Aktualizace: 24.06.2024 13:27
Lucemburk – Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí.
Nové sankce mají „zasadit další ránu režimu (Vladimira) Putina a těm, kteří nadále podporují jeho nezákonnou, nevyprovokovanou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině,“ uvedla ve svém prohlášení Rada EU. Opatření jsou podle ní navržena tak, aby se zaměřila na důležitá odvětví ruské ekonomiky, jako je energetika, finance a obchod. Rovněž se snaží zajistit, aby bylo stále obtížnější unijní sankce obcházet.
Sankce se nově vztahují mimo jiné na 27 plavidel, mezi nimiž jsou i tankery na přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu, sdělily agentuře Reuters dva zdroje. Sankční seznam zahrnuje 19 plavidel, která souvisejí s dodávkami energií. Jsou mezi nimi i dvě ruské plovoucí jednotky pro opětovné zplynování zkapalněného plynu. Sankce dopadnou i na lodě převážející obranné vybavení pro Rusko a nákladní loď Jenisej, která podle EU převážela ukradené ukrajinské obilí, uvádí Reuters.
Schválení nových sankcí se původně očekávalo již na začátku června, před summitem o míru na Ukrajině, který se uskutečnil ve Švýcarsku. Zástupci členských států EU ovšem o nových sankcích vůči Rusku mnohokrát dlouze diskutovali a některé země měly proti některým navrhovaným omezením výhrady. Nejdříve se balík nelíbil Maďarsku či pobaltským zemím, nakonec mělo výhrady proti jeho části Německo. Praha měla námitky, že v něm opět není český požadavek na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.
Evropská komise nenavrhla úplný zákaz dovozu ruského LNG, i vzhledem k tomu, že existují unijní země jako Belgie, Francie či Španělsko, které ho stále nakupují ve velkém. Navrhovala ale zakročit proti takzvaným překládkám LNG v unijních přístavech, což členské státy podpořily. „Aby se zajistilo, že zařízení EU nebudou využívána k překládce ruského zkapalněného zemního planu (LNG) do třetích zemí, a tím se významně snížily příjmy Ruska z prodeje a přepravy LNG, zakáže EU překládku ruského LNG na území EU,“ uvádí se v prohlášení Rady EU. Zahrnuje to jak překládku z lodi na loď, tak i z lodi na břeh, neovlivňuje to ale dovoz do Evropské unie. „Evropská komise bude plnění tohoto rozhodnutí detailně sledovat a v případě potřeby může navrhnout zmírňující opatření,“ dodala Rada EU.
Opatření by mohlo zasáhnout zejména závod na zkapalněný zemní plyn Jamal v arktické části Ruska, ze kterého je plyn rozvážen do přístavů v EU a dále do zbytku světa. Nové sankce rovněž znemožňují unijním firmám investovat do budoucích projektů týkajících se LNG v Rusku. Ve výstavbě jsou například projekty Arctic LNG 2 či Murmansk LNG, stojí v prohlášení Rady EU.
Přestože ruský LNG tvořil v roce 2023 pouhých pět procent spotřeby plynu v EU, stále to znamenalo pro Kreml zisk kolem osmi miliard eur (199 miliard Kč), poznamenal bruselský server Politico. Nové sankce pravděpodobně zasáhnout asi čtvrtinu těchto zisků, protože nezakazují přímý dovoz do EU.
Předchozí, třináctý balík sankcí byl schválen na konci února u příležitosti druhého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Neobsahoval tehdy žádné sektorové sankce, jako tomu bylo například u balíku předchozího, tedy dvanáctého, který se týkal zákazu dovozu diamantů. Obsahoval ale omezení vůči dalším 106 jednotlivcům a 88 právnickým osobám. Šlo o subjekty především z vojenského a obranného sektoru, ale i o další osoby, které se podílejí na dodávkách severokorejských zbraní do Ruska. Na seznamu byli také lidé z ruské justice, místní politici či jiné osoby zodpovědné za deportace ukrajinských dětí.
