Aktualizace: 9.03.2024 09:44
Bratislava – Členství Slovenska v Evropské unii je klíčovým faktorem, který zemi zajišťuje její prosperitu a ukotvení demokratických principů. Chybějící reformy ale brzdí Slovensko při dobíhání průměrné životní úrovně v evropském bloku. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Alternativa ke členství v EU, do níž Slovensko vstoupilo spolu s Českem a dalšími osmi zeměmi v roce 2004, podle nich neexistuje.
„Možnost podnikat na společném trhu výrazně rozšířila prostor pro slovenské exportéry, ale stejně tak se značně rozšířily regulační podmínky. Když se podíváme na podmínky k podnikání v 90. letech minulého století a po vstupu do EU, došlo k výraznému zlepšení,“ uvedl analytik nevládního Institutu ekonomických a společenských analýz Radovan Ďurana.
Podle ekonoma bankovního domu Slovenská sporiteľňa Mateje Horňáka investice z evropských fondů jsou klíčovou součástí veřejných investic na Slovensku a v mnoha oblastech představují prakticky jediný zdroj krytí větších projektů. „Bohužel i po 20 letech v EU jsme stále nenašli fungující, efektivní a hladký způsob čerpání a rozdělování těchto fondů, což způsobilo i propadnutí jisté části z nich,“ uvedl.
Ďurana uvedl, že evropské fondy vyvolaly u politiků pocit, že není potřeba investovat vlastní zdroje, a dali proto přednost rozdávání v podobě různých sociálních programů místo investic na podporu ekonomického růstu.
Slovenské ministerstvo zahraničí v únoru uvedlo, že díky evropským fondům se na Slovensku podařily investice za 30 miliard eur (759 miliard korun). Tato částka odpovídá například téměř celkovým výdajům slovenského státního rozpočtu za rok 2023.
Chybějící reformy podle ekonomů ovšem způsobily, že Slovensko pomaleji, než by mohlo, dobíhá životní úroveň EU. „Většinu tohoto období jsme měli na Slovensku levicově populistické vlády, které nemají v popisu práce podporu ekonomického růstu. Ekonomická úroveň ČR byla na začátku výrazně vyšší a rychlejšího soupeře, který se rovněž zlepšuje, se těžko dobíhá,“ uvedl Ďurana.
Horňák míní že ačkoliv debaty o vystoupení Slovenska z EU prakticky neexistují, stále je třeba připomínat, že odchod z Evropské unie by byl pro ekonomiku země hospodářskou katastrofou a zásadní ránou pro životní úroveň.
Evropská měna, kterou z visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) zavedla Bratislava dosud jako jediná země – na začátku roku 2009 – je podle Ďurany především politickým projektem.
„Rychlý růst Polska, ale i stabilní růst Česka ukazuje, že společná měna není tím skutečným rozdílovým faktorem. Euro nezměnilo situaci na ekonomické mapě eurozóny, jih včetně Slovenska stále výrazně zaostává,“ uvedl. Dodal, že dřívější politika nulových úrokových sazeb Evropské centrální banky vedla k tomu, že Slovensko má nejvíce zadlužené domácnosti v rámci V4.
Ďurana si nemyslí, že by Česko případným členstvím v eurozóně získalo hmatatelné ekonomické výhody.
Horňák soudí, že v případě Slovenska, které je malou a otevřenou ekonomikou, převažují výhody členství v eurozóně nad nevýhodami. „Je třeba ovšem říct, že měna je jen jedním dílkem celé skládačky v ekonomice,“ uvedl. Doplnil, že skvěle fungující měnová politika nezachrání dlouhodobý rozvoj hospodářství při slabé rozpočtové politice, chybějících reformách nebo nepřiměřených zásazích do obchodu.
