Výlet na Kubu za nadšenci, kteří stále jezdí na jawách a čezetách

Na Kubě je velký nedostatek všeho a obzvlášť dílů na motorky. Díky místnímu Jawa klubu vznikly stránky na sociálních sítích, kde si členové navzájem pomáhají a vyměňují díly. Já osobně jsem na Kubu poslal několik krabic součástek. A když jsem tam letos v březnu jel, vzal jsem dalších dvacet kilo.

Jenže na Kubu se takové věci bez povolení vozit nesmí. Při přebírání zavazadla v Havaně na letišti si mě berou stranou celníci a jsou docela rozčílení. Dávám kufr do rentgenu a při pohledu na monitor se trochu děsím. Ta ozubená kola, ložiska, kabely a řetězy vypadají fakt hrozivě, jako bych vezl bombu! Celnice na mě křičí, ať to pomalu otevřu. Naštěstí mi Manuel, zakladatel místního Jawa klubu, předem poslal dopis právě pro tento případ. Bylo v něm španělsky napsáno: „Toto je dar kubánskému lidu. Díly budou sloužit k opravám motocyklů lidí pracujících na farmách a třtinových polích.“ Celnice nasadí úsměv, tiskne mi pravici a stále opakuje: Gracias, gracias… Jsem volný.

Že jsem zas na Kubě, mi připomínají krásné nablýskané americké káry hned u letiště. Spolu s kamarádem Honzou nasedáme do taxíku a vyrážíme za Manuelem, jehož velkým snem je projet část ostrova na své čezetě. K výpravě mě přizval a téměř po dvou letech je to konečně tady!

Pumpa nemá benzin, pivnice pivo

Manuel má pro nás připravenou klubovou ČZ 175/450. On sám jede stejným strojem se sajdou. S Honzou se střídáme v řízení jedné motorky. Kdo zrovna není za řídítky, sedí v sajdkáře. Ještě než se vydáme na cestu, čeká nás ne úplně lehký úkol. Koupit benzin. Ten je tu sice velmi levný – vychází na necelých sedm korun za litr, ale najít v pocovidové době pumpu s benzinem je oříšek. Tady v Havaně to ještě zvládáme, po cestě je to horší. Proto si s sebou vezeme tři pětilitrové kanystry, kdyby se náhodou nezadařilo…

Benzin je tu sice velmi levný, vychází na necelých sedm korun za litr, ale najít v pocovidové době pumpu s benzinem je oříšek.

Reprezentant klubu Ramiro

Ostrov je pro nás velkou neznámou. Přesto nemáme navigaci ani papírovou mapu. A stejně vždy trefíme. Na Kubě totiž funguje ta nejspolehlivější navigace. Rada od lidí. Vidíte někoho na ulici, zpomalíte a za jízdy se ptáte na cestu. Hola seňorita, bueno amigo, kudy do Trinidadu, jsme v ulici Fidela Castra, kolik kilometrů do Playa Larga? A lidé ochotně odpovídají a ukazují. Všichni Kubánci tento systém ovládají.

První noc máme domluvené ubytování v penzionu ve Varaderu. Před městem na nás čeká Ysner. Dvaapadesátiletý chlapík s Jawou 250 z roku 1963. Se svou dcerou, mladou studentkou medicíny, nás provádí Varaderem a ukazuje jedny z nejhezčích pláží Karibiku. Večer nás bere do vyhlášené pivnice Beer factory, kde mají nespočet druhů piva. Ovšem… Kuba na tom dlouhodobě není moc dobře, obzvláště teď, co byla skoro dva roky uzavřena turistům. Zásobování vázne a některých věcí se nedostává. A tak přijdete do pivnice, kde už dva týdny nemají pivo. Dáte si alespoň mojito nebo piňacoladu. Zavítáte do kavárny, ale momentálně není káva. Nevadí, majitel zrovna sehnal od překupníka pivo… a tak dál.

Sami v grande hotelu

Z Varadera vyrážíme brzy ráno a cestou se k nám přidává na své čezetě Orlando, reprezentant klubu pro oblast města Marti. Těsně před jeho domem mi praská plynové lanko. Čeká nás první „jawení“, jak říkáme opravám. Nic složitého, hotovo.

Hotel v Sagua La Grande

S chutí sníme hamburgery, zapijeme kolou a jedeme dál. Dnes nocujeme v hotelu ve městě Sagua La Grande. Je to velký luxusní hotel, ale protože na Kubě stále není moc turistů, ubytování je zatím levné. Jsme tady sami, šéfkuchařem je tu Ramiro, čerstvý člen Jawa klubu, takže je o nás postaráno.

Che Guevara a Divoký západ

Jeden den projíždíme městem Santa Clara, které proslavil kubánský revolucionář Ernesto Che Guevara. Právě zde probíhala finální bitva revoluce při svržení Batistova režimu. Che Guevara se svými stoupenci dobyl město za tři dny a svrhl tak dosavadního prezidenta a kubánského diktátora Fulgencia Batistu. Ve městě stojí na počest Che Guevary velká bronzová socha, pod kterou se nachází mauzoleum a muzeum s osobními věcmi kubánského hrdiny.

