Aktual.: 23.07.2025 15:23
Praha – Česko podle předběžných údajů poskytlo loni oficiální rozvojovou pomoc ve výši 13,29 miliardy korun. Oproti roku 2023 se jedná o pokles o 4,7 miliardy korun, tehdejší vyšší částka byla způsobena zejména příspěvkem na pomoc Ukrajině, jež se přes tři roky brání ruské agresi, a zejména ukrajinským uprchlíkům v Česku. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes na návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) vláda schválila a kterou má ČTK k dispozici.
Loňská rozvojová pomoc odpovídá 0,17 procenta hrubého národního důchodu (HND). Bilaterální pomoc činila 5,66 miliardy korun, multilaterální 7,63 miliardy.
Výdaje na rozvojovou pomoc mimořádně vzrostly v roce 2022 po ruské invazi, kdy činily 24,56 miliardy korun. Nyní pokračuje sestupný trend. Bez započtení mimořádných a časově omezených výdajů souvisejících s válkou na Ukrajině by i v předchozích letech odpovídala pomoc zhruba 0,12 procenta HND. Celkové výdaje na náklady s uprchlíky v oficiální rozvojové pomoci loni tvořily 3,74 miliardy korun.
V humanitárním rozpočtu ministerstva zahraničí (MZV) Lipavský loni schválil 44 aktivit v 22 zemích v hodnotě 177,4 milionu korun. Po zahrnutí prostředků na humanitární a stabilizační pomoc pro Ukrajinu se ale vyčerpalo 330,5 milionu.
Součástí humanitární podpory byla okamžitá pomoc při katastrofách, například zemětřeseních na Tchaj-wanu, v Sýrii a Turecku, při povodních v Bosně, Brazílii, Kazachstánu, Francii a na Filipínách, při konfliktech a nuceném vysídlení v Afghánistánu, Gaze, Izraeli, Jemenu, Jordánsku, Súdánu nebo na Ukrajině či například při komplexních humanitárních krizích způsobených kombinací chudoby, nestability a klimatických vlivů v Myanmaru, Etiopii, Libanonu, oblasti Sahelu nebo Sýrii.
Na program transformační spolupráce, jehož cílem je přispívat k vytváření a posilování demokratických institucí na ochranu lidských práv, k podpoře právního státu, občanské společnosti a zásad řádné správy věcí veřejných, bylo využito 91,5 milionu korun. Financováno bylo 82 projektů českých nevládních organizací a institucí.
V gesci České rozvojové agentury (ČRA) byly opět uskutečňovány projekty především v šesti prioritních zemích, tedy v Bosně a Hercegovině, Etiopii, Gruzii, Kambodži, Moldavsku a Zambii. Další pomoc směřovala na Ukrajinu, z některých dalších programů byly podpořeny i projekty v Iráku, Jemenu, Mongolsku, Myanmaru či Ugandě. Ze státního rozpočtu šlo na projekty ČRA 338,3 milionu korun.
Rozvojové aktivity v těchto zemích se týkaly zemědělství a lesnictví, veřejné správy a občanské společnosti, vody, zdravotnictví, vzdělávání nebo výroby a dodávek energie.
Výraznou částku tvoří také předběžný podíl českého příspěvku na rozvojovou spolupráci EU, který loni činil 6,7 miliardy korun.
Co se týče další rozvojové a humanitární aktivity v gesci MZV, na 63 malých lokálních projektů v 46 zemích šlo 29,5 milionu korun. Nejvíce jich bylo podpořeno na Blízkém východě a v severní a v subsaharské Africe.
Dále například na program bezpečnostní rozvojové spolupráce bylo vynaloženo 7,8 milionu korun. Na studium a stipendia pro studenty z rozvojových zemí šlo 87,6 milionu korun. Loni na veřejných vysokých školách studovalo 413 vládních stipendistů ze 22 zemí.
Co se týče vládních stabilizačních programů v gesci MZV, z programu Afrika byly uskutečněny aktivity za 11,6 milionu korun, na humanitární aktivity z peněz rekonstrukčního programu v regionu Blízkého východu pak bylo vynaloženo 38,4 milionu.
Vnitro mělo na program Pomoc na místě rozpočet 150 milionů korun. Podpořilo šest projektů v zemích na východní středomořské, západobalkánské, centrální středomořské a západní středomořské migrační trase.
