Komerční prezentace Aktual.: 4.04.2025 13:02
Washington/Brusel/Peking – Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz ze Spojených států. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom dnes informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.
Čína zároveň pozastavila dovozní povolení šesti firmám „spojeným s USA“ a zavedla omezení vývozu u dalších 16 amerických společností, uvedl hongkongský list South China Morning Post. Kromě toho Čína zavede další omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin.
Oznámení odvetných opatření přichází po zprávě, že čínské ministerstvo obchodu ráno zavedení amerických cel odsoudilo. „Jde o typický akt jednostranné šikany,“ uvedlo ministerstvo.
Čínské ministerstvo obchodu zároveň vyzvalo Washington, aby cla okamžitě zrušil a případné spory řešil dialogem s obchodními partnery. Americká politika podle Pekingu ohrožuje složitě získanou rovnováhu dosaženou za léta mnohostranných obchodních jednání.
Spojené státy už 3. března na 20 procent zdvojnásobily dodatečná cla na dovoz z Číny. Prezident Trump obvinil Čínu, že vyváží přísady používané pro výrobu opioidu fentanyl. Čína obvinění odmítla a tvrdí, že ji Washington vydírá. Tento týden ve středu pak Trump oznámil novou sadu cel, která nazývá recipročními. Sazby pro jednotlivé země se liší.
Nová americká cla ohrožují světové hospodářství, řekla šéfka MMF
Nová americká cla na dovoz z mnoha zemí světa představují významné riziko pro světové hospodářství v době jeho omezeného růstu. Podle agentur Reuters a AFP to ve čtvrtek prohlásila šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Zároveň vyzvala země zasažené dovozními poplatky, které ve středu vyhlásil prezident Trump, aby situaci dále neeskalovaly a jednaly s USA o snížení obchodního napětí.
Trump oznámil plošná cla prakticky na veškerý dovoz do USA. Základní sazba činí deset procent a platit začne od soboty 5. dubna. Na některé země se ale budou vztahovat cla vyšší, která americká vláda označuje za reciproční a která podle Trumpa reagují na nespravedlivá cla vybíraná těmito zeměmi při dovozu zboží z USA. Tato cla začnou platit od 9. dubna a například u zboží dováženého z Evropské unie bude poplatek činit 20 procent.
Georgievová ve svém dosud nejostřejším hodnocení Trumpových celních bariér uvedla, že „jasně představují významné riziko pro globální výhled v době pomalého růstu“. MMF podle ní na podrobném hodnocení dopadů celních opatření zatím pracuje.
„Je důležité předejít krokům, které by dále poškodily světové hospodářství. Apelujeme na Spojené státy a jejich obchodní partnery, aby společně konstruktivně pracovali na vyřešení obchodního napětí a omezení nejistoty,“ dodala Georgievová. EU i další země hovoří o přípravě odvetných opatření, přednost ale podle slov svých politiků chtějí dát jednání s USA.
V lednu MMF zvýšil odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,3 procenta, předtím počítal s růstem o desetinu procentního bodu nižším. Se stejným tempem růstu počítá MMF i v příštím roce, když loni globální ekonomika podle prvního odhadu vzrostla o 3,2 procenta. Odhad letošního vývoje hrubého domácího produktu Spojených států pak MMF v lednu zvýšil o půl procentního bodu na 2,7 procenta.
Francouzský ministr: Odveta za americká cla by uškodila evropským spotřebitelům
Evropská unie by neměla na americká cla odpovídat ve stejném duchu, v jakém je zavádějí Spojené státy. Jen by tím uškodila svým vlastním spotřebitelům, řekl francouzský ministr financí Éric Lombard.
„Pracujeme na balíčku odpovědí, které mohou jít daleko za celní poplatky, abychom opět přivedli Spojené státy k jednacímu stolu a dosáhli spravedlivé dohody,“ řekl Lombard v rozhovoru v televizi BFM TV.
Evropská unie je zatím rozdělena v názoru na to, jak na americká cla nejlépe zareagovat, zvažuje se i takzvaný protinátlakový nástroj ACI (Anti-Coercion Instrument). Ten Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím zemím, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak, a donutit je ke změně politiky.
Mezi státy, které jsou opatrné ohledně odvetných opatření a rizika další eskalace sporu se Spojenými státy, patří Irsko, Itálie, Polsko a skandinávské země.
„Pokud uděláme to, co Spojené státy, pokud budeme uplatňovat cla na veškerý americký dovoz, pak se v Evropě dočkáme i negativních dopadů. To znamená, že i my zažijeme rostoucí inflaci a (hospodářský) pokles,“ řekl Lombard.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek navrhl, aby evropské firmy pozastavily investice ve Spojených státech, dokud se „nevyjasní ty věci“ s Washingtonem. Lombard řekl, že firmy se mohou svobodně rozhodnout, zda investice v USA pozastaví.
„Apelujeme na vlastenectví, protože teď jsme v období konfrontace mezi hlavními (obchodními) bloky na této planetě. Evropa má všechny prostředky, aby byla na jejich úrovni, ale vyžaduje to úsilí,“ dodal francouzský ministr.
Celní spor narušil vztahy s USA, uvedla kanadská ministryně zahraničí
Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy nebudou kvůli celnímu sporu už nikdy jako dřív. Dnes to v Bruselu na okraj jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance prohlásila šéfka kanadské diplomacie Mélanie Jolyová. Reagovala tak na cla, která prezident Trump uvalil prakticky na celý dovoz do USA. Už v březnu na vážné trhliny ve vzájemných vztazích poukázal kanadský premiér Mark Carney, podle kterého Spojené státy přestaly být spolehlivým partnerem.
Kanady se nový balík dovozních poplatků přímo netýká, na tuto zemi Trump už dříve ohlásil 25procentní cla v souvislosti s obchodem s drogami a nelegální migrací. Zachovány zůstaly výjimky, které Trump vyjednal v rámci obchodní dohody USMCA mezi USA, Mexikem a Kanadou při svém prvním funkčním období.
Od čtvrtka Spojené státy vybírají 25procentní clo na dovoz automobilů a od 3. května chtějí začít účtovat poplatek ve stejné výši i za dovoz automobilových dílů. Carney ve čtvrtek oznámil, že Kanada v odvetě zavede cla na dovoz automobilů ze Spojených států ve výši rovněž 25 procent.
Jolyová dnes řekla, že Kanada se snaží na Trumpovu administrativu vyvíjet co největší tlak. Podle čtvrtečního prohlášení premiéra Carneyho ale změna přístupu ve Washingtonu může trvat dlouho.
„Osmdesátileté období, kdy Spojené státy zastávaly roli globálního ekonomického lídra, kdy vytvářely spojenectví založená na důvěře a vzájemném respektu a zasazovaly se o volnou a otevřenou výměnu zboží a služeb, to už skončilo. Je to tragédie,“ dodal Carney. Zároveň řekl, že Kanada je připravena převzít vůdčí roli při vyjednávání s těmi partnery, kteří stojí o pokračování spojenectví a výměny založených na těchto hodnotách.
Média si v celním sporu všímají sbližování už tak úzkých vazeb mezi Kanadou a Německem. Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz na konci března na průmyslovém veletrhu v Hannoveru podpořil Kanadu, která byla hlavním hostem výstavy. Kanadské firmy využily dnes končící hannoverský veletrh k tomu, aby hledaly nové obchodní partnery v Evropě, uvedla agentura DPA.
Ve čtvrtek si Carney telefonoval se Scholzem a na síti X pak napsal, že Kanada a Německo prohloubí své obchodní vztahy. „V době, kdy čelíme krizi vyvolané cly prezidenta Trumpa, jsou spolehliví partneři důležitější než kdykoli dříve,“ uvedl kanadský premiér.
