ZANIKL TRAT: Werksbahn vtkovickch elezren vozil miliony cestujcch

0
60

Mapa Vtkovick zvodn drhy mezi Svinovem a zastvkou Slvrna

Ve druh polovin 19. stolet figurovaly Vtkovice jako samostatn obec nedaleko Moravsk Ostravy. Tamn elezrny v majetku Rothschild a brat Gutmann vak neprosperovaly. Teprve po angaovn inenra Paula Kupelwiessera jako novho editele Vtkovickho hornho a hutnho tstva se ledy pohnuly.

Vznikla tovrna na litou ocel, dnes bval Star ocelrna, do kter se vozilo surov elezo od vysokch pec z Doln oblasti, samozejm po eleznici.

A kdy u byly koleje jen tyi kilometry od Severn drhy csae Ferdinanda, nabzelo se prodlouit vleku a tam, na ndra Svinov. A kdy po drze jezdily od roku 1888 nkladn vlaky, pro tra nevyut i pro zvodn osobn dopravu?

Vdesk ministerstvo obchodu udlilo elezrnm povolen k osobn doprav, ovem pod podmnkou, e se budou po drze pepravovat vhradn zamstnanci Vtkovickch elezren nebo firem s nimi spolupracujcch.

tyi kilometry dlouh Vtkovick zvodn drha se tak vlastn stala prvn opravdovou mstskou dopravou na Ostravsku. Osobn vlaky konily na ndra Vtkovice-Kosteln nmst, pozdji zajdly a do Doln oblasti Vtkovic do zastvky Slvrna.

Zbytky pvodnho nstupit zastvky Slvrna ve vtkovick Doln oblasti v roce 2012. GPS: 49.8159164N, 18.2830725E

O kolej se musely osobn vlaky msty dlit s takzvanmi elezovlaky, tedy soupravami, kter z vysokch pec vozily do ocelren surov elezo ve specilnch vozech zvanch Veronika. I pesto se dailo v nkterch letech vypravovat mezi Svinovem a Vtkovicemi a 29 osobnch vlak denn.

Zatkem 90. let 20. stolet ale bylo naplnovno zruen spojovac koleje slo 1, po kter osobn vlaky jezdily, a tak byl s dopravou cestujcch konec. Posledn jzda osobnho vlaku po werksbahnu se konala v ptek 28. ervna 1991.

Jeliko
V t

Tot msto tsn ped stanic Svinov VZD s odstupem mnoha destek let

Vtkovickm labyrintem zaniklch kolej

Musme piznat, e vyznat se ve spleti eleznin st vtkovickch elezren bychom bez odbornka nezvldli. Role prvodce se opt ujal sprvce depozite historickch vozidel DPO Ji Bohek.

Zavedl ns k ndra Ostrava-Svinov, kde jsme u dvakrt Zanikl trat toili (drhu do Klimkovic a tra do Kyjovic). Tentokrt jsme ale ocitli na druh stran kolej. Bohuel zmizelo msto, kde stvalo nstupit Vtkovick zvodn drhy, dnes tam je dlnice D1.

Ocelov phradov most pes Odru z roku 1926 a v pozad ndra Ostrava-Svinov GPS: 49.8209828N, 18.2171369E

Podvali jsme se tak k nejvtmu objektu na trati, ocelovmu phradovmu mostu pes Odru z roku 1926. Prozkoumali jsme i kilometr dlouh vysok nsep se zbytky most, kter vede podl ostravsk Nov Vsi.

Dky pomoci spolenosti Vtkovick doprava jsme st naten absolvovali i z lokomotivy. Prohldli jsme si teba msto, kde stval most VZD pes Plzeskou ulici, projeli okolo historickho stavdla slo 1 na nkladnm Hornm ndra, ale hlavn se dostali a k pvodn budov vtkovickho elezninho depa z roku 1922.

Tam si prohldneme i jednu z poslednch dvou provozuschopnch vtkovickch zkorozchodnch lokomotiv DH200. M neobvykl rozchod 790 mm.

Jedna z poslednch dvou funknch lokomotiv DH200 na rozchodu 790 mm ped budovou vtkovickho depa GPS: 49.8187719N, 18.2609067E

Pozstatky po Vtkovick zvodn drze budeme hledat tak na jedin mezilehl zastvce Cementrna. Ukeme vm, jak dnes vypad stanin budova uprosted Vtkovic, zajdeme se podvat i na posledn kus kolej tsn ped Doln oblast.

Nakonec objevme dva pvodn oputn vagony werksbahnu. Zkrtka opt se mte na co tit.

Pomozte nm se Zaniklmi tratmi

Mte doma fotografie nebo amatrsk zbry zaniklch trat z doby jejich provozu? Napite nm a podlte se o svoje poklady, rdi je s uvedenm zdroje uveejnme.

Aktuln shnme podklady k tmto tratm:

  • Praha-Brank Cementrna Podol
  • Praha-Vrovice Praha-Kr
  • Jindichovice pod Smrkem Mirsk
  • Brno hlavn ndra Krlovo Pole
  • Mstn drha Ostrava Bohumn
  • Malodrha Krlv Dvr Beroun Konprusy
  • Vleka Kjov Vtn
  • Hranice v echch Adorf
  • Nov dol Haidmhle
  • Bernartice u Javornka Otmuchw
  • Vidnava Nysa
  • Nchod Kudowa-Zdrj
  • Chucheln Racibrz
  • Opava zpad Pilscz

N mail je [email protected]

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno