Pohdkov pcha Francie. Lzn Vichy oarovaly elitu zem v kad dob

0
76

Kdy si petete francouzsk komiks Asterix a koln rok, narazte v nm na bitvu o Gergovii, v n galsk vdce Vercingetorix zvtzil nad Gaiem Juliem Cesarem. Poraen msk vojevdce pak thl na severovchod, kde u eky Allier narazil na tepl prameny vyvrajc ze zem. Napojil jimi zchvcen kon, kte po vod pln minerl doslova oili. man si povimli vjimench ink tchto pramen a v roce 52 ped nam letopotem na tomto mst zaloili termln lzn Aquae Calidae, kter ve stedovku dostaly nov nzev Vichy a staly majetkem bourbonskch vvod.

Rod v roce 1589 zskal francouzskou korunu a krlovsk lesk pithl do Vichy vzneen hosty. Jednm z nich byla i Marie de Rabutin-Chantal, markza de Svign, kter si v lznch lila revmatismus hornch konetin. Dky procedurm znovu mohla pst sv slavn dopisy. Velk ikona francouzsk literatury 17. stolet jich vytvoila pes tiscovku.

lechtina se zmnila o lb tak na krlovskm dvoe a od t doby navtvovali Vichy pslunci panovnickho rodu. Pobvaly zde napklad princezny Viktorie Luisa a Marie Adla, ale lzn jim pily nepohodln kvli mal kapacit, vybavenosti, bltivmu okol a patnmu pstupu. Proto po svm nvratu do Versailles podaly svho synovce krle Ludvka XVI. o vybudovn novch kolond, hotel a prostornjch a luxusnjch termlnch lzn. Ve bylo dokoneno v roce 1787.

Vichy si vak na svoji souasnou podobu muselo pokat a do devatenctho stolet, do vldy Napoleona III. Csa zde nkolikrt pobval a zaslouil se o nejvt promnu msta. Podl eky Allier nechal vybudovat hrze a star moly nahradil upravenmi zahradami. Inicioval vstavbu novch bulvr, ulic, pavilon, ndhernch chat s devnmi vlysy, kasina a malho ndra, je zvilo poet nvtvnk.

Architektonick rozvoj zavrila Belle poque (obdob mezi lety 1890 a 1914), kdy Vichy zkrlila Hall des Sources, vzdun budova ze skla a eleza, kde pod limetkov zeleno-blm stropem prt prameny. K n se pidal Parc des Sources s kovovou 700 metr dlouhou galeri, je se prezentovala na Svtov vstav v Pai v roce 1889.

LOpra ve Vichy sehrla vznamnou roli ve francouzskch djinch.

Architektonick rozvoj lzn Vichy zavrila Belle poque.

Mstsk park zskal tak jedno prvenstv, byl zrove nejvt kavrnou v Evrop. Na pelomu devatenctho a dvactho stolet tu nci podvali vce ne tyi tisce kv denn. V t dob se poet pacient pohyboval kolem tyiceti tisc ron a mnostv nvtvnk nemlo daleko ke sto tiscm.

Host rovn navtvovali secesn budovu opery s blo-zlatm interirem, jej hledit pojme skoro tisc pt set divk. LOpra sehrla vznamnou roli ve francouzskch djinch. Po podepsn pm s Nmci v ervnu 1940 pesdlila vlda do Vichy. Bylo to z dvodu relativn blzk vzdlenosti k Pai (tyi a pl hodiny vlakem), druh nejvt hotelov kapacity ve Francii a modern telefonn stedny, kter umoovala spojen do celho svta. Parlament Francouzsk tet republiky potom udlil v budov LOpra pln pravomoci marlu Ptainovi. Tm ukonil republiknsk zzen a inauguroval vichistickou Francii, jej kolaborantsk reim trval a do srpna 1944.

Radnice msta Vichy

Vichy se z vlench as vzpamatovalo celkem rychle. K obnov ivota mu pomohly zejmna slavn osobnosti (napklad Glaoui, paa z Marrkee i monack kne Rainier III.) a penze, kter zde na dovolen hojn utrceli Francouzi ze severoafrickch koloni. Od ervna do z pijdlo do Vichy tolik francouzsko-alrskch turist, e to vypadalo, jako kdyby mezi letitm Vichy-Charmeil a alrskmi letiti existovalo pm leteck spojen. Zlat padest a edest lta minulho stolet vak ukonila ztrta kolonilnch zem a msto se muselo spolehnout na domc a evropsk turisty.

