Ticho, pusto. Jarn vandr po Slovenskm krasu nm trval ti dny

V tto dob je krajina nrodnho parku jet oputn, a tak jsem si mohl naplno odpoinout od civilizace a uvat si t dn poklidn chze nap Slovenskm krasem. Za celou dobu jsem potkal vehovudy ti vletnky a ticho prody naruoval jen zpv ptk nebo zuren vodopd.

Slovensk kras le na samm vchod Slovenska, z Prahy je to sem vzdunou arou skoro stejn daleko jako k behm jaderskho moe. Natst propojuj Prahu a Koice etn vlakov spoje, take po non jzd lkovm vozem mohu vystoupit z vlaku odpoat a vyspan. V druhm nejlidnatjm slovenskm mst vak nezstvm dlouho, pestupuji na autobus, kter m piv k vchodn hranici Slovenskho krasu, do obce Jasov.

Kolem vodopd k hradu

Jedna ze vstupnch bran do nrodnho parku se pyn krasovou jeskyn, jednou ze ty zpstupnnch ve Slovenskm krasu. Nad vesnikou se pak ty mohutn skla, ze kter se otevr pkn pohled na okoln krajinu. Z vyhldky si nelze nevimnout ervench stech premonstrtskho kltera, kter pat k vznamnm baroknm pamtkm Slovenska.

Na skaln hran zaznamenm nkolik jet nerozvinutch kvt koniklec slovenskch. To m napluje optimismem, e tchto zpadokarpatskch endemit si po cest pes cel Slovensk kras jet uiji dost a dost. Nom se do hlubokch bukovch les a vydvm se po znaen cest na zpad.

V polovin dubna se stromy teprve zanaj olisovat, pod nimi vak ji vykukuj prvn jarn kvty dymnivek, sasanek, kyelnic nebo prvosenek. Na loukch kvetou kosatce, dny nebo lkovce. Stezka vede jinm okrajem sousedcch Volovskch vrch a po pr hodinch m vyvede do horskho sedla elezn brna, kde se sbh nkolik cest. Vhm, zda se odtud nevydat k Jelenmu vrchu, nejvy hoe Slovenskho krasu. Nakonec z asovch dvod volm pmj variantu a pes Jasovskou planinu sestupuji do hlubok Hjsk doliny.

Tato dolina je po Zdielsk dolin druhou nejnavtvovanj ve Slovenskm krasu. Me za to zejmna Hjsk potok, kter zde vytvoil nkolik vodopd, z nich ten nejvy m pes est metr. Turisty oblben cl dnes ovem zeje przdnotou, a tak si mohu v klidu vechny kaskdy prohldnout.

Hjsk potok vytv vHjsk dolin mnostv vodopd.

Nedalek obec Hj, schoulen pod vpencovmi skalami, jako by spala. Odpoledn siestu neme naruit ani moje krtk nvtva, bhem kter si v kolonilu dvm patn vychlazenho Zlatho baanta. Na vc beztak nen as, jet si chci vylpnout k Turanskmu hradu. Z dvj baty protitureck obrann linie vak mnoho nezbylo. Z vpencovho nvr se ovem otevr pkn kruhov vhled na krajinu Slovenskho krasu i k nedalekm hranicm s Maarskem.

Slovensk kras

Nrodn park Slovensk kras se nachz ve vchodn sti Slovenska pi hranicch s Maarskem, po Velk Fate jde o druh nejmlad nrodn park Slovenska (vyhlen r. 2002). V roce 1977 se Slovensk kras stal prvn biosfrickou rezervac UNESCO na zem dnenho Slovenska. V roce 1995 byly vybran sti krasovho zem na slovensk a maarsk stran zapsny na seznam svtovho prodnho ddictv UNESCO pod nzvem Jeskyn Aggteleckho a Slovenskho krasu.

Krajinu Slovenskho krasu tvo sedm planin: Koniarsk planina, Pleivsk planina, Silick planina, Horn vrch, Zdielsk planina, Jasovsk planina a Doln vrch. Na zem Slovenskho krasu se nachz 10 nrodnch prodnch rezervac a pes 1 300 jeskyn, z nich tyi jsou zpstupnn Domica, Jasovsk, Gombaseck a Krsnohorsk.

Posledn kroky dnenho dne mne pivdj na hranu Zdielsk doliny, tento krajinn unikt si ovem nechm a na dal den a sestupuji po naun stezce k penzionu do obce Zdiel.

Svteln divadlo

Nsledujc den vstvm ve tyi hodiny, abych stihl do vchodu slunce vystoupat 300 vkovch metr na hranu Zdielsk doliny. Rd bych si vychutnal a fotografoval rozbesk u tohoto prodnho divu a za brzk vstvn m skuten proda odmuje hezkm svtelnm divadlem.

Zdielsk tiesava je nejhlub dol ve Slovenskm krasu, vkov rozdl od Blatnho potoka k jej hran in pes 300 metr. Nachz se zde i nejvy vovit skaln tvar na Slovensku, 105 metr vysok Cukrov homoa. Krajinu vpencovch skal proto vyhledvaj nejenom turist, ale tak horolezci.

