Na co zr mainfra: Vchodn st Doupovsk drhy vede zapomenutm krajem

Mapa vchodn vtve Doupovsk drhy mezi Podboany a Vilmovem u Kadan

Doupovsk drha vznikala koncem 19. stolet v nkolika vlnch. Prvn sek mezi Katicemi a Krsnm Dvorem postavila spolenost Kadask mstn drhy (Kaadner Lokalbahnen) v roce 1881. sek slouil pro pepravu surovin do nkolika mstnch cukrovar a tak pro dovoz epy do cukrovaru v atci. Proto se tto drze zaalo kat Cukrovarsk.

O ti rok pozdji byly koleje protaeny pes Vilmov u Kadan a do Radonic. Tento sek dostal pezdvku Uheln drha, Radonice a okol toti patily do ptipesk hndouheln pnve. V polovin 19. stolet bylo soust pnve zhruba 40 dol. Nejdle se tilo v dole Frantika u Radonic, a to a do roku 1959.

Tet etapa prodluovn drhy zaala a v roce 1902 a vedla z Radonic u Kadan do Doupova. Toto okresn msto bylo po vysdlen nmeckho obyvatelstva a vzniku vojenskho prostoru srovnno se zem. Bohuel vetn eleznice. O tto sti jsme natoili jeden dl serilu Zanikl trat.

tvrt vlna se v roce 1903 tkala odboky z Vilmova do samotn Kadan. Do msta se tak poprv dostala eleznice, do t doby museli tamn obyvatel vyuvat vzdlen ndra Prunov na trati Chomutov Cheb (Zanikl trat zde). Pvodn ndra uprosted msta zaniklo v roce 1974 a tra byla peloena do souasn polohy. Na pjezd prvnho vlaku na nov kadask ndra se mete podvat zde.

Poklidn ivot Doupovsk drhy byl naruen v roce 2005, kdy byl v polovin roku siln redukovn provoz osobnch vlak. Tra od t doby adu let balancovala na hran zruen.

esk drhy vystdaly JHMD a pozdji se sezonnch vlak chopila spolenost Railway Capital. V letonm roce byl pravideln provoz na trati 164 zahjen 2. dubna a vlaky po n pojedou kadou sobotu a nedli a do 30. jna.

Tra mezi Podboany a Vilmovem u Kadan si mete projet za 3 minuty:

Po cukrovarsk drze

Motorkem s historickm oznaenm M 152.0405 se projedeme po vchodn sti Doupovsk drhy, historicky po prvn a sti druh stavebn etapy. Zanme ale na drze Plzesko-bezensk, ve stanici Podboany. Spoje turistick linky T6 tak alespo zanaj ve vtm mst.

V Podboanech mete navtvit tamn Muzeum Volyskch ech. Pokud se objednte dopedu, mete zamiti do jedinen tvrzi Hlubany, jej potky sahaj a do 14. stolet. Najdete tam expozici i historii tby kaolinu na Podboansku.

Tra mezi Podboany a Katicemi jsme u jednou projdli. V roce 2018, bhem cesty z Plzn do Mostu (zde). V tomto seku meme po prav stran zahldnout npadn vrchol s rozhlednou. Je to vrch Rubn, kde u za starch Slovan stvalo hradit.

V Katicch opoutme Plzesko-bezenskou drhu a napojujeme se na koleje doupovsk loklky, a to velmi zajmavm zpsobem. Motorov vz Railway Capital mus na ateckm zhlav stanice Katice najet na kusou kolej a vrat se dostat na Doupovku.

Stanice Katice, vpravo m Doupovsk drha do Kadan, vlevo Plzesko-bezensk drha do Podboan

Ndra mstn drhy bvalo teprve v oblouku za rozdvojenm trat. Cestujc od Vilmova tak museli v Katicch pokad pestupovat.

Pokraujeme dl, zjiujeme e Katicko je tm zapomenutm krajem. Vesnice jsou dce roztroueny mezi rodnmi poli. Je to smutn dl tohoto kraje, kter postihl hlavn odliv nmeckch obyvatel po druh svtov vlce.

Za Katicemi se n vlak nhle no do hlubokho zezu, klesme do dol ky Leska. N vlak projd v bezprostedn blzkosti zceniny kostela svatho Michala.

Krsn Dvrje dnes u pouhou zastvkou. Dve tu ped kolejitm s nkolika kolejemi stvala vpravn budova, kter je ovem u nkolik let zboen a msto n stoj betonov ekrna typu antivandal.

Pesto ale v Krsnm Dvoe stoj za to vystoupit. Nedaleko od ndra vs toti pivt ndhern barokn zmek s rozshlm anglickm parkem. Reisr Ji Menzel natel v krsnm Dvoe svj znm film Konec starch as.

V parku na vs ek jet jedna zajmavost novogotick Templ z konce 18. stolet, vlastn prvn rozhledna v esku. Na nvtvu Krsnho Dvora si rozhodn vyhrate jeden cel den.

Zastvka Chotbudice, je dalm dkazem, jak je tento kraj zapomenut. Na tuto zastvku (by na znamen) zejm zapomnla i sama Sprva eleznic. V den naeho naten byla rozhodn nejzarostlej na esk eleznici.

Chotbudice, bez debaty nejzarostlej zastvka v sti Sprvy eleznic

Nicmn, kdyby se vm podailo v Chotbudicch vystoupit, mohli byste se projt ke zcenin kaple svatho tpna. Kolem se rozprostr star hbitov s st nmeckch a s st eskch nhrobk. Pro milovnky oputnch tajemnch mst je to urit to prav.

Nsledujc zastvka Vitice je pln opak Chotbudic. Star ekrna vzorn udrovan, u kolej vzorn stien anglick trvnk. Z Vitic se mete vypravit do nedalekch irokch Tebic (necel 4 kilometry), kter jsou zajmav tm, e tam hrab Franz Josef von Schoenkirchen nechal v letech 170922 postavit idovsk ghetto. Jeho architektonick dispozice je patrn dodnes.

Za obc je ukryt idovsk hbitov se zhruba stovkou baroknch a klasicistnch nhrobk. Jak se pe na webu obecnho adu: Nevede k nmu dn cesta, z Tebic je nutno jt nivou potoka a nehledt na pekky ve form bahna a bujn vegetace….

Stanice Vil
Vypraven

Stanice Vilmov u Kadan na uniktnch fotkch z potku 70 let 20. stolet

A u se dostvme do Vilmova u Kadan. Zleva se k nm pipojuje st trati, kter dnes kon v Kadaskm Rohozci (projeli jsme ji zde). Ndran budova, kde jet zatkem 21. stolet sdlil dirigujc dispeer, je dnes prodan a slou jako rodinn dm.

Ostatn slva stanice Vilmov u Kadan zanedlouho pohasne pln. K zemi se m porouet tamn historick vtopna i s vodrnou, kde Kadask mstn drhy zbrojily svoje parn lokomotivy. Budovy jsou ale dvno oputn.

Z Vilmova motork Railway Capital pokrauje do Kadan. I tuto st Doupovsk drhy jsme u v minulosti projeli (zde), proto nai jzdu skonme prv ve Vilmov.

Zatm to vypad, e s Doupovsk drhy, by mla ped nkolika lety namle, je dky turistickmu provozu zachrnna. Teba se tam jednou vrt vlaky i ve vedn dny po cel rok.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts