z obousmrn spojky s trasou B. Stanice Florenc je prapvodn konenou stanic seku I. C. Za stanic je proto dal dvojit kolejov spojka.

Trasu C praskho metra si mete prolett i za pouh 4 minuty:

Ped Hlavnm ndram vjdme do dvoukolejnho tunelu, pozstatku po plnovan podpovrchov tramvaji. I dal tunel byl hlouben pro tento druh dopravy. Tsn ped stanic Muzeum je na prav stran pozstatek po njezdov ramp, kudy mly zajdt tramvaj do podzem.

Ze strop starch tunel metra obas kape voda. Strojvedouc pak zapnaj strae automaticky. Bohuel i ve chvli, kdy vd, e maj na elnm skle kameru, jak se nm stalo tsn ped stanic I. P. Pavlova. Od t chvle mme kameru trochu nakivo, ale ve vsledku to nevad.

Za stanic I. P. Pavlova nejprve mjme jednosmrnou spojku z trasy A, po chvli se napojujeme na dvoukolejn sek, kter ns dovede na Nuselsk most. Stanice Vyehrad je jedinou z seku I. C, kde mohli cestujc v roce 1974 vidt denn svtlo.

Velk prostora s kolejovou spojkou je tak ped stanic Praskho povstn. Vimli jste si ji nkdy? Velk zajmavost ns ek i pi vjezdu ze stanice. Vpravo vidme odstavnou kolej, kam se vejde jedna cel souprava.

Odstavn kolej ve stanici Praskho povstn

Za stanic Pankrc je dal unikt. U bhem stavby prvnho seku praskho metra se uvaovalo o jeho rozen. Na Pankrci tehdy pichystali prostor pro monou odboku smrem na Lhotku.

Zastavujeme ve stanici Budjovick a mme na Kaerov. Za stanic jsou vhybky, kter by nai soupravu nasmrovaly do depa Kaerov, koleje navc vedou po druhm most. Je dlouh pouhch 17 metr a pevd trasu C pes hlubok zez eleznin trati 210 (projeli jsme ji zde).

Projdme tunely seku II. C, kter spojil prask Jin msto s centrem Prahy. Vechny stanice, tedy Roztyly, Chodov, Opatov i Hje jsou jednolodn hlouben, tunely zase z vt sti raen.

Za stanic Hje jet vjedeme na obratov koleje. Krom nich jsou po stran i koleje odstavn. Je vidt, e se do tchto prostor vejdou tyi soupravy. Teprve tady nae cesta kon.

Odstavn koleje ve stanici Letany

Trasa C praskho metra samozejm nen jedinou, kterou jsme natoili. Mete se tit i na linku A a B. Jako bonus jsme projeli tak vechny spojky mezi jednotlivmi trasami, ukeme vm zkuebn kolej depa Zlin a tak spojovac kolej do depa Kaerov.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts