Aktual.: 3.12.2025 10:43
Praha – Česká republika musí posílit přeshraniční elektrická spojení, v budoucnu budou klíčová pro předcházení dalších rozsáhlých výpadků proudu. Vliv budou mít také na ceny elektřiny. Vyplývá to ze studie think-tanku EMBER. Česko zažilo masivní výpadek elektrického proudu letos 4. července. Trval několik hodin, postihl asi milion odběratelů.
Více než polovina evropské elektrické soustavy má podle studie v současné době při neočekávaném výpadku velmi omezené možnosti případného dovozu elektřiny. To zvyšuje riziko v případě selhání soustavy nebo útoku na ni. Česko podle studie patří mezi země, kterých se to týká.
„Česko má přitom potenciál dovozu elektřiny ze sousedních států vysoký ať už s Polskem, Německem či Rakouskem. I kapacita přeshraničních koridorů vůči spotřebě je například vyšší než ve Francii, Itálii či Španělsku, Česko ovšem dlouhodobě spoléhá pouze na vlastní zdroje elektřiny, které jsou často dražší a špinavější,“ popsal spoluzakladatel Institutu Puls Martin Hausenblas.
Posilování přeshraničních elektrických spojení má podle studie i ekonomický rozměr. Podle analýzy zesílené propojení regionu střední Evropy zvýší potenciál solární a větrné energetiky. Cena silové elektřiny by tak podle studie mohla v regionu pro koncového spotřebitele klesnout až o 29 procent.
Některým zemím v regionu přitom hrozí nedostatek elektřiny už v nejbližších letech. „Maďarsko je již nyní téměř z poloviny závislé na dovozu a v Česku očekáváme elektrický deficit ve výši okolo 25 procent již v roce 2028,“ uvedl ředitel Institutu Puls Adam Ondráček. Takový deficit podle něj velmi pravděpodobně povede k dalšímu nárůstu cen, jelikož chybějící elektřinu budou muset doplňovat plynové elektrárny. Upozornil, že jejich provoz je v soustavě nejdražší, a budou tak zdražovat cenu elektřiny na trhu plošně pro všechny odběratele. „Druhé energetické krizi této dekády se dá předejít právě povolováním a výstavbou přeshraničních interkonektorů,“ řekl.
Studie se posilování přeshraničních energetických spojení věnovala také v souvislosti s rizikem útoků na energetickou infrastrukturu. Ty dosud směřovaly především na region kolem Baltského moře, podle studie ale nejsou vyloučené ani v Česku. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v posledních letech zaznamenal růst počtu případů kybernetických útoků, z nichž část je zaměřena právě na kritickou infrastrukturu včetně energetiky.
Vyšetřování přesných příčin červencového výpadku proudu nadále pokračuje. Podle dřívějších zpráv provozovatele soustavy ČEPS byl rozsáhlý výpadek důsledkem souběhu několika výpadků. Na začátku bylo roztržení fázového kabelu, což vyřadilo z provozu páteřní linku V411, která je využívána pro vývod vysokých výkonů z elektráren a pro přenos elektřiny na dlouhé úseky. Vzápětí vypadl blok elektrárny Ledvice na Teplicku a velká rozvodna Krasíkov na Orlickoústecku. Dispečer kvůli velkému zatížení vypnul také vedení V208, které propojuje rozvodny. Důvod souběhu je ale zatím nejasný.
Provozovatel soustavy naopak vyloučil to, že za výpadkem bylo přetížení soustavy kvůli přetokům elektřiny ze zahraničí nebo poškození třetí osobou.
