Promny eskho lesa smuj od mrtvolnho ticha do mrtvolnho ticha

Dl u to nepjde, panku, na ns si nepijdete. Vechno z toho batohu vyndejte. Vechno, rozumte? Sem to naskldajte! Tn i gesta dstojnka pohranin stre byly nekompromisn a jednoznan byl i postoj jeho podzenho, kter na m mil samopalem.

Pod thou situace jsem vyprzdnil batoh, od nhradnch ponoek a po kapesn nok. Pohranink si materil peliv prohlel a pak vytkl: Tak a dost! Kde mte ty klet?!

Byla to bizarn scna, kter se odehrla v roce 1987 u osady Mtina nedaleko Chebu, na veejn pstupn komunikaci. Jej vadou ovem bylo, e silnika vedla paraleln s asi pldruhho kilometru vzdlenou tehdej eskoslovensko-zpadonmeckou hranic a bezprostedn ji lemovala tzv. signlka, tedy nkolikansobn drtn plot. Ten ml brnit potencilnm naruitelm v tku z komunistickho rje; prv z takovho pokusu m dotyn pohranink podezval.

dn klet jsem tehdy samozejm neml, choutky na tk tak ne a ozbrojen komando m asi po hodinovm vslechu propustilo s dovtkem a m u ani nenapadne se pibliovat k hranici. Pbh tedy skonil dobe ovem do pamti se zasunul hodn hluboko.

Ruiny zstaly ruinami

Zkraje roku 1990 i v eskm lese drtn ztarasy padly a bylo zrueno hranin psmo. Obyvatel phraninch vs z nich nemalou st tvoili tzv. pomocnci pohranin stre a dal druhy udava se mohli poprv v ivot podvat, jak to vypad v sousednm nmeckm sdle. Postupn se zaala rozvjet peshranin spoluprce podpoen rznmi evropskmi projekty a se vstupem eska do schengenskho prostoru na konci roku 2007 byly kontroly na hranicch zrueny pln. Zelen hranice je od t doby i v eskm lese prostupn kdekoli a kdykoli.

Hertejnsk chalupy (Hersteiner Huseln) bvaly malou obc, mezi vlkami tam ilo asi 250 lid. Dnes v mst zaniklho sdla roste les.

Na rozdl od umavy se v eskm lese nekonal masivn nstup soukromho podnikn a souvisejc nov vstavby, a to jak v bvalm pohraninm psmu, tak i hloubji ve vnitrozem. dn divok rozvoj jako v elezn Rud, na Lipn i kolem Kvildy nepiel. esk les zstal v cel sv stokilometrov dlce krajem tich samoty a to pesto, e velkoplon chrnn zem, kter podobnm snahm brn, bylo vyhleno teprve v roce 2005. Nikoli nrodn park jako na umav v roce 1991, ale jen chrnn krajinn oblast.

Ruiny zaniklch vs zstaly v eskm lese ruinami. Tam, kde komunistick vlda obrtila kdysi kvetouc sdla ve znien torza, i dnes stoj nkdy mrn opraven i pietn upraven prv jen ta torza. Nemanice, Bl nad Radbuzou, Lesn i Lipov maj stle stejn odr konce svta jako tehdy. Jen pohraninci a jejich vrn pomocnci u nesld po kadm podezelm vetelci a nkdej drtn ztarasy pipomnaj zpola zarostl prseky.

Kraj padlch skl

Mnoh zanikl osady eskho lesa vznikly kolem sklren, pro kter byly v 18. a 19. stolet zdej nekonen lesy poehnnm. Byly jich destky, zanikly vtinou v 50. letech 20. stolet, vjimen, kvli padku sklsk vroby, i dve. Dnes je pipomnaj vesms jen nznaky stavebnch zklad, nkde potomci starousedlk vztyili k. varcava, Zahj, Knec Hu… Byl by to hodn dlouh seznam.

Pozstatky kostela sv. Jana Ktitele v prostoru bval obce Ple (Plss)

Nmst prody na Plei (Plss)

Ple (Plss), kdysi jedna z nejvtch phraninch vs v oblasti, byla ped 2. svtovou vlkou domovem vce ne 700 obyvatel. Dnes tu stoj pr nov postavench a sezonn obvanch dom, kter se ztrcej v zeleni. Bval kostel pipomnaj jen obnaen zklady, hbitov byl zsti obnoven a nkdej centrum obce je dnes turistickm rozcestm nesoucm nzev Nmst prody. Snad je v tom kus symbolu proda si zkrtka vzala prostor obce se 400letou histori zpt.

