Aktual.: 18.06.2026 15:52
Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Znamená to první úpravu měnové politiky po 13 měsících. Naposledy byla základní úroková sazba na současné úrovni na počátku loňského května. Dnešní zvýšení úrokových sazeb ČNB bylo očekávané, shodli se analytici oslovení ČTK. Bankovní rada ČNB podle nich udělala preventivní krok a není pravděpodobné, že by nyní začínal nový cyklus výrazného zvyšování sazeb. Dnešní rozhodnutí se ale podle odborníků může promítnout do zdražení hypoték.
Bankovní rada zvýšila ve stejném rozsahu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, nově činí 4,75 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada zvýšila na 2,75 procenta.
ČNB v době inflační vlny udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Sazba do loňského května postupně klesla na 3,5 procenta, od té doby byla stabilní.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
ČNB vidí v ekonomice proinflační rizika, pro zvýšení sazeb bylo šest členů rady
Bankovní rada ČNB vidí v české ekonomice převažující rizika ve směru vyšší inflace. Prognóza ukazuje riziko, že se na přelomu roku inflace zvýší. Z toho důvodu dnes rada přistoupila ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta, řekl novinářům po jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl. Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů rady, jeden byl pro jejich stabilitu.
„Zrychlující se dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem,“ řekl Michl. Růst mezd se podle něj projevuje zejména v cenách služeb, které potom přispívají k vyšší jádrové inflaci. Ta se dlouhodobě drží těsně pod třemi procenty a bankovní rada usiluje o její snížení. K tomu by podle Michla mělo přispět i nynější zpřísnění měnové politiky.
Na dalších jednáních o nastavení sazeb bude bankovní rada vycházet z nově dostupných dat a jejich vlivu na výhled inflace, uvedl Michl. Otevřené jsou podle něj všechny možnosti dalšího postupu. Zdůraznil, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability. Podle něj se nebude opakovat situace z doby před pandemií covidu-19, kdy byly úrokové sazby ČNB nižší než inflace a vyplatilo se vytvářet dluhy.
Guvernér ČNB připustil, že zvýšení úrokových sazeb může vést ke zpomalení hospodářského růstu. „Zřejmě přehodnotíme růst ekonomiky směrem dolů, ale naším hlavním cílem je cenová stabilita v české ekonomice,“ řekl Michl. Podle něj nízkoinflační prostředí vytváří podmínky pro rozvoj podnikání a prosperitu země.
Měnovou politiku ČNB v uplynulých týdnech opakovaně kritizoval premiér Andrej Babiš (ANO), když nejprve vyzýval ke snížení úrokových sazeb a dnes ráno řekl, že jejich zvýšení by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku. Michl novinářům na tiskové konferenci řekl, že bankovní rada ČNB je nezávislá a nenechá se nikým ovlivňovat. „Jsme tady pro budoucnost země. Nehodlám se přes média s nikým dohadovat. Garantuji nezávislost,“ prohlásil.
Analytici: Zvýšení úrokových sazeb ČNB se očekávalo, mohou zdražit hypotéky
„ČNB sice mohla ještě určitou dobu vyčkávat, nakonec ale zvolila přístup ‚když už, tak hned‘. Taková strategie jí ve výsledku dává lepší pozici, čím dříve zareaguje, tím spíš nebude muset podobný krok v dalších měsících opakovat,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Hlavní ekonom Portu Jan Berka vidí zvýšení sazeb jako signál, že je bankovní rada ČNB obezřetná k inflačním tlakům. „Jde spíše o preventivní krok, jehož cílem je udržet inflační očekávání ukotvená a podpořit návrat inflace k cíli ČNB,“ uvedl. „V horizontu následujících 12 měsíců nelze vyloučit ještě jedno zvýšení úrokových sazeb, zejména s ohledem na setrvale zvýšenou jádrovou inflaci. Na rozdíl od roku 2021 však nevidíme podmínky pro výraznější cyklus zpřísňování měnové politiky,“ dodal Berka.
Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky k rozhodnutí bankovní rady přispěl silný růst mezd v prvním čtvrtletí. „Proinflačně dále působí sektor služeb. Inflaci tlumí vývoj v oblasti potravin. Ceny potravin jsou ale volatilní a nelze se proto spolehnout na pokračování trendu. Jeho obrat může inflaci tlačit vzhůru,“ doplnil Peterka.
Hypoteční experti upozorňují, že v důsledku zvýšení úrokových sazeb mohou zdražit hypotéky. „Rozhodnutí ČNB se však s určitou prodlevou promítne také do nabídky bank. Některé instituce mohou omezit poskytované slevy, jiné přistoupí k mírnému zvýšení hypotečních sazeb,“ uvedl analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský.
Podobný názor má hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. „Klienti by tedy neměli váhat a požádat o hypotéku co nejdříve. Zdražení základní úrokové sazby zdraží hypotéky. Můžeme počítat s tím, že úrok poroste zhruba o 0,2 až 0,3 procentního bodu. To bude znamenat pro hypotéku pět milionů korun na 20 let nárůst měsíční splátky o zhruba 1500 korun,“ uvedla.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
