Aktualizace: 3.04.2024 10:32
Brno – Množství saharského prachu, které výrazně negativně ovlivnilo kvalitu ovzduší v celém Česku od soboty do pondělí, bylo ojedinělým jevem. Podle dosavadních zkušeností se prach obvykle pohyboval ve vyšších vrstvách atmosféry, případně byly přízemní koncentrace prachových částic v ovzduší výrazně nižší než tentokrát, řekl ČTK Ondřej Vlček, vedoucí oddělení modelování a expertiz Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) .
Přesnou příčinu toho, proč se prach dostal do nižších vrstev atmosféry a jeho koncentrace byly vysoké, budou meteorologové teprve analyzovat. „Nicméně lze předpokládat, že velmi dobré rozptylové podmínky, stabilní proudění a související vertikální promíchávání vedlo k přenosu prachu z vyšších hladin do nižších,“ uvedl Vlček.
Šlo o jev, který dosud pracoviště ČHMÚ průběžně nesledovala a ČHMÚ ani nemá v tomto případě vhodný mechanismus pro včasné informování veřejnosti. Obvykle totiž při přenosu saharského prachu šlo z pohledu přízemních koncentrací o časově omezený jev, který zasahoval pouze část území Česka. Vlček také zmínil, že předpověď jednoho z modelů, který ČHMÚ využívá, predikoval několikanásobně nižší koncentrace.
I když meteorologové věděli o příchodu saharského prachu tři dny předem a ve veřejných zdrojích byly informace dostupné, směrem k veřejnosti se dostala z ČHMÚ až v sobotu informace o vyhlášení smogové situace. Ta se vydává v okamžiku, kdy dvanáctihodinové koncentrace prachových částic překročí hodnotu 100 mikrogramů na metr krychlový alespoň na polovině stanic pro danou oblast a je zřejmé, že v následujících 24 hodinách koncentrace neklesnou pod tuto hodnotu.
„Zpočátku byla situace v Česku nejhorší v jižní a východní části území, nicméně poměrně rychle byly vysoké koncentrace zaznamenány i na severu republiky v Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Při predikci vývoje situace bylo podstatné, že se Česko nacházelo na západním okraji oblasti vysokých koncentrací prachových částic a z toho vyplývala i vyšší nejistota budoucího vývoje, případně zaznamenané poklesy a opětovné nárůsty koncentrací, například na Ostravsku,“ popsal Vlček. Z pohledu celkového počtu hodin, kdy průměrné hodinové koncentrace překročily hodnotu 150 mikrogramů na metr krychlový, byla situace nejhorší na severní Moravě. Na Ostravsku dosahovaly hodinové průměry koncentrací v pondělí i přes 200 mikrogramů na metr krychlový.
Zatímco například v jižních Čechách dosáhly koncentrace hodnot, které se nevyskytují ani v zimních měsících při špatných rozptylových podmínkách, na Ostravsku v tomto období mohou být naměřené podobné koncentrace. Vlček ale zdůraznil, že v zimě bývá toxicita prachu vyšší kvůli jeho původu. Zatímco nyní šlo o pouštní prach, v zimě jsou v něm spaliny z dopravy, průmyslu a lokálních topenišť, které obsahují řadu rakovinotvorných látek.
