Podzimn da na radost. Prozkoumejte boulivou produ eskho Yellowstonu

0
73

Jen necelch sedm a pl kilometru od Frantikovch Lzn le ojedinl zem, kter jinde v Evrop nenajdete. Nrodn prodn rezervace SooS je krajina pln mokad, raelini a slanisek, kde jsou ve vzduchu ctit plyny unikajc ze zemsk kry a vn minerlnch sol. Jejich krystalky pokrvaj zem a spolen s ernou raelinou vytv barevn prodn kazy.

Dkazem vulkanick innosti jsou pak mofety. Vypadaj jako kalue bublajc vrouc vody, ale ve skutenosti se jedn o vrony suchho oxidu uhliitho o teplot ni ne 100 C (nejastji 2030 C). Tento plyn m pvod a v zemskm plti a k povrchu pekonal vzdlenost ticeti kilometr. Pozstatky sopen aktivity potvrzuj i hork minerln prameny.

Nejvydatnjm je Csask pramen, je byl v devatenctm stolet prohlen jako liv. Pramen jm vrt hlubok kolem deseti metr a jeho teplota kols mezi 1418 C, co z nj in nejteplej prodn vvr v Chebsk pnvi. Kyselka, v n probublv oxid uhliit, obsahuje velk mnostv minerlnch ltek (6,5g/ l), pedevm elezo, livou Glauberovu sl a sran eleznat.

Nejchutnj z minerlnch vod v okol Frantikovch Lzn se dt pt jen na mst vvru. Pro transport nen vhodn, protoe po naplnn do lahve dojde bhem nkolika minut k vysren sol a k chuov degradaci.

Pramen Vra nen pitn, tvo se v nm mohutn vrony oxidu uhliitho doprovzen blou pnou.

Druh pramen, kter na zem SooS vyvr, se jmenuje Vra. Je vak zneitn humty (zbytky organickch ltek) a zaplaven vodou z raelinovho jezrka, proto nen pitn. asto se v nm tvo mohutn vrony oxidu uhliitho doprovzen oblky bl pny. Okol eskho Yellowstonu je stle seismicky aktivn a obas tady poctte zemtesen. Dje se tak dky uvolnn velkho mnostv oxidu uhliitho a posunu horninovch mas podl tektonickch zlom.

Nekodn vulkn

Pi touln krajinou v okol Frantikovch Lzn si zejm nevimnete, e jdete kolem jedn z nejmladch sopek na zem na republiky. Nenpadn Komorn hrka je star vc jak tyi sta padest tisc let a kdysi chrlila lvu. Vznikla erupn aktivitou ve tvrtohorch na dn vysychajcho slanho jezera, kter se rozkldalo v dnen Chebsk a Sokolovsk pnvi. Dnes tu doznvajc vulkanickou innost pipomn jen oxid uhliit, kter probublv na zlomovch linich.

Rezervac prochz naun stezka po povalovch chodncch, kter vede i kolem mofet a horkch minerlnch pramen.

Komorn hrka pat k nejprobdanjm sopkm v Evrop a patrn i na svt. Jej vzkumy probhaly hlavn kvli sporm mezi neptunisty a plutonisty na pelomu osmnctho a devatenctho stolet, kte se peli o pvodu nvr Komorn hrky. Neptunist si mysleli, e vzniklo ve vod, plutonist pitali jeho vznik vnitrozemskmu ohni uvnit Zem. V t dob Komorn Hrku navtvili a zkoumali pedn svtov odbornci.

Sopka zajmala tak bsnka Johanna Wolfganga Goetheho, je byl zrove vnivm prodovdcem. Sbratel minerl navrhl Kaparu ternberkovi, aby dal ve vnitku kopce razit tolu. Hrab tak uinil a nechal zbudovat ti sta metr dlouhou dln chodbu, kter pinesla nezvratn dkaz, e se jedn o sopku. Ta vznikla jedinm vbuchem a vyvrhla lvu, po jejm ztuhnut vznikl edi. Dlnci jej pak lmali jako stavebn kmen. Ve stedovku dobvali tak sopen tuf, z nho vznikla ern v chebskho hradu. Sopen popel se zase til na udrovn parkovch cest ve Frantikovch Lznch. Tebn innost byla ukonena a v roce 1951, kdy byla tato oblast vyhlena sttn prodn rezervac.