Odtud se vydáváme do nedalekého městečka Placetas, kde na nás čeká Jerson, další „jawař“. Mladý usměvavý učitel hudební nauky, který je možná jediným majitelem legendární československé motorky Jawa 21 Pionýr na Kubě. Nenechávám si ujít příležitost, hned na fichtla nasedám a projíždím se ulicemi městečka, které vypadá jak z Divokého západu.

Manuel Menendez Rodriguez je od roku 1998 hrdým majitelem své motorky, ke které o osm let později dokoupil sajdkáru. S rodinou mohou zajet na pláž, na výlet, ale i k doktorovi, nebo třeba na nákupy. Využívají tento dopravní prostředek ke každodenním potřebám. Krom toho je Manuel skvělý průvodce a v sajdě váz povozí po Havaně a bude vám dlouze vyprávět o historii tohoto starého města.

Jersonova žena nás zve na výtečný oběd a také zapózuje na stařičkém motocyklu.

Jersonova žena nás zve na výtečný oběd a také zapózuje na stařičkém motocyklu. Ale musíme dál… K nejzazšímu bodu naší cesty, městu Sancti Spíritus. I zde na nás čeká s jawou další člen klubu. Dean nás doprovází až k ubytování. Tentokrát je to pravý opak luxusu z předešlé noci, každý dostáváme vlastní pokojík s koupelnou, ale spíš to připomíná pitevnu s márnicí. Ale je tu sprcha a klimatizace, tak co. Jo a lednice plná piva. Skvělý závěr horkého dne.

Z prázdného ráje do Zátoky sviní

Další den nás čeká rozhodně nejkrásnější město celé Kuby, turisty vyhledávaný Trinidad. Zde si přijdou na své milovníci slunění a šnorchlování díky krásné, čtyři kilometry dlouhé pláži Playa Ancón, ale i obdivovatelé památek a historie.

Trinidad
Trinidad

Užíváme si procházky nyní liduprázdnými klikatými koloniálními uličkami plnými amerických korábů. Jenže kde nejsou turisté, tam se obchodníci právě nepřetrhnou, takže je problém sehnat i balenou vodu.

Po vydatné snídani vyrážíme, ještě než začne pálit slunce. Projíždíme přírodním parkem Topes de Collantes v jihovýchodní části pohoří Sierra del Escambray. Dorážíme do přístavního města Cienfuegos, kde na jednu noc skládáme hlavy v příjemném penzionu. Ráno sedláme naše stroje a míříme do slavné Zátoky sviní.

Díky korálovým útesům a velkému počtu podvodních jeskyní je Zátoka sviní rájem potápěčů. Najdete zde jedny z nejhezčích pláží celého ostrova. Místo se zapsalo do historie velkým nezdarem americké CIA při pokusu svrhnout vládu Fidela Castra. Kvůli nepřipravenosti se akce nepovedla a o život během tří dnů přišla stovka vojáků.

Příznivců motocyklů Jawa a ČZ je na Kubě víc, než byste možná čekali. Motocykly těchto značek jsou dnes na Kubě uznávané pro svou velkou sílu a víceúčelovou využitelnost. Motorky se tam dostaly v 50. letech a měly sloužit pracujícímu lidu a firmám.

Auto DNES

Dnes celé vylodění připomíná Museo de Playa Girón. Uvidíte v něm tanky, letadlo a veškerou vojenskou techniku použitou při této třídenní bitvě. Můžete si prohlédnout i zbraně, které Fidelovi dodávalo tehdejší Československo. Nocleh nacházíme u starších manželů v malém domku v Playa Larga.

Další den už se vracíme zpět do Havany. Najeli jsme za týden tisíc kilometrů a Manuel je z výletu tak nadšený, že už plánujeme další cestu, na níž prozkoumáme zbylou část Ostrova svobody.

Jawy na Kubě

Motocykly značek JAWA a ČZ jsou dnes na Kubě uznávané pro svou velkou sílu a víceúčelovou využitelnost. Motorky se tam dostaly v 50. letech a měly sloužit pracujícímu lidu a firmám. Na přelomu 80. a 90. let, s příchodem německé MZ, opadl o tyto stroje zájem, ten se však brzo vrátil, protože jawy byly spolehlivé. Spoustu motorek vláda v 80. letech odepisovala ze státního majetku a lidé, kterým sloužily k práci, si je mohli odkoupit.

Jak jsem se stal členem kubánského Jawa klubu
„Club de Motocicletas CZ-JAWA de Cuba“ založil v roce 2017 Manuel Mendez Rodriguez. Jako dlouholetý majitel ČZ 175/450 z roku 1963 chtěl spojit všechny milovníky československých motocyklů. Dnes má klub víc než 500 kubánských členů. A mě – jako reprezentanta pro Českou republiku. S Manuelem jsem se seznámil přes e-mail, který mi poslal v roce 2018 po vystoupení v televizi, kde jsme s parťákem Martinem Gregorem vyprávěli o naší velké cestě na malých strojích na Rudé náměstí v Moskvě. V roce 2020 jsem na Kubu vyrazil poprvé.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts