Aktual.: 26.03.2025 15:11
Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Bankovní rada tak přistoupila ke druhé pauze v současném cyklu uvolňování měnové politiky, předchozí přerušení poklesu sazeb bylo loni v prosinci. Bankovní rada ČNB rozhodla jednomyslně o ponechání úrokových sazeb beze změny. Vyplývá to z podkladů, které zveřejnila ČNB. Bankovní rada upozornila na proinflační rizika v ekonomice, které vidí v setrvačnosti růstu cen potravin a služeb či v možné eskalaci obchodních válek. Finanční trh ponechání úrokových sazeb očekával, koruna na něj nereagovala.
Bankovní rada ponechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, nadále činí 2,75 procenta.
ČNB v době sílící inflace zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent, s uvolňováním měnové politiky začala v prosinci 2023. Aktuální úroková sazba je na nejnižší úrovni od ledna 2022. Analytici předpokládají, že v letošním roce ČNB úrokovou sazbu ještě sníží, pokles ale podle nich už nebude výrazný.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Analytici: Ponechání sazby ČNB trh očekával, koruna nereagovala
Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) nechat základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazby hypoték i spořicích účtů se tak podle nich příliš hýbat nebudou. Sazba je na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Koruna na rozhodnutí prakticky nereagovala.
„Vzhledem k aktuální úrovni úrokových sazeb ČNB a vzhledem ke globálním nejistotám je tato opatrnost centrální banky pochopitelná a trh pauzu v cyklu snižování úroků pro březnové zasedání bankovní rady očekával,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. I tak je podle něj ČNB ve středoevropském regionu jedinou centrální bankou, která úrokové sazby v letošním prvním čtvrtletí snížila.
Koruně se rozhodnutí ponechat sazby beze změny zamlouvá a drží se pod hranicí 25 Kč za euro, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Koruna v prvotní reakci vůči euru posílila o 0,1 procenta pod 24,90 Kč za euro, nicméně po pár minutách se vrátila na úroveň 24,92 korun za euro, doplnil analytik XTB Tomáš Cverna.
„Rozhodnutí bankovní rady ponechat úrokové sazby je jistě správným rozhodnutím, který reflektuje vývoj a dynamiku jednotlivých oddílů spotřebitelského koše,“ řekl ČTK analytik analytik investiční skupiny DRFG Vojtěch Měřínský. „Ponechání sazeb má několik důvodů, stále přetrvává míra inflace ve službách, ceny potravin kolísají a nebo rostou, ale obavy jsou i ze zahraniční politiky,“ souhlasila specialistka FinGO Jana Vaisová. ČNB je stále opatrná a pokud se rozhodne snižovat sazby, tak až na svém květnovém zasedání, a to bude nejspíše o 0,25 procenta, odhadla.
Příznivou zprávou je stabilita sazeb podle Dufka pro střadatele. Naproti tomu úroky hypoték hned tak dolů nejspíš nepůjdou. „Ne kvůli centrální bance, ale v důsledku zdražování střednědobých a dlouhodobých peněz na finančních trzích v důsledku avizované rozpočtové expanze,“ řekl. Pro klienty s hypotečními, spotřebitelskými úvěry či spořicími účty se v tomto ohledu nic nemění, míní analytik Broker Consultingu Martin Novák.
ČNB tím vysílá jasný signál o tom, že důvodů k opatrnosti je stále dost, míní analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský. Rozhodnutí ČNB na hypoteční trh je podle něj jen jeden z faktorů, který má na výši úrokových sazeb u hypotečních úvěrů vliv. Mnohem zásadnější roli hrají podle něj sazby úrokových swapů (IRS), které se půl roku drží na podobných hodnotách. V kombinaci s rostoucím zájmem o hypotéky to vytváří efekt stagnujících úrokových sazeb, lehce pod pětiprocentní psychologickou hranicí, podotkl.