teni cestuj: kdy chtj bt mui v Africe nejkrsnj

0
58

Vydejte se s nmi do zem, kde karavany velbloud putuj vyprahlou pout, koovnci pasou sv stda a lid v pouti ij jako za starch as. Najdete tu nejkrsnj duny Sahary, starobyl poutn msta a ozy jakoby vystien z knihy pohdek Tisc a jedna noc. Setkat se tu mete i s pslunky pvodnch kmen oslavujcch muskou krsu pi ritulu Gerewol.

Pes uveden lkadla o turistu v Nigeru tko zavadte. V souasn dob je toti v tto sti Afriky pomrn nebezpeno. Jednm dvodem jsou neshody mezi Tuaregy a vldou, dalm teroristick skupiny, kter operuj v okolnch zemch, a proto nelze od roku 2009 navtvit nkter oblasti, pevn na severu a vchod zem.

Vchod do palce sultna v Zinderu

eznictv na triti v Zinderu

Na prvn zastvkou na cest je Zinder. Msto bylo zaloeno v 18. stolet na kiovatce dvou hlavnch cest. Pvodn se jmenoval Damagaram a byl hlavnm mstem Nigeru do roku 1926. Msto je v souasnosti hlavn prmyslovm a zemdlskm centrem. Za nvtvu urit stoj pvodn star tvr vznamn pamtka hausk architektury vyznaujc se sloitmi ornamenty. tvrti dominuje sultnv palc, kter lze i navtvit. Pi troe tst a za urit obnos si dokonce mete domluvit i audienci se samotnm sultnem.

Napi

Absenci turistickho ruchu poznvme po chvli i na vlastn ki ze t hotel je ve mst oteven pouze jeden, ostatn musely kvli nedostatku host zavt.

Po tech dnech strvench v Zinderu pokraujeme dl na sever. Hojnost zelen vegetace pomalu miz, teplota se zvyuje a my vjdme do Agadezu, msta lecm na samm okraji Sahary, kter je znm jako Brna do pout. U v 15. stolet se Agadez stal jednm z nejvznamnjch obchodnch uzl na celm africkm kontinentu a tm zstal dodnes. Ale asy se mn, hlavnm obchodnm artiklem u nen zbo, ale obchod s lidmi. Sv psobit zde maj pevadi, kte pomhaj uprchlkm z Afriky dostat se pes Saharu do Libye, odkud pokrauj dl do vysnn Evropy.

Meita v Agadezu. Jedn se o nejvy stavbu z neplench cihel v Africe.

Bhem nvtvy nelze vynechat Velkou meitu, kter byla postavena v roce 1515 v typickm sdansko-sahelskm architektonickm stylu zvanm banco, tedy stylu blto a klacek. Zkladnm stavebnm materilem jsou neplen cihly, vepovice a dekorativn devn trmy u staveb tohoto typu vytv zkladn konstrukci, zrove slou jako leen pi nezbytnch opravch, tedy nanen novch vrstev mazlav hlny. Opravy hlinnch staveb je nutno provdt pravideln po obdob de, omtn se asto pojm jako obad crepissage znovuomtn a podl se na nm cel komunita.

Jen pr kilometr od Agadezu, u malho msteka Ingall, se kad z na konci obdob de kon tydenn festival Cure Sale, jeho se astn pedevm Tuaregov a lid kmene Wodaabe. Soust tohoto festivalu je i ritul Gerewol, oslava musk wodaabsk krsy, kter vrchol volbou nejkrsnjho mue roku.

Velkm problmem je zjistit pesn datum konn festivalu Cure Sale. Dve ho vyhlaovali mstn staeinov a zvisel na pchodu a odchodu de, ale v poslednch letech se toho ujala vlda, kter m za cl do zem pilkat turisty. Termn festivalu se ohlauje asi est tdn pedem, ale velice asto se stv, e se na posledn chvli zmn.

Slavnostn prvod Tuareg bhem Cure Sale

Za zvuku tuareskch bubn nazvanch tend se z pranho zvoje postupn vynouj jezdci, zahalen do dlouhch pl᚝ s tv zakrytou indigov modrm lem. Festival Cure Sale zahajuje prvod hrdch ryt pout Tuareg jedoucch na slavnostn vyzdobench velbloudech. V horkm vzduchu, kdy rtu teplomru plh a k 50 C, se pod kopyty zvat v oblaka prachu, drobn psek se dostv pod aty, do o a skpe mezi zuby.

Kolem ns je vidt plno po zuby ozbrojench vojk a strc, kte tu dbaj na bezpenost po celou dobu trvn festivalu. Pece jen nejde o pln nejklidnj oblast. V roce 2007 z dvodu povstn Tuareg byla slavnost Cure Sale dokonce zruena.

Bt co nejkrsnj

Slunce u zaalo pomalu klesat k obzoru a nedaleko za mstem v nekonen pustin se mladci kmene Wodaabe chystaj tanit svj starodvn tanec Gerewol. Mui tohoto kmene maj povst nejkrsnjch, ale i nejmarnivjch mu cel Afriky. Sami v, e byli obdarovni velkm pvabem a kult krsy je u tohoto etnika velmi dleit. Wodde, krsa, se povauje za tak vznamnou, e pro rodie je nejdleitj mt co nejhez dti. Jsou situace, kdy mu, kter nen povaovn za krasavce, sdl svoji manelku s jinm pvabnjm muem, aby byla vt pravdpodobnost narozen atraktivnjch dt.

Tanenci Gerewolu

eny maj lohu soudc, posuzuj nejen boodal fyzickou krsu, ale i tanen schopnosti, trplivost, slu a vytrvalost, kter je mimodn dleitou soust akce, mu, kter nen schopen vydret pt a sedm vyerpvajcch hodin ritulnch tanc, by neml bt vybrn jako vtz.

Mezi obzvlt cenn vlastnosti pat thl a vysok postava, dlouh konetiny, bl chrup a bl on blmo. Ji od tlho vku matky a sestry vytahuj chlapcm nos a tak konetiny, aby je mli co nejdel a nejthlej. Mu, kter m velk bicho, neme vyhrt, chlub se Riiga, asi ptadvacetilet mladk svm a anorekticky thlm tlem, kter zdrazuje dlouh vyvan tunika. Z jeho velkch hlubokch o zvraznnch ernm prkem mu sl dychtivost. Cenou pro vtze nejsou penze nebo materiln zisk, ale pleitost najt si enu. V mm ppad u druhou, k s ibalskm smvem. Pro nkter eny je to nervy drsajc zitek, protoe jejich manel me bt odveden jinou enou, dodv.

Gerewolu se tak astn nejen svobodn dvky, kter si mohou dopvat ped svatbou sexuln svobody, ale i vdan eny, pro n je to pleitost vyhodit si jednou za rok z koptka, hlavn pokud v manelstv chyb lska. Toto etnikum je polygamn a rozliuje dva druhy svatby. Prvn Koobgal je satek domluven rodii u dt ve vku od dvou do ty let pouze mezi leny jedn rodiny, nejastji mezi bratranci a sestenicemi. Druh forma manelstv Teegal m vt dleitost, je z lsky a partnei se vybraj na zklad vlastn vle a nejastji v rmci Gerewolu. V tomto ppad ena opust svho prvnho manela i skupinu a utee s jinm muem. Bhem ivota bn zaije dva i vce svazk. Wodaabe pat mezi jednu z mla spolenost na svt, kde jak mu, tak ena mohou bt v manelstv se dvma osobami souasn.

Vypoulen oi a vycenn zuby jsou znakem musk krsy.

Kad sprvn wodaabsk mu nos u sebe mal plastov zrctko, kter m schovan za pasem, nebo ho m ukryt v mal barevn tatice zaven na krku. Kdy se rno probud, hned si v nm zkontroluje svoji tv a ppadn si uprav vzhled. Ped Gerewolem se zevnjku, a obzvlt make-upu, mui vnuj opravdu dlouho a velmi peliv, asto i nkolik hodin. Obliej si zdob lutou nebo ervenou barvou, blmi a ernmi prvky, kter slou k zdraznn symetrie, je je tak dleitm faktorem krsy. Oi i rty si maluj ernm prkem, aby vyniklo blmo a bl zuby. A aby dodali ern rtnce na vznamu, vyrbj ji ze splench kost volavky rusohlav, ptka, kterho pslunci Wodaabe velmi uctvaj. Dlouh ra vedouc z ela a k brad prodluuje nos a obliej. Vlasy si zapltaj do dlouhch copnk, kter jim vlaj podl u, a na hlavu si dvaj elenky s ulitami, je symbolizuj plodnost a bohatstv.

Mezi dal vysoce cenn prvek mezi mladmi mui pat pe, ptros brka a jin ozdoby pomhajc zdraznit fyzickou vku. Ale podstatn je tak mt svoje kouzlo neboli toggo. K tomu slou amulety, kter maj zapleten ve vlasech, na ki pod obleenm nebo zaven na krku v tatice z ke.

ena z kmene Wodaabe

Samozejm tak eny Wodaabe dbaj na svou krsu. Maj na tvi tetovn, nejastji kolem koutk st, o a na ele. Tetovn m pinet plodnost, zdrav nebo odvrtit zl duchy. Jsou to velmi jemn zezy udlan pomoc kovovho hrotu namoenho v rostlinnm mlce smenm se sazemi, kter vzniklou jizvu tmavomode obarv. Zvlt typick jsou pro eny velk drdoly, pesky pipevnn nad elem. Ale vypad to, e u en tohoto etnika jsou vce cenn povahov rysy, inteligence a osobnost ne fyzick krsa, kter je domnou mu.

Vzduch se chvje rem, vtr zved poutn prach a Wodaabe se chystaj tanit svj starodvn tanec. Je tu shromdno na tyicet tanenk, mladch mu do ticeti let. Mui se mohou Gerewolu zastnit pouze dokud jejich syn nedospje do vku, kdy tak me v souti konkurovat otci. Zbytek komunity sed opodl pod korunou vzrostlch strom kousek od svch stan. Star mui vyuvaj toto setkn k uzavrn obchod, vymuj si novinky nebo jen tak klbos. eny postvaj v pozad a psob trochu nesmlm dojmem.

Pozorovat Gerewol je neskuten zitek. Mldenci v dlouhch vyvanch tunikch stoj v kruhu tsn semknuti k sob a s namalovanmi oblieji vypadaj velmi zentile. Tan pouze mui, nkte po pikch nohou, jen aby vypadali co nejvy a nejatraktivnj.

Tanenci Gerewolu

Mstem prostupuje vzruen a cht. Tanenci zpvaj pse o lsce a jejich hlasy se rozlhaj kolem jako gregorinsk chorl, tleskaj a maliko se pohupuj v pomalm hypnotickm rytmu. To ve dohromady velkou silou stmel skupinu tanenk jakoby do jedn bytosti. Obas se jeden z tanenk vydl z ady a zane pedvdt svoje umn svdn.

Jeliko se pi souti db na blost o a zub, vyoen mui se sna co nejvce koulet oima, dlaj rzn rzn grimasy, cen zuby na sv mil, aby jim ukzali pednosti. Tempo se zrychluje, tanec je intenzivnj, dravj a uhranivj, mui se sna pekonat jeden druhho, a jim stk pot po tvi. Tanec trv nkolik hodin a v ru pout mui skuten pedvd svou neskutenou kondici a vdr.

Pomalu se zan kruh uzavrat. Nhle si ti dvky stoupnou ped tanenky a zanaj si peliv vybrat. Bu na jednu noc, nebo na cel ivot.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno