V indick vesnici na sebe msto jmen pskaj melodie. Kad m tu svou

Kongthong, kter dl od zbytku svta dungle a poho Vchodnho Khasi, in vesnici obtn dostupnou. Ale nejsp prv dky tto izolaci se tu podailo uchovat neuvitelnou tradici. Nazv se jingrwai iawbei, co velmi voln peloeno znamen prababiina hvzdav ukolbavka. Je to krtk pse, spe tedy jen ryvek melodie, kterou matka monotnn brouk novorozenci ped spanm.

Npv, kter se pro toto jedno jedin dt u nikdy vrazn nemn, jej bude doprovzet ped kadm usnnm. Tak dlouho, a se naplno zaije a vsteb. A stane se jeho druhm jmnem.

Melodie, kterou vm vnovala matka

Melodie jingrwai iawbei m dv varianty. Ta del je oficiln a m eknme 1418 sekund. Druh varianta je krat, nco do pti sekund. Ta funguje podobn jako pezdvka, kterou budou pskat lenov va rodiny. Del melodii pouij spe vai spoluci nebo soused z vesnice.

Vichni stl obyvatel vesnice Kongthong je jich momentln 567 maj sv vlastn npvy. Kad jingrwai iawbei je toti uniktn. Stejn jako u otisk prst bychom ve zdej populaci nedohledali dv shodn.

Jak tyto psn vznikaj? Neexistuje ucelen proces kompozice. Melodii, tninu i zvuky toti odhal matka spontnn. Je to vraz nespoutan lsky a radosti z narozen dtte, nco jako pse, kter vytryskne pmo ze srdce, vysvtluje Shidiap Khongsit, jedna z obyvatelek vesnice Kongthong.

Matka sama dopedu netu, jak bude ona melodie znt. V dan moment prost ct, e to je ta sprvn. Melodie pak bude vnovna jako prvn dar narozenmu dtti. Bude ho provzet celm ivotem a s jeho smrt pak tak navdy zanikne.

Zvuky, kter chrn dti ped duchy

Obyvatel Kongthongu pochopiteln maj sv normln jmna, kter jsou zapsan v identifikanch dokladech. Lid je bn pouvaj v ednm styku a pi jednn s lidmi mimo vesnici. Doma vak dvaj pednost melodim.

Tato praxe dnes fascinuje etnografy a lingvisty z celho svta. Melodick zvyk se datuje nejmn o pt stolet nazptek, pravdpodobn k i Sohra. Vidno optikou dvnch amanskch tradic bylo krajn nebezpen oslovovat v divoin srdci drah osoby jejich plnmi jmny. Pokud by je toti zaslechli i vudyptomn zl duchov, mohli by je snadno ovldnout. Zavolat jen tak jmnem na lovce, vydvajc se do dungle, znamenalo pivolat k nim netst. Pod temnm pkrovem zdejch prales halo nejedno nebezpe, a peujc matky chtly chrnit sv dti, manelky sv mue. A tak se zrodily prvn melodie.

Vme, e zl duchov, kte stle pebvaj v lesch, nedokou rozeznat nae melodie, jimi na sebe volme, od zvuk vydvanch divokmi zvaty. Proto se vm nestane nic zlho, kdy se v lese nechte pivolat svmi melodiemi, k Khongsit.

Pozdraven minulm generacm

Dnes u se do vesnice mete dostat i dpem. V roce 2014 byla pvodn pstupov pina, kter vedla i pes koenov mosty, nahrazena novou cestou. Pojily se s tm obavy, zda bude poetick tradice schopna pet v dnen uspchan dob. Ukzalo se, e mstn obyvatel pistupuj ke svmu nevednmu kulturnmu ddictv velmi citliv. A turist autentickou atmosfru vesnice dokzali ocenit.

Svtov organizace cestovnho ruchu loni Kongthong nominovala na estn titul Nejlep vesnice pro cestovn ruch. Protoe tu zdej potencil rozvj udritelnm zpsobem. Psn msto jmen tu proto budou znt dl.

Msta, kde se hvzd na pozdrav

Nezvykl formt komunikace nen vlastn jen indick vesnici Kongthong. Na Kanrskch ostrovech po stalet funguje e Silbo Gomero, tzv. gomeransk hvzdn, v Turecku maj ovci zaitou svou pta e. Ob tyto hvzdav formy usnaduj komunikaci lid na velk vzdlenosti v odlesnnm hornatm ternu. Jsou chrnny jako Nehmotn kulturn ddictv UNESCO.

Rozdly tu pochopiteln jsou: vzjemn vedenho pskanho dialogu je na Kanrskch ostrovech schopno okolo 22 000 lid, v Turecku jich praktikuje pta mluvu 10 000. V Konghongu a jeho okol je aktivnch mluvch jen okolo 700. A zatmco Silbo Gomero m svj skuten slovnk, indick vesnice disponuje jen melodickm oslovenm.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts