V dlce vidm monstrzn dominantu apartmnovho hotelu Danchet v Les Menuires, pod sebou restaurace a panelky Val Thorens. V euforii mvm lyam na sjezdovkch i ptkm v oblacch. Lano ze zem nen vidt, take vypadm jako Ikaros s kdly z ly. Anebo jako obrovsk zimn velka. Bee flying tak se skuten tato atrakce v dol Belleville jmenuje. Za 35 eur (860 K) letm na kladce z vrcholu esti-sedaky Moutière (2 511 m) a do centra Val Thorens o tm 400 vkovch metr n.
Na dvojit zip-lin Bee flying, kdy hned vedle vs na lan me svitt i kamard, pekonte ve vzduchu ve tech sekcch pes 1,8 kilometru. A pokud vm takov adrenalin nesta, mete si jet 55 eur (1 350 K) piplatit a zamit pes dol Orelle na Sommet des 3 Valles (3 230 m) na nejve poloenou zip-linu na svt. Jmenuje se Tyrolienne a vzn se tm 1,3 km v zvratn vce 250 metr nad dolm ledovce Bouchet.
Zip-line Bee flying nad Val Thorens
Zip-line Tyrolienne je nejvy zip-line na svt.
Jak je vidt, ve Tech dolch nemuste jen sjezdovat. Mete ltat nad dolm nebo se vydat na skialpech ped setmnm na veei do horsk chaty nebo naopak vidt vchod slunce nad Savojskmi alpami a pak si dt na vrcholu Pointe de la Masse (2 804 m) ped lyovn na manestru romantickou sndani.
dn atrakce vak nen nic proti tomu, kdy ochutnte zdej sjezdovky. Dky pipojen stediska Orelle se nejvt lyask arel svta rozkld navzdory svmu nzvu u dvno ve tyech dolch. (Ale nesm se to nahlas moc kat, protoe by to mohlo plst se vcarskmi tymi dolmi ve Walisu.)
Ani sundte lye, mte k dispozici 600 kilometr propojench trat. Pi sjezdech asto pekonvte tisc vkovch metr a z kadho druhho vrcholu spatte Mt. Blanc. A se podvte kamkoliv, na blzkm i vzdlenm obzoru jezd lanovky, kter dohromady peprav 260 000 lya za hodinu. A za horizontem se po kopcch plhaj dal a dal vleky. Nen divu, e na potku 90. let se prv do T dol hrnuly stovky eskch lyaskch fajnmekr, aby lyaskou mekku v Savojskch Alpch konen navtvily.
Vrchol Mont de la Challe
O jej historii se dozvdme ve vyhldkov restauraci Chez Pepe Nicolas nad Les Menuires. Prv tady se pod snhem na sjezdovkch skrv vhlasn farma, v n vznikl npad, jak promnit dol rolnk a past na nejslavnj zimn destinaci. S mylenkou piel Nicolas Jay, pezdvan Pepe, starosta vysokohorsk vesniky St. Martin de Belleville. Inspiroval ho spch sousednho Courchevelu, kter se v 60. letech zaal mnit v lyask stedisko.
Nicolas Jay se vak rozhodl nestavt resort v St. Martin (1 400 metr), ale mnohem v v kotli hornho dol Belleville, kter se rozevr jako amfitetr pod ttiscovkou Cimme Caron. Jene nikdo nechtl tak vysoko pracovat. Nicolas Jay proto piel s nvrhem, e vznikajc lyask stedisko mus mt vlastn infrastrukturu, vetn kol pro mstn, aby se zamstnanci nemuseli denn vracet zptky do dol.
Zip-line Tyrolienne
Francouzsk vlda tento nejvt prlom, kter kdo kdy v zimnm prmyslu vymyslel, podpoila, vyprv nm Estelle Royov z turistick kancele v Les Menuires. Hlavn princip spoval v tom, e se nov stediska posunou nad dosavadn nejvy horsk vesnice. A navc tak, aby rekreanti mohli vystoupit ze svho ubytovn rovnou na sjezdovku a na lych se pak k pokojm zase vrtit. Uprosted divok prody vyrostly betonov komplexy s malmi pokojky plnovanmi jen na pespn.
