Komerční prezentace Aktualizace: 1.04.2024 09:09
Brusel – Chudší státy zažívaly po vstupu do Evropské unie rychlejší růst, a sbližování ekonomické úrovně se tak neodehrávalo jen mezi novými a starými členskými zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy. Čechům se tak může zdát, že například Poláci si členstvím v EU výrazně polepšili. V rozhovoru s ČTK to uvedl Vít Havelka z českého institutu Europeum, který má své pobočky v Praze i v Bruselu. Havelka zdůraznil, že kvalita života v ČR je velmi vysoká, v podstatě srovnatelná s jižní Evropou, a posledních 20 letech Česko zaznamenává velkou ekonomickou prosperitu. I Evropská unie se ale rozšířením o deset zemí v roce 2004 stala ekonomicky mnohem silnější a rovněž konkurenceschopnější, uvedla Teona Lavrelašviliová z bruselského institutu European Policy Centre (EPC).
„Všechny země, které přistoupily v roce 2004 do Evropské unie, zažily poměrně solidní ekonomický růst a reálnou konvergenci s původní EU15. Je však pravdou, že tempo bohatnutí bylo napříč regionem různé,“ uvedl Havelka. „Z politického hlediska jsme byli v posledních dvacet letech svědky postupného ústupu od liberální demokracie směrem ke kvazi-autokratickým politickým systémům,“ dodal analytik z institutu Europeum. Jako příklad uvedl Maďarsko, kde se podle něj dnes již nedá mluvit o plně demokratickém systému, ale o poloautoritářství s téměř absolutní kontrolou vládnoucí strany nad médii, byznysem a politikou. Podobné tendence jako v Maďarsku lze podle Havelky vysledovat i v Polsku, Slovensku či Česku. Politický systém těchto tří zemí se ale podle něj zatím ukázal jako poměrně robustní. „Uvidíme, kterým směrem se budeme dál ubírat,“ doplnil.
I podle Lavrelašviliové těžily ze vstupu do Evropské unie zpočátku více státy s horší ekonomickou situací a s nižším HDP. Jako příklad uvedla Rumunsko, které do EU vstoupilo společně s Bulharskem v roce 2007. „Záleží rovněž na tom, jak politické vedení země své členství v Evropské unie využívá a jak ho prodává domácímu publiku,“ uvedla expertka.
„Velké rozšíření v roce 2004 bylo prospěšné i pro původních 15 členů EU. Zaprvé mohli těžit z otevření nových trhů a integrace střední a východní Evropy do ekonomiky EU a zadruhé členství nových zemí ze střední a východní Evropy celý celý region politicky a společensky stabilizovalo,“ domnívá se Havelka. Pokud by k rozšíření nedošlo, dalo by se podle něj očekávat, že by střední Evropa fungovala jako nárazníkové pásmo mezi západní Evropou a Ruskem.
Mezi problémy spojené s rozšířením patří nicméně ztížená situace, pokud jde o dosahování konsenzu mezi členskými státy, domnívá se Havelka. Je totiž mnohem jednodušší nalézt shodu mezi 15 než mezi 27 zeměmi. Za další problém je podle něj možné označit ústup od demokratických norem a právního státu po přistoupení států do EU. Přístupový proces totiž působil jako výrazná motivace kandidátských zemí se reformovat. Jakmile ale země do eurobloku vstoupily, tlak ustal, dodal expert z institutu Europeum.
Členství v Evropské unie podle Havelky pomohlo Česku stát se mentálně „normální evropskou zemí“, která je plně integrovaná do západních struktur. Totéž platí i o ekonomice, která se plně integrovala do evropského a globálního produkčního řetězce. Pověst České republiky se rovněž výrazně změnila, uvádí český expert. „Myslím, že také bývalá EU15 obecně více vnímá názory střední Evropy, od žáků se přesouváme do plné role partnerů. Je ale třeba, abychom si i my na tuto pozici zvykli a přebrali odpovědnost za EU a její fungování. Stále mám pocit, že máme v této oblasti částečně co dohánět,“ poznamenal Havelka.
I z bruselského pohledu se pověst České republiky vyvíjí. „Česko bylo určitou dobu terčem kritiky zejména kvůli svým postojům k reformě migrační politiky EU, celková pověst země ale není špatná,“ uvedla v rozhovoru s ČTK Lavrelašviliová . Téma zvládání migrace dlouhodobě rozděluje členské státy EU. V minulosti například ztroskotal návrh na povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Proti tomuto návrhu se tvrdě stavělo právě Česko spolu s Polskem a Maďarskem.
V druhé polovině roku 2022 ale měla Česká republika podle Lavrelašviliové velmi úspěšné předsednictví v Radě EU. „Česko se snaží být konstruktivní a rovněž chce být nedílnou součástí EU. Jen je škoda, že nemáte euro. Nerozumím tomu proč,“ dodala expertka. Jaká by měla být budoucí role Prahy? Česko by podle ní mohlo pomoci při dalším rozšiřování Evropské unie vzhledem ke svým dobrým vztahům se zeměmi západního Balkánu. „Tam by mohla hrát Česká republika větší roli,“ uzavřela Lavrelašviliová.
