Nzev efektu vychz z udlosti, kter se odehrla zhruba ped dvaceti lety. Fotograf pracujc pro sprvu kalifornskho pobe dostal za kol zmapovat jeho erozi. Mezi tisci leteckmi snmky, kter podil, byl i jeden, kter zachytil pmosk sdlo populrn hereky, a byl spolu s ostatnmi zveejnn na internetu.
Pot se odehrlo to, co je pro efekt Barbry Streisandov pznan.
Snmku na internetu si tm nikdo neviml. Hereka se vak o nm dozvdla a na radu svch prvnk podnikla krok, kterho zhy litovala. ad, kter foto zveejnil, podala, aby ho ze svho webu sthl. Kdy to ad odmtl, rozhodla se alovat fotografa, kter snmek zcela nhodou podil, a to pro poruen svho soukrom.
Ne dolo k soudu, sthla si snmek jejho sdla asi destka lid, z nich polovinu tvoili jej prvnci. V prbhu soudu, kter Streisandov prohrla, si jej prohldlo ji nkolik stovek tisc lid, a v dalch letech pak nkolik milion. Nebt soudu a publicity, kterou snmek vyvolal, by se vtina z tchto lid o jej sdlo nikdy nezajmala.
Nic novho pod sluncem
Zkon nezamlench dsledk psob v ad oblast. Zobecuje fakt, e dsledky krok, kter lid, organizace i vldy podnikaj, jsou velmi asto odlin od toho, co zamleli. Mnohdy jsou zcela opan, a v ad zem se pro n vilo oznaen stelit sebe sama do nohy.
Jan Urban
|
Do nohy se v souladu s tmto zkonem stlej asto vldy, kter pijmaj hospodsk i sociln opaten, ktermi chtj zlepit stav, ale naopak ho zhoruj. Pkladem politiky, postien tmto zkonem, jsou zdlouhav procedury schvalovn novch liv, kter vtinou, namsto ochrany nemocnch, je naopak pokozuj.
Efekt Barbry Streisandov vstoupil do literatury v roce 2005. Dsledky lidsk snahy tajit informace i brnit jejich dalmu en, jsou vak znmy podstatn dle. Zcela nepochybn sahaj a do roku 356 p. n. l., kdy ve starovkm ecku mlad mu jmnem Hrostratos zaplil chrm bohyn Artemidy v Efesu. Mstn ady tehdy nadily, aby byl Hrostratv in zapomenut, a zakzaly o nm mluvit. Dvodem bylo, aby jeho in nikdo nensledoval. Jmno pachatele i jeho in jsou vak i po stoletch znm po celm svt.
Nkter pklady
Efekt Streisandov je pomrn rozen i v podnikn a marketingu. Postihuje firmy, snac se skrt sv nekal obchodn praktiky nebo zamezit en informac o skuten kvalit svch produkt.
Firmy, je tyto informace potlauj, toti vtinou jen nahrvaj konkurenci. Pkladem bylo prudk rozen firmy Uber, vyvolan snahou klasickch taxi zamezit jejmu psoben. Podobnou zkuenost zaznamenala firma Samsung, kter se informaci o svm vadnm vrobku pokusila utajit tm, e svmu zkaznkovi, kter na vadu upozornil, nabdla soukrom vyrovnn, jeho soust bylo, e o vci nebude dle informovat.
Nkter ppady psoben tohoto jevu bvaj i smvn. Pat k nim ppad britsk kolaky, kter ped nkolika lety na internetu upozornila na nzkou kvalitu jdla na sv kole. ady j publikovn tchto informac zakzaly, vci se vak chopil internet, a jej kola mla z ostudy kabt.
Ve zcela nedvn dob zashl tento efekt skupinu nskch aktivist, kter na jedn londnsk stanici metra zachytily videokamery, jak mvaj rudmi praporky. Aktivist se vehementn domhali toho, aby byl jejich zbr z internetu odstrann. Jedin, eho doshli, vak bylo, e se jejich drobn lokln incident stal dky internetu celosvtovou humornou kauzou.
Pro efekt Streisandov psob
Efekt Streisandov nen podporovn jen internetem a v jeho pozad zdaleka nejsou jen modern, ani dn jin sloit technologie. Jeho podstata je psychologick a spov ve dvou znmch psychologickch jevech.
Tm prvm je bn lidsk zvdavost. Tm druhm, trochu sloitjm, pak takzvan princip reaktance, odrejc zpsob, jak lid reaguj na snahu omezovat jejich svobodu, mimo jin svobodu tkajc se pstupu k informacm. Jejich reakce m toti asto povahu odvety, veden snahou dozvdt se toho o utajovan vci co nejvce.
Oba jevy vedou ve svm dsledku k tomu, e o utajovan informace, ale i informace, od kterch se nkdo viditeln sna odvdt pozornost, maj lid tm vdy vt zjem ne o ty, kter zatajovny nejsou. Tm kad pokus nco skrt, tajit nebo cenzurovat, zpsobuje, e se dan vci dostane podstatn vce pozornosti, ne by tomu bylo jinak.
I tento jev je pitom jednm z projev irho pravidla lidskho chovn. Jde o pravidlo, kter k: Kdy se lid dostanou do situace, kdy nco nemohou mt, protoe jim v tom nkdo brn, chtj to vtinou o to vce. Pokud maj pocit, e nkdo chce, aby nco nevidli nebo neslyeli, jejich zjem o dotyn informace vrazn roste.
Profesionln slepota
Pro lidi nachzejc se v centru tohoto efektu, vetn tch, kter psob v takzvanm veejnm prostoru, je vak tato skutenost asto tm neviditeln. A to pesto, e na prv pohled by se mohlo zdt, e o efektu, kter na n jako jednotlivce nebo pedstavitele nejrznjch organizac psob, budou vdt trochu vce. A e to posledn, co ve snaze zmrnit dopad informace, kter pro n nen pli pzniv, uin, bude, e se j pokus utajit.
Skutenost je vak vtinou odlin, a snaha informace tajit, tak vtinou vtz. Viml si toho ji bloger, kter nzev tohoto efektu zavedl. Ji ped lety si poloil otzku: Jak dlouho bude trvat, ne si lid uvdom, e jakkoli pokus potlait informaci, kter se jim nelb, vede jen k tomu, e se o dan vci dozv i ti, kte by se o n jinak nedozvdli?
ada podobnch pklad, kter se od t doby odehrly, vak ukazuje, uveden as zatm nenastal. Na obranu lid, zasaench profesn slepotou, lze konstatovat, e efekt Barbry Streisandov mon nen zcela intuitivn. V praxi je vak rozhodn velmi ast. Piznala to i Streisandov, kter svou chybu po ase pipustila, a instituci starajc se o ochranu pobe darovala urit odkodn.
Jak se efektu Streisandov vyhnout?
Prvotnm pedpokladem, jak se tomuto efektu vyhnout, je, e si ho uvdomme. Tedy pochopme, e hlavnm zdrojem informanch rizik lid i organizac nejsou nepzniv informace jako takov, ale fakt, e se jejich en sna zabrnit.
Pokud si tuto skutenost lid i organizace piznaj, mli by potebu utajen citlivch informac realisticky zvit. Nejlpe s vdomm toho, e tyto informace vyjdou stejn dve nebo pozdji na povrch. Tedy polo si otzku, zda informace, kter se sna skrvat, pedstavuj skuten, v ppad zveejnn, tak velk problm, jak by se na prv pohled mohlo zdt. V souladu s efektem Barbry Streisandov vznik toti hlavn problm vtinou teprve tehdy, pokud se o n v dsledku jejich zatajovn zanou lid zajmat.
A na vjimen situace, kdy jsou v szce lidsk ivoty, je nejlepm eenm bv citlivou informaci nijak viditeln nezatajovat i neskrvat, a pokud ji vyla najevo, pak ji bez zbytench odklad piznat. Tedy nedopustit, abychom se dostali do situace, kdy budeme uritou skutenost nuceni pipustit a pod tlakem, kdy nm nic jinho nezbv.
Pokud jde o informaci tkajc se chyby, kter jsme se dopustili, meme tomu, kdo na ni upozornil podkovat, a ost jeho vtky tak omezit. Udlost je teba i strun a jasn vysvtlit, tak aby o pinch jejho vzniku ani zpsobech een nepanovaly dn zbyten pochybnosti.
Pi vysvtlen bychom se mli dret fakt, vyvarovat se sentimentlnho nebo emocionlnho jazyka, a nepropadat ani tendenci sv pochyben pli brnit. Co pome, bv naopak vtip a humor, kombinovan s rozumnou mrou pokory. Kdy pijmeme tento postoj, meme se efektu Streisandov do znan mry vyhnout, a to jet dve, ne propukne.
Pi zachzej s informacemi je ale vdy na mst opatrnost. Spov pedevm v tom, e si uvdomme, jak informace ji v dan vci zaznly. Bojovat proti informacm, kter ji vyly na povrch, bv toti vtinou tm nejhorm, eho se meme dopustit. Druhou nejhor reakc, jak poznala ji Barbra Streisandov, bv pak snaha soudit se s druhou stranou, kter na informace upozornila.
Dleit je chpat i to, e ne vechny situace nai reakci skuten vyaduj. Pokud nejde o zvan problm, me bt nejlep formou, jak na nj reagovat, jej prost jen ignorovat. Tedy dt najevo, e zveejnn informac jako dn problm nevidme.