Pokrauji po modr turistick znace na rozcest u Blatnho potoka, kde se napojuji na erven znaenou cestu. Po erven znace dnes pjdu skoro a na konec druh etapy, je to ostatn jedin turistick cesta vedouc nrodnm parkem v tto jeho sti. Lesnat heben, kde pr ij vlci, se vypn mezi Turnianskou kotlinou na jihu a dolm remon na severu. Nrodn park zde tvo ji a v nejum mst jsou jeho hranice od sebe vzdlen jen 1,5 kilometru. Tady tak prochzm nejve poloenm bodem celho pechodu, pobl vrchu Kresadlo cesta dosahuje tm 800 metr nad moem.

V Zdielsk tiesav se ty nejvy vovit skaln tvar na Slovensku 105 metr vysok Cukrov homoa.

Kvetouc dny na jedn zmnoha vyhldek

Cestu jarnm lesem zpestuj etn vyhldky. Nejprve se zastavm na louce nad obc Hrhov, pozdji jsem odmnn etnmi vhledy k severu, kde se jasn rsuj zasnen vrcholky Vysokch Tater a nzkotatranskho vrcholu Krova Hoa.

Pozd odpoledne sestupuji do Jablonovskho sedla, kde uvtm prvn monost se na cest oberstvit. Typick slovensk koliba nabz jet typitj haluky s brynzou, kter s tentokrt dobe vychlazenm pivem chutnaj bjen! Do dnenho cle v obci Krsnohorsk Dlh Lka to u nen daleko. Odpojuji se z erven znaky a sestupuji do dol po neznaench cestch.

Tsn ped mm dnenm nocovitm prochzm kolem vstupu do Krsnohorsk jeskyn, kter ukrv nejvt krpnk ve stedn Evrop. Prohldky zdejho podzem jsou organizovny formou zitkov exkurze, kdy v doprovodu speleologa vyzkoute prchod skulinami, pechod lvek nebo plhn po ebcch.

Rno na vyhldce Dievensk skala

Pes Silickou planinu k nejhez jeskyni

Za svitu msce a houkn sov stoupm nsledujcho rna z dol k hran Silick planiny. Vchod slunce si uvm na vyhldce Dievensk skala, tyc se nad mstem Roava. Pak se vydvm na jih, nap Silickou planinou.

Krajinu Slovenskho krasu tvo celkem sedm vpencovch planin, kter od sebe oddluj hlubok kaony a dol. Jakmile poutnk vystoup na nkterou z nich, ek jej vcemn rovinat tern pokryt lesy, loukami a krapy, provrtan stovkami jeskyn, propast a zvrt. Cesta je opravdu pestr a zajmav, krajina mi zde ukazuje vechny svoje tve.

Za hranic parku uhbm z modr znaky a vydvm se k Jatriiemu jezeru, nejvtmu krasovmu jezeru na Slovensku. Jezero bvalo dleitm zdrojem vody pro pasen dobytek, dnes je vak nachzm vcemn vyschl. Po krtk siest pokrauji do nedalek obce Silica. Za n le jedna z nejvtch zajmavost nejenom Silick planiny, ale celho Slovenskho krasu.

Silick adnica je nejne poloenou ledovou jeskyn mrnho psma.

Jeskyn Silick adnica je nejne poloenou ledovou jeskyn mrnho psma. Mm tst, protoe pod mohutnm skalnm portlem prv nco m jeskyi a dovoluj mi sestoupit z vyhldkov terasy pr metr hloubji do jeskyn a podit odtud pr fotek.

To u se bl zvr celho vletu. Nejprve prochzm pes etn louky s kvetoucmi hlavky, minu mohutnou vyvraku a v Keov se jdu podvat na zdej krapy. Nikde se u dlouho nezdruji, protoe chci stihnout posledn prohldku v jeskyni Domica, kter zan ve dv hodiny odpoledne. Ve nakonec klapne, take teku za svm tdennm vletem dlm prv zde, v nejvt jeskyni Slovenskho krasu a jedn z nejhezch na Slovensku.

Me se hodit

Dlka trasy: 85 km, 3 dny
Start: obec Jasov (nkolikrt denn bus z Koic)
Cl: jeskyn Domica (bus do Pleivce a Roavy)
Nronost: vcedenn pechod po turistickch trasch, celkov stoupn cca 2 600 m.
Ubytovn: monost ubytovn v nrodnm parku nen mnoho, vtina kemp a penzion le v obcch za hranic parku.
Stanovn: uvnit parku se nachz celkem 5 mst s povolenm stanovnm Zdielska chata (na louce u chaty), Silick planina (u chaty Rakyta), Silick planina (u restaurace Koliba na Soroke), Pleivsk planina (u chaty ulov) a pobl obce Silick Jablonica. Vce info: http://npslovenskykras.sopsr.sk
Oberstven: na popisovan trase potejte s limitovanou monost oberstven Haava, Hj, Zdiel, Jablonovsk sedlo, Krsnohorsk Dlh Lka, Silica, Keovo. Na krasovch planinch obecn je pramenit voda vzcnost, a plat to i pro Slovensk kras.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts