Zakotvit, vyloit zbo a naloit nov, odplout. Popisem velmi pmoar proces, kter udv tempo mezinrodn lodn peprav i globlnmu obchodu, se v Evrop zan zadrhvat. Vykldku z kontejnerovch lod toti komplikuje nedostatek manipulanho prostoru v docch. Ne e by schzely kapacity: pstav v Hamburku bn ustoj osm milion kontejner a Rotterdam patnct milion. Msta pro vykldku vak nyn blokuj odstaven auta. Elektromobily dovezen z ny.
Provozovatel pstav z toho maj radost jen pramalou, protoe odstaven vozy blokuj vykldku ostatnho zbo. Vznikaj tm nepjemn zdren, kter se prodrauj. Co za tm stoj?
Primrn to, e nt vrobci poslaj do Evropy vce elektromobil, ne kolik je objednno a kolik mohou prodat. Vozy ekajc na svou obchodn pleitost zabraj msto. Pstav v Antverpch je sice provozn disponovn na pohyb 13,5 milionu kontejner ron, ale nyn pipomn spe ob parkovit.
Na prvn plavb do evropskho pstavu v Bremehavenu pivezl BYD Explorer No. 1 ti tiscovky elektromobil.
Do jist mry je to uniktn pohled, kter jinde ne v evropskch pstavech nespatte. Jinde toti na nsk elektromobily ekaj vysok dovozov cla.
Rok a pl ekn na odvoz
Ve Spojench sttech americkch je to momentln 27,5 procent. To u je solidn barira, kter blokuje pokusy ny ovldnout tamn trhy. Letos v noru dokonce pedloil republiknsk ultrakonzervativn sentor Josh Hawley nvrh zpoplatnn nskho dovozu elektromobil v me 100 procent.
Je to samozejm nerealistick gesto, ale pedv to dleit signl. Jde pr o ochranu americkch automobilek ped existenn hrozbou, kterou pedstavuje na. V Evrop se nic takovho neodehrv, protoe podobnou celn bariru nem. A to povzbuzuje nsk vrobce k tomu, aby se na Evropu dvali jako na ob suchozemsk parkovit.
Msto, kam mohou poslat lod pln elektromobil.
Navc Evropa se te hd o to, zda cla na nsk vozy zavst, i ne. V ppad, e by se k tomu rozhodla, je pro ambicizn nsk vrobce vhodn mt tu naskladnn vozy, na kter by se clo zptn neuplatovalo.
nsk automobilka BYD u uvedla do provozu svj prvn zaocensk pepravnk automobil, a brzy ho na jeho trase bude nsledovat flotila podobnch lod. Pln obsadit spolehliv pstav je prvnm krokem kad invaze na nov kontinent, a tuto etapu u maj nsk automobilky za splnnou.
BYD Explorer No. 1 je prvn lod nov vytven flotily, kter budou Evropu nechrnnou cly zsobovat elektromobily, kter se v n neprodaly.
Jak popisuj vedouc pracovnci a manaei vykldky pstav, nsk automobilky si rezervuj msto pro vykldku, ani by si zajiovaly dal pepravu. Sta jim, e jejich auta dorazila do Evropy, jejich odbyt nebo odvoz e a dodaten. V nkterch ppadech stly vozy v evropskch pstavech a 18 msc, ne byly prodny distributorm nebo koncovm uivatelm.
Z pstav se tak stvaj pasivn depoty pro skldku aut, komentuje to pedstavitel nejvytenj pstavu v Antverpch. nsk automobilky neprodvaj sv vozidla v Evrop tak rychle, jak oekvaly, co vznamn pispv k zahlcen pstav v regionu.
Provozovatel pstav by ocenili, kdyby po takovch zkuenostech s nskmi dovozci mohli dat alespo potvrzen o dalm prodeji, garanci toho, e vyloen auta v pstavu stt nezstanou. Takov opaten je ovem diskriminan a nemaj k nmu oprvnn.
Pohled z nsk strany
Generln tajemnk nsk asociace osobnch automobil Cui Dongu ekl listu Financial Times, e pro nsk vrobce automobil je obtn rezervovat pedem vnitrozemskou pepravu v Evrop. Pipustil, e stvajc situace v pstavech nen nezavinnou nhodou, ale soust ponkud partyznsk strategie mnohch nskch automobilek, kter ovem vechny dostv do nepzniv situace.
Nai vrobci asto nemohou prodat vechny automobily, kter v n vyrob, a proto se sna tyto pebytky z produkce absorbovat v Evrop, vysvtluje Dongu. Jinmi slovy, vdom vyrbj vce automobil, ne mohou prodat, a vznikl problm pehazuj na bedra ostatnch.
Od nskch automobilek, spolenost jako BYD, XPeng nebo sttem spoluvlastnnou SAIC, se to me jevit jako naprosto nelogick ponn. Ve skutenosti je vak velmi ekonomicky racionln. Umouje jim to nechat vlastn vrobu bet na pln obrtky, a velkokapacitn lacinou produkc sytit svj nrodn trh.
Neprodan pebytky peprav do Evropy, kde bez dovozovho cla klidn mohou pokat na sv kupce. Minimalizuje to ztrty, maximalizuje zisk. Proto tak vvoz nskch elektromobil do pstav v Nmecku, Nizozemsku, Belgii a Velk Britnii narostl loni o 58 procent.
Pedstavitel nsk vldy pi jednnch (naposledy 7. dubna v Pai) tato naen oficiln popraj a odmtaj jako naprosto nepodloen. Tvrd, e v jejich dodavatelskch etzcch nen chyba, a funguj perfektn.
Realita, kterou ovem me kad na vlastn oi vidt v evropskch pstavech, je zcela odlin.
Systm, v nm chtj nsk automobilky zaplavit evropsk trh masou elektromobil, a teprve dodaten eit distribuci, dodavatelsk nebo servisn centra, se nm me jevit pinejmenm zvltn. Podstatn vak je, e n prospv a netrat na nm, a nm dl problmy.
