Nov teorie: Stonehenge byl ob kalend, kalibroval se slunovratem

0
293

Nejasnostmi obesten vznam kruh a kamen je neoddlitelnou soust svtov popularity Stonehenge, nejstar dochovan pipomnky doby bronzov v Anglii. Megalitickch staveb vznikalo mezi 23. tisciletm ped nam letopotem ve svt povcero, a mnohdy byly jet majesttnj. Rozdl je v tom, e u nich vme, k emu slouily.

Pro Stonehenge jsme zatm nemli vysvtlen, jen rzn pesvdiv teorie. Odbornky bylo postupn usuzovno, e se jednalo o chrmovou stavbu, msto veejnch slyen a kmenovch jednn, nebo vpravd monumentln hbitov pro mstn elity. Jin stavb pikldali el meditativn i terapeutick. A praktici zase upozorovali na to, e by se mohlo jednat o starovkou observato, hvzdrnu.

Pokud tu tictka sarsn nestla nhodou

Pro kadou z tchto teori existovalo urit penzum argument, kter si vak mnohdy odporovaly nebo vzjemn vyvracely. Napklad to, e se v okol nachzej stovky pohebnch mohyl, a mnoz z nebotk sem byli dopraveni z mnohasetkilometrovch vzdlenost, hbitovn hypotze dost nahrv. Pokud tedy v okol v mohylch neodpovaj ti nespn len.

Kadopdn by bylo blhov myslet si, e stavba tak mimodn a dlouhovk nemohla v prbhu stalet naplovat postupn vcero funkc. K emu vak mla slouit ve svch potcch, k jakmu zmru byla vyhotovena?

Timothy Darvill, profesor archeologie na univerzit Bournemouth, napklad vid ve funknm vznamu stavby ob slunen kalend. Mohla by to bt pravda?

Teorie o monm elu Stonehenge se daj potat na tucty, a proto se s jistou pedbnou nedvivost vyplat provit i tuto. Na em tedy aktuln hypotza o velkm slunenm kalendi stoj? Zanme tm, e Darvill nejprve analyzoval poet a umstn velkch pskovcovch blok, tzv. sarsen. To jsou ty a desetimetrov a ptadvacetitunov drobeky, kter lemuj centrln podkovu, st obvodu a nadpra vnjho kruhu. Kdy k nim pipotme i kameny lec, vyvrcen a odlehlej, dobereme se potu ticeti masivnch kus.

Dalm, eknme velmi volnm krokem pak bylo intuitivn zamylen nad tm, eho je kolem ns ticet. A odpov, e v prmru je zrovna tolik dn do msce, se sama tak njak nabzela.

Slibn odhady a poty

Poetn se tictka roznsoben tuctem bl cife 360. Skoro jako je dn do roka. Tady se hod doplnit, e uvnit sarsenovho kruhu stlo dalch pt dvojic kamen. Ty by teoreticky mohly reprezentovat dalch pt dn neolitickho kalende. Cifra k potn by se tm navila na 365. A kdy si povimneme i tveice mimo hlavn kruh stojcch menhir, tzv. staninch kamen? To ony by mohly navit poitatelnou sumu na 365,25. Stejn jako nᚓ dn rozvren gregorinsk kalend s integrovanou korekc pestupnosti. Zn to sice hezky a poetn to mon odpovd, ale jak by to mlo fungovat?

Nejasnostmi obest

Jednodue a elegantn, zn pohotov odpov profesora Darvilla. Kad kmen pr toti fyzicky reprezentuje jeden den v msci. A s kadm svitem novho dne posunula mstn obsluha kalende znaku, snad men kmen nebo devn kl, o jednu sarsenovmi kameny vymezenou mezeru dl. Stonehenge tak mohlo nenavn vymovat as ticetidennho msce.

Pozornosti profesora Darvilla neuniklo ani to, e sarsenov kameny, oznaovan dle poad jako S11 aS21, jsou o nco ten ne zbytek masiv. Je mezi nimi tak o nco vt mezera. Kad dest den v msci byl nejsp nm vjimen. Snad e by to byl as vymezen pobonostem, voln vkend nebo jen naznaen pedlu mezi tdny? Mon to je, ti desetidenn tdny do msce nezn neuviteln. Podobn to mli zazen i ve faraonskch krlovstvch na Nilu, ve Stedomo a ve starovk Mezopotmii, kde tak spolhali pi odpotvn dn na slunen kalende.

Kalend, kter se kontroloval sm

Jist hodnovrnosti teorii o slunenm kalendi na plnch u Salisbury dodv Darvillovo vysvtlen funkce dalch kamen. Napklad tveice staninch kamen odmovaly pestupn dny, a trilitov kameny pak slouily ke kalibraci kalende. Stabiln oznaovaly, kterou kamennou branou pijde svit pi rovnodennosti, a kudy vyhlet zimn slunovrat. Na ppadnou chybu v potanch dnech by se tak snadno pilo.

Pro Stonehenge jsme zat
Stonehenge je komplex menhir

To, e Stonehenge bylo vyladn na zimn a letn slunovrat, je znmo u dlouho. Role Stonehenge coby kalende by pak vysvtlovala, pro tomu tak bylo. Lid tm mohli kontrolovat a korigovat, zda sprvn m as, dodv Darvill.

S nadenm nad rozlutnou zhadou vak jet vykejme. Jeho hypotza a vysvtlen, kter popisuje Stonehenge jako ob slunen kalend, je zatm vcelku erstv. A mus si jet pokat na nesmlouvavou kritiku dalch odbornk. Nejistoty toti stle petrvvaj.

Vznik Stonehenge, datovan k rozmez 3000 a 2000 let ped nam letopotem, toti ne zcela koresponduje s nvaznost a prbhem stavebnch prac a instalacemi jednotlivch prvk. Kdy bylo Stonehenge poprv vystavno, lid se pravdpodobn vce zajmali o fze Msce a funkce slunenho kalende, fyzicky vytvoen vztyenm sarsenovch blok, byla piazena celmu arelu a o nco pozdji.

Je tk odhadnout, pro k tomu dolo, k Darvill. Jednou z monost je, e dolo ke zmn ve vkladu nboenstv, kter kladlo vt draz na Slunce a jeho pohyby.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno