Posledn mohykni eleznch hor. Vydejte se do srdce divokho pralesa

Dky ohromn rozmanitosti prody a chvatnm zkoutm se elezn hory prvem zaadily mezi chrnn krajinn oblasti. Zrove pat i k vyhledvanm centrm cestovnho ruchu. Nvtvnky pitahuje lenoen u beh pehrady Se, romantick trosky hradu Lichnice nebo keltsk skanzen pobl Nasavrk.

Mezi zajmavostmi eleznch hor si maximln pozornost zaslou prodn rezervace Polom, kter pedstavuje jedin dochovan zbytek pvodnho pralesa na zem eleznch hor. Ve zdej rezervaci sice panuj zkonn omezen pohybu, ryz produ tu ale poznte na vlastn ki, ani byste se dostali do stetu s jej ochranou.

U od prvnch krok vs obklop posledn ob mohykni eleznch hor, proti kterm je pocestn s bakem jen bezvznamn titrn tvor.

Potkem pedminulho stolet se v irm okol Nasavrk koatily rozlehl fragmenty pvodnch prales, kde spolen rostly jedle, buky i smrky. Pot zaaly ubvat. A do regionu vtrhly smrkov monokultury.

Nynj prodn rezervace mla tst. Nejprve tu v pli devatenctho stolet fungovala srn obora, take se tu tolik nekcelo. A u tenkrt ji zdobily mohutn stalet stromy. Majitel panstv navc v sti zem radikln omezil hospodaen a vylenil z n takzvan dekoran les aneb dobovou etinou krasoles. To byl prvn krek k ochran. Potkem minulho stolet ji odbornci upozorovali, e zdej porost se podob hlubokm pralesm uherskch Karpat a Bukoviny.

V prosvtlenm ostrvku buj nov ivot.

V roce 1933 se dvj krasoles stal prodn rezervac. Sice nelo ist o bezzsahovou znu, protoe lesnci odtud stle odstraovali padl trouchnivjc kmeny, nicmn ochrana zem dostala oficiln raztko. Navc zde byly znovu zmrn vysazovny jedle. Postupn se ochrana zpsnila.

Nap dungl

Nynj prodn rezervace Polom se skld ze dvou oddlench st. Tou rozshlej prochz zelen znaka, kter propojila Horn Bradlo a Hlubokou. Z Hornho Bradla navede motoristy k pralesu dokonce smrovka. My se do nj nome za Hornm Bradlem.

Mjov sluneno najednou peru detk, modrou oblohu vystd e a vlhk vzduch von tlejcm devem. Kolem pronikav z mlad bukov list, kter teprve nedvno vyrailo z pupen na vtvch. Tato oste zelen clona ns bude doprovzet po celou cestu Polomem.

I obyejn avel doke okouzlit.

Te v pralese nejvce spatme buky a smrky. Pvodnch starch jedl se zde udrelo nanejv deset.

Krsn zkout ns provzela hned od zatku v mstech, kde se przran potok klikatil vedle mohutnch kmen. Pomalu jsme se ponoili do nepehledn dungle. Okolo ns se povalovala torza lesnch obr obrostlch choroi a prosvtlen plcky obsadily nov mlad kmnky. V porovnn se standardnm hospodskm lesem bilo do o ukzkov pirozen zmlazen a rozdlen porostu na vc pater.

Pamtnk epochy eskho baroka

Znaen stezka obas pipomn kvli popadanm kmenm pekkovou drhu. V tchto mstech vjimen zashne v bezzsahovm zem motorov pila, aby cestu zprchodnila. I pesto postupujeme pomalouku. Kadou minutou se objev psobiv scenrie: od bizarn propletench silnch koen pes kmeny nahlodan dutinami a po neprostupn pramenit. Mezi stromy se ozvalo dlouh teskn kvlen datla, vysoko nad nmi tlumen zaskehotal krkavec.

I uvnit prodn rezervace se bhem minulch sezon vydil lkorout smrkov. Oproti sousednm smrinm, kter krovec totln zdecimoval, se zde dost smrk udrelo. By je kalamita proistila. To je dal pozitivum smenho porostu.

Smrk se sem rozil hlavn z okolnch monokultur, aktuln se v ochrannm psmu vysazuje skladba devin blzk pirozenmu lesu.

Ze zdravch strom hraj prim monumentln buky. Kapitlnm kolosm pralesa vak dlouho vldla ohromn vysok jedle, kter zskala vstin pojmenovn Krlovna (ppadn Star krlovna). Ta se doila ctyhodnho vku okolo 320 let, kdy v roce 1905 padla k zemi. Te ji pipomn u jen toponymum sti poles nazvan U Star krlovny. Mapa vak ukazuje, e rostla mimo nynj rezervaci.

I te m Star krlovna sv nsledovnky. Ped lety se tu uskutenil dendrologick vzkum, kter uvnit pralesa objevil buk, jeho st experti tehdy urili na piblin 360 let. Semenek stromu tedy vyrail nkdy za tkch as tsn po ticetilet vlce ped nstupem vrcholu eskho baroka.

Me se hodit

Zdej sek zelen znaky tvo soust dlkov p trasy s nzvem Vlastivdn stezka krajem Chrudimky, kter je sympatickou vzvou pro pohodov vcedenn vandr. Krom Hornho Bradla lze jako vchodiska vyut tak osady Polom a Hlubokou, do kterch jezd autobusov spoje z Trhov Kamenice. Tot plat i pro horn Bradlo. O vkendu se ale veejnou dopravou k pralesu nedostanete.

Za vtru vpravu odlote
N vlet do pralesa eleznch hor jsme pvodn plnovali koncem dubna, nicmn v pvodnm termnu m siln znejistila pedpov poas, kter zrovna slibovala hodn erstv vtr. Pece jen se jedn o bezzsahov zem, kde nekompromisn vldne proda. Ihned u hranice chrnnho zem ns pivtaly vstran informan tabulky, kter upozorovaly na nebezpe pdu suchch vtv a strom. A souasn pipomnaly, e kad nvtvnk sem vstupuje vhradn na vlastn odpovdnost.

Internet
https://zeleznehory.ochranaprirody.cz/
www.zeleznehory.net
www.bradlo.cz

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts