Costa: Příští rozpočet musí reagovat na nové výzvy, i na východní hranici EU

Cílem Costovy každoroční takzvané Tour des Capitales (Cesty po hlavních městech) je vyslechnout si názory a postoje předsedů vlád a hlav států. Hlavní pozornost chce šéf summitů věnovat právě rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, který se nyní dojednává. Dalšími tématy jsou ale i obrana, konkurenceschopnost, rozšíření EU, podpora bránící se Ukrajiny a problematika migrace.

„Mé letošní návštěvy evropských metropolí mají zvláštní význam, protože se blíží jedno z nejdůležitějších rozhodnutí pro naši budoucnost: dlouhodobý rozpočet Evropské unie na období 2028 až 2034,“ podotkl Costa na tiskové konferenci po jednání v Tallinnu. Svět podle něj nyní vypadá velmi odlišně ve srovnání s dobou, kdy se dojednával nynější unijní rozpočet určený pro roky 2021 až 2027. „Příští (rozpočet) musí reagovat na nové výzvy, včetně problémů, kterým čelí regiony na východní hranici. Proto budou struktura i členění příštího rozpočtu zcela odlišné od předchozích rozpočtů,“ dodal Costa.

Nový sedmiletý rozpočet EU musí podle předsedy Evropské rady sloužit k vybudování silnější Evropy, podpořit investice do obrany, bezpečnosti a konkurenceschopnosti a zároveň zajistit stabilní financování kohezní politiky a společné zemědělské politiky. Tváří v tvář současným výzvám musí Evropa rovněž posílit svou strategickou autonomii a společnou obranu. Costa v Tallinnu ocenil „silný závazek“ pobaltské země v oblasti obrany, který podle něj přispívá k bezpečnosti celé Evropy.

V diskusi o hospodaření EU do roku 2034 se nyní jedná o kompromisním skloubení celkové výše rozpočtu, velikosti jednotlivých národních příspěvků a nových vlastních unijních zdrojů. Rozpočet se bude řešit na summitu EU v polovině října, poté nejspíš ještě bude mimořádná Evropská rada na konci listopadu a Costa by rád dosáhl konečné dohody na prosincovém summitu EU.

Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu v objemu 1,76 bilionu eur (42,6 bilionu Kč) loni v červenci. Rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy až po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Kyperské předsednictví následně letos v červnu poprvé představilo takzvaný vyjednávací rámec, tedy tabulku s konkrétními čísly pro výdaje v jednotlivých rozpočtových kapitolách. Celkový objem rozpočtu, jak jej navrhli Kypřané, činí 1,73 bilionu eur (41,9 bilionu Kč) a škrty představují přibližně 32,8 miliardy eur (793,6 miliardy Kč). Podle českého premiéra Andreje Babiše je kyperský návrh pro Česko lepší než návrh komise, Praha s ním ale stále není spokojena.

Irové, kteří se 1. července ujali předsednictví v Radě EU, by měli na říjnovém summitu lídrům představit další, opět přepracovaný takzvaný vyjednávací rámec unijního rozpočtu. Mezitím pokračují vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Cílem je vytvořit podmínky pro dosažení dohody o novém sedmiletém rozpočtu právě do konce letošního roku.

Costa chce, aby se EU dohodla na novém rozpočtu ještě letos

Členské země Evropské unie musejí dosáhnout dohody na novém víceletém rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 do konce letošního roku, aby nebylo narušeno financování unie. Předseda Evropské rady António Costa to řekl při dnešní návštěvě Slovenska, kde odstartoval své cesty po zemích evropského bloku. Slovenský premiér Robert Fico se vyslovil za silnou politiku soudržnosti a za vyčlenění unijních peněz členským státům ve východní části EU.

„Nemůžeme riskovat narušení při financování Evropské unie v roce 2028. To by mohlo ovlivnit naše farmáře, firmy, studenty, výzkumníky a inovátory a v konečném důsledku i naše občany,“ uvedl Costa před novináři po schůzce s Ficem.

Podle Costy hledání společného postoje k podobě takzvaného víceletého finančního rámce EU nebude jednoduché. Vyjádřil ale přesvědčení, že se dohody podaří dosáhnout. „Jednota mezi 27 členskými zeměmi se může dosáhnout jen na základě zohlednění národních pozic. Tento podzim bude rozhodující pro EU,“ řekl.

Fico uvedl, že Slovensko se v EU řadí k zemím, které podporují odstraňování regionálních rozdílů. Bratislava jako čistý příjemce z unijního rozpočtu chce, aby balík peněz pro tuto oblast zůstal zachován. Fico by také uvítal vyčlenění peněz pro země ve východní části evropské sedmadvacítky.

Evropská komise zveřejnila loni v červenci první návrh nového sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 v objemu 1,76 bilionu eur (42,4 bilionu Kč). Kypr, který předsedal Radě EU v prvním letošním pololetí, pak představil předlohu rozpočtu v celkovém objemu 1,73 bilionu eur (41,7 bilionu korun).

Fico řekl, že s Costou jednal také o rozšiřování EU. „Vláda podporuje každého, kdo má zájem stát se členem Evropské unie, za předpokladu, že splní všechny podmínky. To znamená žádné výjimky, žádné zkratky, a to se týká i Ukrajiny. Není možné, aby Ukrajina předběhla v integraci takové státy, jako je Černá Hora,“ uvedl Fico.

Právě dnes začal návštěvu Slovenska černohorský prezident Jakov Milatović. Jeho slovenský kolega Peter Pellegrini po společném jednání řekl, že úspěšné završení integrace Černé Hory do EU by vyslalo silný signál celému regionu a přispělo k posílení stability, bezpečnosti a prosperity Evropy. Slovensko podle Pellegriniho podporuje ambice Černé Hory stát se členskou zemí EU do roku 2028.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}