Nejdve tak vzniklo Les Menuires v zim 1964. O ti roky pozdji umonila lanovka La Masse pstup ke snhovm plnm v jet vy nadmosk vce, kde zaaly prce na rozvoji Val Thorens.
Krsn vhledy spolu s pestrmi lyaskmi terny, u nich nepotebujete dn skibusy, lkaj stovky tisc sportovnch fand, k Estelle Royov a dopluje, e Ti dol zstvaj i mezi echy nejprodvanj francouzskou zimn destinac.
Nabzej obrovskou pestrost: od luxusu v Courchevelu, pes sportovn Val Thorens i Orelle, rodinn Meribel, lidovj Les Meniures a Mottaret a po stylov St. Martin de Belleville, kde se ukrvaj celebrity A prv tady je vidt, jak se asy ve Francii se postupn mn.
Vrchol Mont de la Challe
Vrchol Masse
Levn ubytovn bylo prv to, co lkalo i echy naten po pdu komunismu na nekonen snhov dlnice v nejchvatnjm lyaskm rji. Pespvn v malch krclcch nikomu zpotku moc nevadilo Ale postupn se st zahranin klientely, vetn esk, pelila do Rakouska a Itlie, kter ke sportovnmu zitku a skvlmu jdlu nabdly i lep ubytovn, vstcnj sluby a modernj lanovky.
Dky zahranin konkurenci se znovu zaala v poslednch letech rodit i nov koncepce ve Francii. Vznikaj modern krsn hotely a v pvodnch betonovch monstrech se rekonstruuj mal byteky na mnohem vt a pjemnj apartmny. Francouzi jdou s dobou, investuj do novch lanovek, snnch dl i slueb. Tk se to napklad mezi echy oblbenho centra Les Menuires v nadmosk vce 1 800 metr. Tady se to pestavbami jen hem. Bu se nkter apartmny jen renovuj, mnohem astji se vak zvtuj a propojuj. Nkde to pipomn holandsk byty, kdy se apartmny na velmi mal ploe plhaj teba i do tech podla.
Non pohled na Les Menuires
Sami Francouzi, ti movitj, k tomu zanaj objevovat na horch jaksi vcarsk bydlen. Pesouvaj se do ne poloench historickch vesnic, odkud startuj prvn vleky. Skvlm pkladem novho rje je Saint Martin de Belleville, vesnice, kter se kr v nadmosk vce asi 1 450 metr hluboko pod hlavn znou T dol. Rostou tu nov hotely, apartmny a restaurace, je kvalitou zanaj u ty hvzdiek. Pitom dky vbornmu pepravnmu systmu se lanovkami dostanete za pr minut do celho arelu.
S novou dobou a energetickou kriz vak nastv jin problm: jakmile odzvon malm kukanm v obch panelcch, lyovn u nebude ani ve Francii pro vechny jako dv. Natst se d dnes s lyemi na zdech nejen ltat na zip-linch, ale i stoupat vstc free-ridu v praanu nebo vyret do hor s vlastnm pohonem na skialpech.
Ti dol ( Les Trois Valles)Nejvt komplexn propojen lyask arel svta m celkem 600 kilometr sjezdovek, z toho umle zasnench 294 kilometr. Podle statistik zde mte 90% snhovou jistotou. Ticet pt procent sjezdovek je ervench, 10% ernch, 37% modrch a 18% zelench propojovky atd. Sjezdovky se nachzej v nadmosk vce 1 100 3 230 metr. Vleky v nadmosk vce 600 3 230 metr. Skipasy se prodvaj pro dan dol i pro celou oblast. Pepravn kapacita lanovek je 250 300 os./h. Nejznmjmi centry jsou Courchevel, Meribel a Mottaret v prostednm dol, Les Menuires a Val Thorens a nakonec Orelle v nejpozdji pipojenm, tvrtm dol Maurienne. Letit mte pmo v Courchevelu. Jezd se od konce listopadu do potku kvtna. |