Na skle na Komorn hrce byl vytesn relif Goethovy hlavy s npisem, kter pipomn bsnkovu nvtvu.

Uvnit sopky je mal kruhov prostor, odkud je vidt na povrch.

Dnes je Komorn hrka zaazena mezi nrodn prodn pamtky a stala se soust esko bavorskho geoparku Egeria. Cesta na zalesnn, pt set ti metr vysok kopec tvoen vulkanickm materilem, nen nikterak nron.

Sopku si prohldnete pouze z venku, ale plnuje se zpstupnn jejch vnitnch prostor. et seismologov a vulkanologov chtj toti otevt dv st let starou tolu, kter nvtvnkm uke vyhaslou pvodn drhu magmatu. Ticet metr dlouh chodba povede do hloubky sedmncti metr a nejsp se zde objev i pstroje na men teploty, magnetismu nebo na gravimetrick men, kter zjiuj zmnu thovho pole Zem.

Po stopch seismolog

Informace zskan v ternu si ovte a doplnte v jedinm seismologickm muzeu v esk republice. To se nachz jen deset kilometr od Komorn hrky, ve Skaln. Muzeum vzniklo dky Geofyziklnmu stavu v Praze, mstu Skaln a manelm Noppersovm, kte poskytli prostory statku ze estnctho stolet.

Star typ jednoslokovho seismometru pro men vertiklnho pohybu

irokopsmov seismometr zaznamenv seismick signly v irokm frekvennm psmu.

V interaktivn expozici proniknete do taj zemtesen. Uvidte rzn pstroje (vetn seismometr) a zazen, piem funkci nkterch z nich si mete osobn vyzkouet.

Na seismickm monitoru pak mte anci sledovat mapu se vemi probhajcmi zemtesenmi na svt. Data z Nrodnho informanho centra pro zemtesen popisuj as, msto a velikost seismickch udlost. Lokln seismick s WEBNET zase monitoruje zemtesn aktivity v zpadnch echch. Jedn se pevn o zemtesn roje, o seismick otesy v srich, kter trvaj nkolik dn a tdn a pro Chebsko jsou typick. V srpnu 2021 napklad zpsobily zemtesen o velikosti 2,86 magnituda.

V expozici jsou i svteln seismick barografy, je pomoc diod ukazuj slu otesu pi dupnut, zemtesn desky (znzoruj reakci staveb na zemtesen) i zazen vydvajc zvuk, kter se objevuje pi zemtesen. Atraktivn zitek pak umocn nvtva stedovk toly pod hradem Vildtejn, kde se nachz mc stanice st WEBNET.

Mc stanice st WEBNET se nachz v ulovm masivu hradu Vildtejn.

Chodba pvodn slouila jako chladn spirna, v n obyvatel hradu skladovali vno a potraviny. Od roku 1994 vak poskytuje zzem mc stanici, kter m v ulovm masivu vynikajc podmnky (stabiln teplotu a pevn usazen).

Pstroje zaznamenvaj data a poslaj je do Prahy do Geofyziklnho stavu Akademie vd R. Tam daje porovnvaj s dalmi stanicemi a vyhodnocuj. Na zklad vsledk pak maj odbornci pesn pehled o tom, co se dje hluboko pod zem.

Me se hodit

Ve vstupnm prostorch rezervace SooS je nainstalovan seismometr, kter slou k pozorovn men intenzity zemtesen. Nvtvnci tak uvid, jak zemtesen probhla jak v R, tak i ve svt.

SooS, Komorn hrka i Skaln jsou dobe dostupn msta pro cyklisty (cesta vede zejmna po silnicch). Tsn pod kopcem Komorn hrky vak budete muset sesednout, zamknout kolo v obci a na vrchol dojt pky.

V okol Komorn hrky vede krtk, zhruba jeden kilometr dlouh naun stezka, zamen na geologii a historii sopky.

Krom auta a kola se dostanete do Skaln tak autobusem, kter jede z Frantikovch Lzn.

Na nvtvu seismologickho muzea vetn mc stanice ve Skaln se objednejte pedem na e-mailu: [email protected]

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno