Aktual.: 12.08.2025 11:29
Stekník (Lounsko) – Chmelaři očekávají letos průměrnou sklizeň. Obávají se vysokých teplot, které mohou zastavit zrání. Největším problémem je ochrana rostlin před škůdci. Česat chmelnice začnou brigádnici, kteří jsou většinou ze zahraničí, o víkendu. Řekli to dnes chmelaři na statku Stekník na Žatecku, kde je největší chmelařská oblast v České republice.
„Jsme týden až dva před sklizní. Počítáme až tuny, které jsou v žoku. Přesto odhady za Českou republiku jsou někde kolem dlouhodobého průměru, což by bylo 6400 tun,“ řekl ČTK Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec. Loni sklidili pěstitelé 6494 tun, což byl meziroční pokles o 500 tun.
Hodnoty hořkých látek podle výsledků prvních testů jsou průměrné. Chmelaři počítají s tím, že nyní hodnoty porostou. Zatím je stav porostů dobrý, ale obavy mají pěstitelé z očekávaných veder. „Chmel není stavěný na vedra nad 35 stupňů Celsia. Může ukončit vegetaci. My potřebujeme, aby se utvořily hlávky a bylo v nich dostatek lupulinu (látky dodávající hořkou chuť, pozn. red.), aby i pivaři byli spokojení,“ řekl ČTK předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Dozrávání hlávek posilují srážky. Deště v minulých dnech zrání prospěly.
Velkým problémem jsou choroby a škůdci v souvislosti s omezeními v používání účinné ochrany. „V případě některých škůdců už nemáme povoleno nic,“ uvedl Rosa. Aktuálně řeší pěstitelé výskyt svilušky chmelové. Čím je vyšší teplota, tím je její vývoj rychlejší.
Na sklizeň přijedou brigádníci hlavně z Rumunska a Bulharska. „Ubývají Češi, doslova vybíráme domovy důchodců, kde jsou ještě schopní traktoristi,“ dodal Hejda. Řada chmelařů navázala kontakty s cizinci, kterým pak platí přímo, a ne přes agentury. Připravena je také technika a sklady, odborníci postavili několik nových česacích strojů.
Chmel letos roste v Česku na 4815 hektarech, což je o půl procenta menší plocha než loni. Ve srovnání s rokem 2018 je to pokles o 200 hektarů. Největší oblast je Žatecká, kde je 3690 hektarů chmelnic, Úštěcká má 500 hektarů a Tršická 622 hektarů. Nejrozšířenější odrůdou je stále Žatecký poloraný červeňák. Podle pěstitelů zůstane i do budoucna plocha chmelnic stabilní, protože poptávka po jemném chmelu je vytrvalá i přes pokles spotřeby piva.
Na prodej veškeré produkce mají chmelaři uzavřeny dlouhodobé smlouvy. „Sklizeň se na ceně piva neprojeví,“ uvedl Rosa. Náklady na chmel tvoří podle něj méně než procentní podíl z celkové ceny piva. Pokles spotřeby piva se nicméně celosvětově projevuje. Ve světě chmelnice podle Rosy zabírají nyní 53.000 hektarů, meziročně je to pokles o 2500 hektarů, a ve srovnání s rokem 2021 dokonce o 10.000 hektarů. Problémy s odbytem mají v Německu a USA.
Česká republika vyváží zhruba 60 až 80 procent roční produkce chmele. Poptávka klesá podle Hejdy v Japonsku, naopak mírně roste v Číně. Do Spojených států exportují čeští chmelaři několik stovek tun a věří, že cla se jich nedotknou. „Není to komodita, na kterou by se cla měla vztahovat,“ uvedl Hejda.
