Přechod Javořích hor je výletem do ticha, provázet vás bude jen zpěv ptáků

Silnice, po kterých projedou jednotky aut za hodinu, vesměs končí na jejich úpatí. Převládajícími zvuky v krajině rozmáchlé dlouhými terénními vlnami je zpěv ptáků a šumění větru. Turistické trasy tam sice vyznačené jsou, ale skoro nikdo po nich nechodí.

Výlet do Javořích hor bude pro leckoho něco jako terra incognita: cesta do kraje, kam je odevšad z českého vnitrozemí daleko. Do území, které před třemi stoletími zažívalo ekonomicky a hlavně kulturně skvělé časy, zato v současnosti na lepší osud stále čeká. Do pohraničí, které se pejorativního stínu tohoto slova ani za více než tři desítky let svobodných poměrů nedokázalo zcela zbavit.

Nahoru z údolí Stěnavy

Navzdory nevelké výšce představují Javoří hory docela výrazný krajinný prvek. Ruprechtický Špičák (880 m), jejich nejvyšší vrchol v česko-polském hraničním hřebeni, převyšuje údolí řeky Stěnavy protékající napříč Broumovskem téměř o půl kilometru. Snad právě tento fakt opravňuje nazývat je horami. Nejvyšší kótu celého masivu, který zasahuje na území Polska a u sousedů se nazývá Góry Suche, pak představuje Waligóra (936 m).

Na rozdíl od turisticky poměrně frekventovaného hřbetu pískovcových Broumovských stěn jsou Javoří hory budované sopečnými horninami. Nevyskytují se tam proto pitoreskní skalní útvary jako v Broumovských stěnách. Přesto je hřeben Javořích hor poměrně členitý a na trase vás bude čekat řada strmých stoupání a klesání.

Velmi dobrou představu o území Javořích hor dá vyhlídka od proslulé kaple Hvězda i z jiných rozhledových míst na hraně Broumovských stěn. Odtud přehlédnete celou Broumovskou kotlinu zřetelně vymezenou ze severu a severovýchodu právě Javořími horami.

Přechod Javořích hor se nabízí začít v Šonově, možná nejzapadlejší vsi již tak odlehlého kraje. Nebylo tomu tak ovšem vždy, o čemž svědčí monumentální, o samotě nad obcí stojící kostel svaté Markéty. Je to jeden z desítky chrámů z tzv. broumovské skupiny kostelů, vystavěné počátkem 18. století v době, kdy představeným broumovského kláštera byl osvícený opat Otmar Zinke.

Hřebenovka Javořích hor vede po česko-polské hranici. Na snímku úsek mezi Javorovým a Širokým vrchem.

Z centra Šonova trasa nejprve mírně stoupá roztahanou obcí a záhy se napojí na žlutou značku, která vás vyvede na holý terénní hřbet s báječnými výhledy na Broumovské stěny – je dobře vidět jejich severní sráz strmě klesající k Broumovu. Časem se dostanete na okraj lesa a krátkým stoupáním dosáhnete hranice v sedle zvaném Sluneční kopa (665 m).

Po hřebeni podél patníků

Pokračování trasy vede podél hraničních patníků, od nichž se cesta jen málokdy odchýlí na více než pár metrů. Stezka stoupá bukovým lesem, který jen ojediněle umožní výhledy na českou či polskou stranu. Za rozcestím Třípanský kámen, nazvaným podle místa styku dřívějších hranic tří panství, pak čeká první znatelné klesání nad českou obec Janovičky.

V Janovičkách je restaurace s terasou skýtající báječnou vyhlídku do Broumovské kotliny a lze tam i přespat v některém z penzionů. Pokud ale pojmete přechod Javořích hor jako akci „na těžko“ s co možná nejmenším stykem s civilizací, můžete obec snadno vynechat když se přidržíte hraničního hřebene. Značka vás posléze dovede do mělkého sedla nazývaného polsky Przełęcz pod Czarnochem (660 m), kde je dřevěný přístřešek a dá se tam omezeně přespat.

Ze Šonova je to sem asi 13 kilometrů, příliš se tedy nenadřete. Je ale třeba vzít v úvahu, že doprava do výchozího bodu zabere dost času.

Janovičky jsou malebnou obcí těsně pod hřebenem Javořích hor.

Druhý den, ať z Janoviček či přímo od přístřešku v sedle, trasa pokračuje podél hraničních patníků. Prvních pár kilometrů je terén spíše pozvolný, ale za rozcestím Javorový vrch, kde se připojuje žluté značení z Heřmánkovic, poměry řádně přitvrdí a do cesty se postaví několik velmi strmých stoupání. Pokud půjdete s těžším batohem, donutí vás svah traverzovat ze strany na stranu.

Před Širokých vrchem (840 m) se profil na chvíli zklidní a z odlesněného temene kopce se po delší době otevře krásný výhled. Vidět je jak do Broumovské kotliny tak na Ruprechtický Špičák s rozhlednou, spatříte také polskou Waligóru s typickým „stolovým“ profilem.

Výstup na Ruprechtický Špičák je opět velmi strmý, útěchou může být, že výš se už, alespoň na české straně Javořích hor, jít nedá. Kovová, volně přístupná rozhledna není právě estetickým vzorem, účel však splní – výhled shora je kruhový. Možná tady poprvé potkáte více lidí, neboť vrchol je z polské strany docela snadno dostupný.

Z Ruprechtického Špičáku je třeba každopádně sestoupit, či místy téměř doklouzat, do hraničního sedla Světlina (760 m). Dál směrem k západu sleduje hřeben Javořích hor zelená polská značka. Pokud ale směřujete do českého vnitrozemí, spíše lze doporučit modré značení směr Vižnov. To vás po asi dvou kilometrech poměrně pozvolného sestupu vyvede z lesa na louky, odkud se opět otevírají krásné rozhledy do kraje. Výrazným bodem v panoramatu je další ze skupiny broumovských kostelů, a to chrám ve Vižňově, k němuž posléze dorazíte.

Pohled na Ruprechtický Špičák od Vižňova

Martínkovice – vojenský hřbitov

Pokud pojmete přechod Javořích hor jako dvoudenní víkendovou akci, je třeba z Vižnova ještě dojít po silnici až na vlak do Meziměstí. Tím se celá etapa natáhne na asi 17 kilometrů.

Jinou možností je vydat se ze sedla Světlina do polského vnitrozemí. V takovém případě budete nejspíš chtít vystoupit na nejvyšší vrchol celého masivu, Waligóru. Sestup z vrcholu po severním svahu je, jak je v kraji zvykem, místy opět spíše sjezdem. Poté se dostanete do malebného sedla Przełęcz Trzech Dolin (800 m). Tam stojí turistická chata, v níž lze eventuálně přespat. Případně je možné dojít do polského Mieroszówa na vlak, odkud jezdí i vlaky do Meziměstí. Předem si ale zjistěte spojení i další návaznost v Čechách. Takto prodloužená trasa vydá od Janoviček asi na 23 kilometrů.

Broumovské kostely

Unikátní soubor tzv. broumovské skupiny kostelů vznikl počátkem 18. století v Broumovské kotlině z iniciativy tehdejšího opata kláštera v Broumově Otmara Zinkeho (ve funkci byl v letech 1700 až 1738). Zinkemu se pro monumentální projekt podařilo získat elitní umělce své doby včetně barokních architektů a stavitelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Právě otec a syn Dientzenhoferové jsou zodpovědní za projekty většiny broumovských chrámů. Celkem se do broumovské skupiny řadí deset kostelů, všechny leží ve vzdálenosti do deseti kilometrů od broumovského kláštera.

Martínkovice – kostel sv. Jiří a Martina

Vižňov – kostel sv. Anny

Jedná se o vynikající barokní stavby, které dnes svojí velkou hmotou a monumentálním vzhledem působí až mimoběžně v porovnání se stavem a zalidněním obcí, v nichž se nacházejí. Broumovské vesnice byly totiž z velké části vylidněny a zčásti ničeny po druhé světové válce v důsledku nuceného vysídlení německojazyčného obyvatelstva. Poválečné běsy se podepsaly i na dlouholetém chátrání většiny broumovských chrámů, které se v roce 1989 nacházely v zuboženém až katastrofálním stavu. Vládnoucí komunisté samozřejmě neměli o rehabilitaci církevních staveb žádný zájem.

Po obnovení demokratických poměrů postupovala obnova v jedné z nejzapadlejších oblastí Česka jen pomalu. Některé z broumovských chrámů se dnes opět již pár let skví v původní kráse (Božanov, Martínkovice), jiné však procházejí důkladnou rekonstrukcí teprve v současnosti, případně tato nedávno skončila (Heřmánkovice, Ruprechtice), a některé na pořádnou opravu stále čekají (Vižňov). Letos v lednu rozhodla česká vláda o zápisu broumovské skupiny kostelů na seznam národních kulturních památek. I to je signál lepších časů.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Do Broumova se dopravíte relativně snadno vlakem, ale trvá to – například z Prahy téměř čtyři hodiny. Dál už je to, zejména o víkendu, složitější. Do většiny (ne všech) obcí Broumovska sice zajíždějí autobusy v sobotu i v neděli, ale vesměs jde jen o dva až tři spoje denně. Spojení je proto třeba si zjistit předem, např. na www.idos.cz.

I přes tyto nesnáze není auto pro přechod Javořích hor praktické, neboť zpět do výchozího bodu se nebude mít jak dostat, leda taxíkem.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts