Komerční prezentace Aktual.: 24.11.2024 00:06

Baku – Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy, informují světové agentury. COP29 schválila i dohodu o zahájení globálních obchodů s uhlíkovými povolenkami.

K dohodě státy na konferenci v Baku dospěly po více než 30hodinovém prodloužení jednání v neděli krátce před 3:00 místního času (v sobotu před půlnocí SEČ).

Nový cíl má nahradit předchozí závazek vyspělých zemí, zodpovědných za většinu emisí způsobujících klimatické změny, poskytovat chudším zemím na odstranění škod 100 miliard dolarů ročně od roku 2020. Tento cíl se poprvé podařilo splnit o dva roky později, tedy v roce 2022, a závazek má vypršet v roce 2025.

COP29 schválila dohodu o zahájení globálních obchodů s uhlíkovými povolenkami

Účastníci konference OSN o změně klimatu COP29 se dohodli na pravidlech globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek. Podle zastánců obchodu s povolenkami to přinese miliardy dolarů pro nové projekty na pomoc v boji proti globálnímu oteplování, uvedla agentura Reuters. Dohoda, která byla uzavřena zhruba deset let po zahájení mezinárodních rozhovorů o vytvoření globálního trhu, se netýká hlavní otázky financování opatření v oblasti klimatu. Je však zatím jediným významnějším bodem, na kterém se členové konference dokázali shodnout. Mnoho delegátů po jejím schválení tleskalo.

Uhlíkové povolenky, nazývané také uhlíkové kredity, se vytvářejí prostřednictvím projektů jako výsadba stromů nebo výstavba větrných elektráren v chudších zemích. Ty za každou tunu emisí, které sníží nebo odčerpají z atmosféry, obdrží jednu povolenku. Jiné země a společnosti, které budou vypouštět vyšší množství skleníkových plynů, mohou pak tyto kredity nakupovat, což jim pomůže k dosažení jejich klimatických cílů.

Již na začátku dvoutýdenní konference se podařilo dojednat dohodu, která umožní, aby centralizovaný systém obchodování podporovaný OSN začal fungovat příští rok. Poté strávili vyjednavači většinu času v Ázerbájdžánu tím, že se snažili doladit podrobnosti samostatného dvoustranného systému, který by zemím umožnil přímé obchodování. Dohoda se týká hlavně toho jak zajistit důvěryhodnost systému, aby mohl spolehlivě vést ke snižování emisí skleníkových plynů. Mezi detaily, které bylo třeba upřesnit, patřila struktura registru pro sledování kreditů a také otázka, kolik informací by měly země sdílet o svých obchodech.

Bilaterální obchodování s uhlíkovými kredity začalo již v lednu, kdy Švýcarsko koupilo kredity od Thajska. Také desítky dalších zemí již uzavřely dohody o převodu těchto kreditů. Obchody však zatím byly jen omezené a nalezení rovnováhy mezi jasným souborem pravidel, které zajistí integritu a transparentnost a zároveň neomezí schopnost zemí účastnit se obchodů, by mělo vést k oživení obchodů.

Podnikatelská skupina IETA, která propaguje rozšíření obchodování s uhlíkovými povolenkami, uvedla, že trh podporovaný OSN by mohl mít do roku 2030 hodnotu 250 miliard USD (6,1 bilionu Kč) ročně a mohl by kompenzovat dalších pět miliard tun emisí oxidu uhličitého ročně.

Podíl
Exit mobile version