Aktual.: 26.08.2026 11:43
Obora (Lounsko) – Až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru očekávají letos chmelaři v Česku. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Novinářům to dnes řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Oboře u Loun, kde byli u pěstitelů chmele u sklizně. Před zahájením sklizně chmelaři očekávali pětinový pokles úrody. Vliv na úrodu mají především dlouhotrvající sucho, nedostatek vláhy a horko. Systém zavlažování má vybudovaný pouze zhruba čtvrtina chmelnic v Česku.
„Ta alfa hořká kyselina se u odrůdy poloraný červeňák průměrně pohybuje v hodnotách 3,3 až 3,5 procenta. Tam je odhadovaný velký propad, protože v letošním roce nám všechny analýzy, ať už předsklizňové nebo už teď i první sklizňové, ukazují hodnotu lehce nad dvě procenta. Zatím historicky nejnižší hodnotu jsme zažili v roce 2015, kdy to bylo 2,1 procenta a obáváme se, že hodnota letošního roku se bude velice blízko nebo bude maličko nad ní,“ řekl ČTK Smetana.
Hodnoty alfa hořké látky závisí podle Smetany především na počasí. „Tvoří se v hlávce chmele a ovlivnit se v podstatě nedá. Jediné, jak se dá vylepšit obsah těchto látek a hlavně výnos, jsou závlahy. Podniky, které měly dostatek možností a vody, jsou na tom letos ne ideálně, ale lépe než ostatní,“ doplnil.
Systém zavlažování má vybudovaný zhruba čtvrtina chmelnic v Česku. „Zavlažování ale souvisí i s dostatkem vody, a letos byla možná tak třetina z těchto chmelnic zavlažovaná v tom potřebném rozsahu. Česká vláda má dlouhodobě chystaný projekt na vytvoření nádrží v některých chmelových oblastech. Když se voda podaří vyřešit co nejdříve, podpoří to konkurenceschopnost českého chmelařství,“ řekl Šebestyán.
Ministr připomněl také program na podporu závlah, který umožňuje budování retenčních nádrží a čerpacích stanic. „Lokálně také chmelařství řeší i přesouvání chmelnic blíže ke zdrojům vody. Ale přesunutí takovéto dočasné zemědělské stavby je otázka 14 až 18 měsíců, což bychom rádi zrychlili,“ řekl ministr.
O zdražení piva ministr spekulovat nechtěl. „U ceny tam budou rozhodovat jiné faktory. Jsme na historicky nízkých cenách potravin, je pravděpodobné, že k navýšení ceny dojde, ale nebude to ovlivněné jen letošní sklizní chmele,“ řekl Šebestyán.
Smetana dnes rovněž zmínil šlechtění odrůd chmele, které nejsou tolik háklivé na sucho a horko. Dvě takové vyšlechtěné suchovzdorné odrůdy byly již představeny, ale podle něj tradiční, zahraniční a velké pivovary preferují tradiční a v Česku nejrozšířenější odrůdu žatecký poloraný červeňák. „My proto teď přesměrováváme částečně náš výzkum na zvýšení suchovzdornosti a vyšší rezistenci vůči vysokým teplotám u té tradiční odrůdy. Můj odhad je, že tento proces ale bude trvat pět až sedm let,“ uzavřel Smetana.
Sklizňová plocha chmele v Česku se letos podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) snížila na 4783,9 hektaru. V porovnání s loňskem je to o 27,8 hektaru méně, což představuje pokles o 0,58 procenta. Počet pěstitelů zůstal stejný, v Česku jich je 120.
Největší plocha chmelnic spadá do Žatecké chmelařské oblasti, kde se chmel pěstuje na 3672,6 hektaru, což je 76,8 procenta plochy všech chmelnic v Česku. Žatec a krajina žateckého chmele jsou od od roku 2023 na seznamu kulturních a přírodních památek světového dědictví UNESCO. Nejrozšířenější odrůdou chmele je i nadále žatecký poloraný červeňák, který roste na 3939,5 hektaru, meziročně je to o 12,8 hektaru méně.
Loňská úroda chmele v Česku byla průměrná, zemědělci ho sklidili 6494 tun, meziročně o 500 tun méně. Průměrný výnos činil 1,34 tuny z hektaru, v roce 2024 to bylo 1,44 tuny. ÚKZÚZ data o sklizni zveřejňuje na přelomu listopadu a prosince. Při běžné sklizni se v Česku spotřebuje zhruba 40 procent úrody, zbytek míří na export.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}