ČNB měla loni ztrátu 73 miliard Kč, důvodem bylo posílení koruny k dolaru

„Přebrali jsme vedení ČNB v roce 2022, kdy byla kumulovaná ztráta 487 miliard Kč, nejvíce v historii. Příčinou bylo, že aktiva, tedy devizové rezervy, měla nízký očekávaný výnos ve srovnání s náklady na pasiva. To jsme podstatně změnili. Výrazně jsme navýšili dlouhodobý očekávaný výnos aktiv, máme více akcií a zlata. Zároveň jsme snížili náklady na pasiva. Zvýšili jsme míru povinných minimálních rezerv bank a přestali je úročit,“ uvedl Michl.

V roce 2023 byla ČNB v zisku 55 miliard Kč, předloni 151 miliard Kč. „V roce 2025 jsme byli ve ztrátě 73 miliard Kč, i když výnosově na aktivech v eurech a dolarech jsme měli rekordní rok. V roce 2026 jsme k 20. březnu zatím v zisku 95 miliard Kč,“ dodal Michl. Poslední měsíce podle něj výrazně ovlivnil pohyb kurzu koruny. Výnosy má ČNB v eurech a dolarech, účetnictví v korunách. Loni koruna výrazně posílila, což banku stáhlo účetně do ztráty.

Od roku 2023 až do 20. března 2026 dosáhla ČNB kumulovaného zisku 228 miliard Kč. Aktiva již jsou ale podle Michla sestavena tak, že mají dlouhodobě vyšší očekávaný výnos, než jsou předpokládané náklady na pasiva.

Aktivní straně účetní rozvahy ČNB dominují devizové rezervy, které ke konci roku 2025 dosáhly 3,6 bilionu Kč. Za uplynulý rok se zhodnotily o 10,3 procenta a v korunovém vyjádření činil jejich výnos rekordních 253 miliard Kč. Nejvýnosnější třídou aktiv devizových rezerv jsou v posledních letech akcie, jejichž souhrnný roční výnos dosáhl 163 miliard Kč. Podle rozhodnutí bankovní rady z roku 2023 se podíl akcií postupně zvyšuje, a to až na 30 procent z objemu devizových rezerv do roku 2029.

ČNB také nakupuje zlato, a posiluje tak jeho postavení v devizových rezervách. Platilo to i v roce 2025, kdy růst ceny zlata částečně zmírňoval negativní dopad kurzových rozdílů. Zisk z investic do zlata za celý rok činil 57 miliard Kč. Ke konci roku měla ČNB téměř 72 tun zlata. Cílem je mít do roku 2028 celkem 100 tun zlata, nejvíce v historii ČR.

Na straně pasiv zůstaly významným nákladem úroky, které ČNB vyplácí bankám z jejich úložek. V roce 2025 dosáhly 100 miliard Kč. Je to výrazně méně než v předchozích letech díky poklesu sazeb.

Náklady na provoz banky společně s osobními náklady vzrostly meziročně o 3,4 procenta.

Součástí zprávy o hospodaření ČNB je i výše loňských výdělků členů bankovní rady. Michl podle zprávy pobíral roční čistou mzdu 6,85 milionu korun. Viceguvernéři Jan Frait a Eva Zamrazilová dostali zhruba 5,6 milionu korun, členka bankovní rady Karina Kubelková 4,64 milionu korun a členové bankovní rady Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler okolo 4,6 milionu korun. Mzdy členů bankovní rady meziročně vzrostly zhruba o pět procent.

Centrální banka dlouhodobě upozorňuje na to, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu.

ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled.

Hospodářské výsledky ČNB v posledních letech:

Zdroj: ČNB

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}