Alchymie z hloubi zem

Za sv liv prameny me Vichy podkovat oblasti Auvergne, jej povrch pokrv Francouzsk stedoho pln vyhaslch sopek. Deov voda prosakuje mikroskopickmi trhlinami do sopen pdy a cestou se filtruje. V hloubce ty tisc metr, kde je vysok teplota, se oheje a na 140 C a sms s plynem unikajcm z roztavenho magmatu. Voda s oxidem uhliitm pak zane za nkolik tdn stoupat vzhru skalami z kemene, kter pochz z obdob prvohor. Cestou na povrch dochz k ochlazen a k obohacen minerly a stopovmi prvky (napklad elezo, hok, draslk, vpnk, mangan, flur, lithium, brm). Koncentrace tchto sloek in 5,2 gram na litr a dky tomu pat prameny z Vichy k nejbohatm minerlnm vodm ve Francii.

Lzesk msto Vichy ve Francii. Na snmku lzn Celestins.

Lzn vyuvaj devt pramen s teplotou vody 2243 C. tyi z nich (Chomel, Grande Grille, Hpital a Lucas) slou lzeskm hostm pro pitn kry. Zlepuj toti trven, psob proti nav a svalovm kem. Pramen Lucas m skvl inky na pokoku a je soust kosmetickch produkt znaky Vichy.

K pitnm pramenm se ad tak Clestins, je nese jmno kltera du celestin, zaloenho v roce 1410 Ludvkem II. Bourbonskm. Pramen o teplot 22 C m pozitivn inky na trven a pije se pi jdle. Navc z nj gurmni pipravuj zdrav polvky, sorbety nebo vodovou zmrzlinu. Ron ve Vichy sto pes sedmdest milion lahv tohoto pramene, kter pak m do vce ne tyiceti zem svta.

Dal prameny Antoine a Boussange pouvaj balneologov jen pro lzesk procedury, pro sprchy a koupele. Vdla Dme a Lys (66 C) pak slou pro ppravu termlnho bahna na zbaly.

Pastilky na pdl

Lzn Vichy maj krom pramen jet jeden liv prostedek v podob osmihrannch pastilek. Vynalezl je chemik Jean-Pierre-Joseph dArcet, kter jako prvn objevil pozitivn inky hydrogenuhliitanu sodnho na trven. Recept pak pedal panu Rgnaultovi, je zahjil vrobu bonbonk v roce 1825.

M

Bl pastilky nejprve vznikaly z jedl sody, kter je jednm z hlavnch prvk minerlnch vod ve Vichy. Pozdji se vrobn postup vylepil. Nejprve laboranti z termlnch vod extrahovali minerln soli, pak je vysuili, rozdrtili a smchali s cukrem a glukzou. Nakonec pidali charakteristickou prodn pchu z mty, citronu nebo anzu. Dra se zpotku prodvalo jen v lkrnch, ale v oblib jej mla csaovna Eugnie, kter napomohla k jeho popularit a k nslednmu uznn csaskm vnosem. Bonbnky byly na trh uvedeny jako cukrovinky a dostaly se do mnoha obchod.

Bhem druh svtov vlky pastilky slouily jako dobr marketingov znaka vichistick Francie. Zatmco ostatn potraviny byly na pdl, krmy rozdvaly dra v srpnu 1942 voln. Zmna nastala a po nazen starosty, kter dal tyto sladkosti na pdlov lstek, stejn jako sr, aby nedoly. Dnes jsou ve Vichy pastilky bn k dostn a pat k typickm suvenrm lzeskho msta.

Me se hodit

Vichy m dobr silnin spojen. Pokud budete po Francii cestovat autem, je dobr sledovat velmi uiten web (je i v anglick verzi) www.autoroutes.fr

Po zadn trasy vm web spot vzdlenost, as, a sdl vm, jakou stku zaplatte na mtnm na dlnici a kolik vs bude stt palivo. Zrove vm uke navigaci a poskytne dal informace napklad o provozu, zcpch, poas a povolench rychlostech.

Pokud uvaujete o leteck doprav, vyberte si letit v Pai, v Clermont-Ferrand, v Lyonu nebo v enev. Ze vech mst se pak do Vichy dostanete vlakem. Cesta z Pae po eleznici trv ti hodiny, z Lyonu dv, ze enevy tyi a z Clermont-Ferrand padest minut.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno