Nadšenci plánují v Krušných horách obnovit hvězdárnu z roku 1929

Svou vizi nadšenci představili na crowdfundingovém webu, kde zároveň spustili sbírku na rekonstrukci observatoře.

„Historie tohoto místa zasahuje až do 20. let 19. století. Naším hlavním a jediným záměrem je hvězdárnu postavit do její původní podoby z roku 1929 a nabídnout ji veřejnosti k pozorování hvězd, výletům nebo ke vzdělávacím účelům,“ nastínil Musílek.

Když přitom parcelu kupoval, o existenci hvězdárny vůbec netušil a měl úplně jiné plány. „Prostě jsem měl jen zájem o pozemek nabízený na internetu. Když jsem se ale začal zajímat o jeho historii a začal slýchávat, jak moc důležité to místo ve své době bylo, rozhodl jsem se svůj původní plán zahodit a místu vrátit jeho historii,“ vysvětlil.

Z původního objektu dnes zůstalo už jen zachovalé sklepení, vše ostatní bylo zbořeno nebo se dávno rozpadlo. 

„Hvězdárna už je bohužel zbořená a ani nevíme, jestli budeme moci navázat na její původní základy, které na pozemku stále jsou. Osobně ale miluji velké příběhy, a pokud by se nám to podařilo zrealizovat, příběh tohoto místa se může stát evropským unikátem,“ upozornil Musílek. 

Hvězdárna v Liboňově

Hvězdárnu nechal v roce 1929 postavit Spolek přátel hvězdárny při Německé univerzitě v Praze. Stála na jižním svahu Krušných hor v nadmořské výšce 480 metrů. Projektantem byl František Eis z Ústí nad Labem, stavitelem Richard Wagber z Varvažova. 

Původní budova byla 9 metrů dlouhá a 5 metrů široká, jižní část měla plochou střechu s posuvnou kopulí na kolejnicích, odkud bylo možné sledovat horizont. Pozorovatelna měla rozlohu 4×5 metrů.

Hvězdárna byla vybavena moderními přístroji k pozorování oblohy a počasí. Nechyběl dalekohled s objektivem čočky 16 centimetrů zvětšujícím 300krát, dva termometry, hydrometr, dešťoměr a sněhoměr. Vedle základních meteorologických údajů jako délka slunečního svitu, teplota či úhrn srážek, se zde měřila i magnetická deklinace nebo jasnost hvězd.

Po druhé světové válce byla činnost observatoře ukončena a od roku 1951 byla pronajímána jako rekreační objekt, čímž se zahájil proces její postupné devastace. Dnes po ní zbylo jen sklepení a několik rozvalin.

Aby o historické podobě hvězdárny zjistil co nejvíce informací, shání na internetu archivní materiály a také dobové fotografie. „Obepisuji archivy města Ústí nad Labem, Karlovy Univerzity, ale i muzea a ostatní hvězdárny,“ popsal Musílek.

Zatím zjistil, že se v hvězdárně nacházely dva teleskopy, několik meteorologických zařízení a také zařízení na měření magnetické deklinace, tedy úhlu mezi magnetickým a zeměpisným severem, které se používalo v Grónském moři v roce 1882 až 1884.

Prohlídky jsou již nyní

Kromě hledání historických pramenů se už noví majitelé pustili i do úklidu původního sklepení. Ještě než ale začali, museli ze sklepa „vyhnat“ bezdomovce, který tam dlouhodobě přebýval.

„Následně jsme ze sklepení odvezli čtyři plné vozíky nepořádku, zabezpečili ho mřížemi a uvnitř jsme vyvěsili zarámované archivní materiály pro veřejnost,“ přiblížil Musílek.

Do sklepení už pro zájemce dělají i prohlídky. Říkají jim Dny otevřených mříží. Cílem kampaně, kterou nedávno spustili na internetu, je sehnat 50 tisíc korun na rekonstrukci původního sklepení. 

„Už se nám ozvalo několik místních obyvatel, kteří nás chtějí podpořit soukromě. Nicméně peníze nejsou vše, co k realizaci potřebujeme. Aktuálně například řešíme i směnu pozemků mezi obcí a státem, jelikož pozemek, na kterém se hvězdárna nacházela, není dostatečně velký,“ podotkl Musílek.

Kdy dojde na jižním svahu Krušných hor nad obcí Telnice k výstavbě původní observatoře, jež by měla obsahovat i dobové vybavení, je ale zatím ve hvězdách. „Výstavba hvězdárny do původní podoby bude stát bezpochyby několik milionů korun,“ poznamenal Musílek.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts