Aktualizace: 22.06.2024 09:55
Ottawa/Bejrút/Kuvajt/Washington – Spojené státy jsou v případě války Izraele s libanonským Hizballáhem připraveny pomoci Izraeli zajistit jeho bezpečnost, ne však přímým nasazením svých vojáků. Podle televize CNN to sdělili američtí činitelé tento týden izraelské delegaci ve Washingtonu. O americké podpoře židovského státu v případě eskalace konfliktu hovořil tento týden podle serveru The Times of Israel (ToI) také poradce Bílého domu Amos Hochstein, který jednal v Izraeli s tamními vládními činiteli.
Ve Washingtonu tento týden podle CNN jednal izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer a izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi s americký poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem či ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Hovořili i o situaci na hranici Izraele s Libanonem, kde se výrazně zintenzivnilo přeshraniční ostřelování mezi izraelskou armádou a Hizballáhem. Američtí činitelé uvedli, že USA Izrael v případě války podpoří. Takový scénář by ale nezahrnoval nasazení amerických vojáků, uvedla CNN.
Server ToI dnes také napsal, že Kanada se připravuje na evakuaci 45.000 svých občanů z Libanonu, pokud by tam vypukla válka. Podle ToI o tom hovořila kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová se svým izraelským protějškem Jisraelem Kacem. Jolyová údajně Kacovi řekla, že její země už vyslala do regionu vojáky, aby se připravili na „největší evakuaci“ kanadských občanů. Podle ToI není jasné, zda má Ottawa podobný plán na odvoz asi 35.000 kanadských občanů žijících v Izraeli. Izraelský ministr zahraničí naléhal na Jolyovou, aby Kanada vyvinula tlak na spojence Hizballáhu v regionu a pomohla zabránit většímu konfliktu. „Okno příležitosti se zavírá,“ řekl Kac podle ToI. „Izrael nebude dál trpět situaci, kdy se obyvatelé severu země nemohou vrátit do svých domovů,“ dodal.
Izrael evakuoval oblast u hranic s Libanon poté, co začalo téměř denní ostřelování jeho armády s Hizballáhem přes hranici. Stalo se tak po 7. říjnu, kdy dřívější sporadické přeshraniční útoky přerostly v intenzivní ostřelování kvůli teroristickému útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael, jímž začala válka v Pásmu Gazy. Na severu Izraele muselo opustit domovy na 60.000 lidí a na jihu Libanonu byly také evakuovány desítky tisíc lidí. Přeshraniční ostřelování od října stálo životy deset civilistů a 15 vojáků v Izraeli a asi 350 členů Hizballáhu, šest desítek bojovníků dalších hnutí a desítky civilistů na libanonské straně, napsal dnes ToI.
Kac se k jednání s Jolyovou nevyjádřil, v pátek navečer ale komentoval situaci na sociální síti X. „Izrael nemůže dovolit teroristické organizaci Hizballáh, aby pokračovala v útocích na jeho území a občany. Brzy uděláme nutná rozhodnutí. Svobodný svět musí stát bezpodmínečně na straně Izraele v jeho válce proti ose zla vedené Íránem a extremistickým islámem. Naše válka je i vaše válka,“ uvedl Kac.
Libanonsko-izraelský konflikt se v posledních týdnech vyostřil, když izraelská armáda zabila vysoce postaveného regionálního velitele Hizballáhu. Šíitské islamistické hnutí pak v reakci provedlo rozsáhlý dronový a raketový útok na izraelské vojenské objekty na severu země. Do věci se tento týden diplomaticky vložila i Francie, která navrhla spolu s USA a Izraelem vytvořit skupinu, jež by se napětí mezi Libanonem a Izraelem snažila zmírnit. Izrael ale tento návrh odmítl.
Zabránit eskalaci konfliktu se snažil tento týden i poradce Bílého domu Amos Hochstein, který jednal v Izraeli s premiérem Benjaminem Netanjahuem a dalšími členy vlády. Podle ToI vzkázal do Libanonu, že pokud Hizballáh své útoky na sever Izraele nezastaví, může Izrael reagovat „omezenou operací“, kterou by podpořily i Spojené státy. Způsob podpory blíže nespecifikoval.
K odjezdu svých občanů z Libanonu vyzvalo v pátek kuvajtské ministerstvo zahraničí, které rovněž apelovalo na Kuvajťany, aby do této země nyní nejezdili.