Dokonce i jedin developersk projekt (pokud se toto oznaen vbec d pout) v eskm lese zstv dovedn ukryt zrakm bn veejnosti. Torzo nkdej sklsk osady Ostrvek v hloubi pohraninch les, kde si v 19. stolet Windischgrtzov postavili loveck zmeek, v poslednch letech oilo citlivou rekonstrukc nkolika objekt v asi dvactku rekreanch byt. Vede tam jen lesn cesta, by vyasfaltovan, nen tam obchod, zastvka veejn dopravy, nic. I smrovky navdjc do lokality jsou decentn, tm neviditeln. Je jasn, e neruen klid je pro nov majitele ta nejvy priorita, lokalita je pitom veejn pstupn a k se tam nkolik cyklostezek a pch tras. e by modelov pklad, jak se revitalizace krajiny, z n byli lid po vlce vyhnni, d dlat citliv a s ohledem na produ?

Rozvadov jako let

Nejvt promny doznal esk les v jedin lokalit tam, kde je krajina odedvna snadno pstupn a kudy odnepamti vedla dleit stezka z esk kotliny na zpad. Msteko Rozvadov lec ve stnu prastarho hradu Pimdy se zhy po konci komunismu stalo vkladn skn toho nejhorho, co nhle zskan svoboda divokch devadestch let pinesla. Nvtvnky pijdjc do eska vtaly poetn veejn domy, sleny postvajc podl silnice, kasina, zapren asijsk trit i vudyptomn npisy Billige Zigaretten.

Zprovoznn nov dlnice v roce 1997 tuto koncentrovanou sociln patologii sice asem utlumilo, pece jen se vtina tranzitu pesunula na novou autostrdu. Ale ozvny devadestek se v Rozvadov najdou i dnes. Pravda, plakty lkajc nvtvnky na ruletu i levn asijsk zbo jsou vesms znan vybledl, u vstupu do zbylch heren vis alespo povinn upozornn o vkov hranici a monm riziku gamblingu, a prostituce se ze silnice pesunula do decentnjch prostor… ale odr divokch dob ranho kapitalismu tu stle pev. e by tak kus nostalgie?

tyi radarov ve

Exponovan poloha eskho lesa na zpadn hranici sovtskho komunistickho impria se vedle zzen nepstupnho hraninho psma odrazila tak ve vstavb ty prominentnch vojenskch objekt na vraznch vrcholech v tsn blzkosti hranice. Ve na Dyleni, Havranu, Velkm Zvonu a nejvym erchov slouily komunistm k radiologickmu przkumu a sledovn provozu (tj. odposlechu) nad pilehlou st tehdejho zpadnho Nmecka. Vechny tyi objekty se v rzn me pemny dochovaly do souasnosti a tvo krajinn dominanty by jejich osudy se po roce 1989 liily.

Pohled z rozhledny Havran k jihovchodu, v pozad je vidt Pimda.

Nejsevernj Dyle (940 m) dnes slou alespo sten podobnmu elu jako tehdy modern vysla pokrv signlem st Chebska a Karlovarska. Nostalgiky pot, e arel je dodnes obehnn zsti pvodnm ostnatm plotem. Dovnit se ovem nelze dostat a vhled je z Dylen velmi omezen.

To chtrajc v na Havranu (894 m) pestavli v roce 2013 nadenci na veejn pstupnou rozhlednu. Vhled z n je naopak skvl do ech i do Nmecka, zaujme i tematick totalitn panelov vstavka mj. o spnch i zmaench pokusech pekonat eleznou oponu a pod v je k vidn rekonstruovan sek drtnch plot.

Velk Zvon (864 m) s masivn kuelovitou v je veejnosti nepstupn, objekt slou armd. Dny otevench dve, kter tu potkem stolet jednou za rok nkolikrt probhly, se u nkolik let nekonaj.

Velkou promnou prochz v souasnosti vrcholov ploina na erchov, nejvym kopci eskho lesa (1 042 m). Tak zde komunist vybudovali radiologick a odposlouchvac zazen s rozshlm zzemm, vtina oputnch vojenskch objekt (s vjimkou ve) la vak po mnohaletch dohadovnch loni k zemi. Zda to znamen zcivilizovn objektivn nevzhlednho prosted, i naopak smutnou likvidaci ojedinlho totalitnho skanzenu, to a si kad pebere sm…

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts