Komerční prezentace Aktual.: 11.02.2025 09:58
Praha/Berlín – Příčinami propadu Česka v Indexu vnímání korupce jsou nedostatečná vládní strategie, odsouvání potřebných systémových reforem a nízká politická integrita. Česká pobočka mezinárodní organizace Transparency International (TI ČR) to dnes napsala v reakci na zveřejněné výsledky celosvětového žebříčku, v němž si ČR pohoršila o jeden bod na 56 bodů ze 100 možných a klesla o pět příček na 46. místo ze 180 hodnocených zemí světa. Ministerstvo spravedlnosti k tomu uvedlo, že loňským přijetím novel o státním zastupitelství a kárných řízeních splnila ČR hned tři doporučení protikorupční skupiny GRECO.
„V Česku jsme pravidelně svědky situací, kdy vláda Petra Fialy (ODS) přijímá protikorupční legislativu až v momentě, kdy hrozí sankce za neplnění zahraničních závazků plynoucích z členství v EU či po tlaku Skupiny státu proti korupci (GRECO),“ konstatoval ředitel české pobočky TI David Kotora. „Další motivací jsou pro politiky finanční prostředky z evropského rozpočtu. Jakmile tyto dva aspekty chybí, vládní poslanci dělají maximum pro to, aby buď legislativu vykostili v nefunkční paskvil, nebo ještě hůře, aby spadla ve Sněmovně pod stůl,“ pokračoval.
Fialova vláda si podle TI ČR nemůže v protikorupční agendě připsat žádný výrazný úspěch. Organizace zmínila, že vládní koalice nedokázala důsledně vyřešit střety zájmů u vlastnictví médií a dotací a že vládní ODS a KDU-ČSL ve shodě s opozičním ANO nepodpořily potřebné změny ohledně veřejných zakázek.
Ministerstvo spravedlnosti, které v oblasti boje proti korupci koordinuje činnost ostatních ministerstev, v reakci na kritiku vyjmenovalo protikorupční opatření loňského roku. Zhoršení Česka v žebříčku označilo ve vyjádření zaslaném ČTK za „mírné“. Úřad připomněl posílení nezávislosti státního zastupitelství prosazením příslušné novely, zmínil také novou možnost podání odvolání v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory. Za zásadní označil vládní návrh zákona o regulaci lobbování a připomněl, že podle Národního plánu obnovy musí ČR přijmout funkční regulaci včetně vytvoření registru lobbistů do konce letošního června.
Kotora však upozornil na to, že novelu zákona o státním zastupitelství se podařilo prosadit až po letech tlaku ze strany protikorupčních organizací, veřejnosti a mezinárodních institucí. Dalším příkladem je podle něj právě Národní plán obnovy s řadou povinností včetně zákonné regulace lobbingu, bez jejichž splnění by Česko nemuselo dosáhnout na evropské dotace.
„Samostatnou kapitolou jsou pak jednotlivé kauzy politiků napříč spektrem, které jasně ukazují, že sliby o vyvozování odpovědnosti a vyšší politické kultuře jsou jen prázdným předvolebním lákadlem,“ dodal šéf TI ČR. Organizace konkrétně připomněla další vývoj v kauzách Dozimetr, ROP Severozápad či kupčení s městskými byty v Brně nebo také nové kauzy spojené s manipulací zakázek mimo jiné ve zdravotnickém sektoru.
V indexu sestavovaném experty získalo Česko 56 bodů ze 100 možných a obsadilo 46. příčku ze 180 hodnocených zemí světa. Za průměrem Evropské unie zaostalo o šest bodů, v rámci EU skončilo stejně jako loni šestnácté. Nejslabší pozici v unii nadále drží se 41 body Maďarsko. Žádný z českých sousedů si meziročně nepolepšil. Německo získalo 75 bodů, Rakousko 67, Polsko 53. Slovensko si pohoršilo o pět bodů, celkem jich získalo 49. První místo indexu znovu opanovalo Dánsko s celkově 90 body, následuje Finsko a Singapur.
ČR si o pět míst pohoršila v žebříčku vnímané korupce, je 46.; první je Dánsko
Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Ještě o poznání výrazněji – o 12 míst – si pohoršilo Slovensko. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.
Česko v žebříčku dostalo 56 bodů ze 100 možných, což je o bod méně než před rokem a šest bodů za průměrem Evropské unie. Jednou z příčin je podle české pobočky TI odsouvání potřebných systémových reforem. „Vláda Petra Fialy si v protikorupční agendě nemůže připsat žádný výrazný úspěch. Přípravu i schvalování protikorupčních zákonů často komplikují nebo prodlužují samotní členové vládních stran,“ uvedl Ondřej Kopečný, programový ředitel TI ČR.
Ještě výrazně hůře hodnotí nezisková organizace situaci na Slovensku, které loni skončilo na 47. příčce a letos na 59., když získalo 49 bodů, a tedy o pět méně než před rokem. „Za rok pod vládou Roberta Fica se skóre Slovenska prudce zhoršilo, protože řada reforem oslabila protikorupční kontroly,“ píše TI v části věnované západní Evropě, v níž Slovensko vypichuje jako jednu ze zemí, které je třeba sledovat.
Na úplném chvostu sedmadvacítky je se ziskem 41 bodů Maďarsko, kterému celosvětově patří až 82. příčka, což je o šest pozic horší než loni. TI v souvislosti se zemí vedenou léta premiérem Viktorem Orbánem připomíná, že USA kvůli korupci nedávno uvalily sankce na šéfa jeho kanceláře Antala Rogána.
Až 154. je v seznamu Rusko (22 bodů), které se tak propadlo o dalších 13 míst. „Aby si autokratické režimy zajistily svou moc, ruší klíčové kontrolní mechanismy – což umožňuje, aby korupce nezastavitelně rostla,“ tvrdí v tomto kontextu TI. Ukrajina (35 bodů), která se už téměř tři roky brání ruské agresi, je na 105. místě, což je pokles o jednu pozici.
Spojené státy (65 bodů) letos skončily 28. příčce, takže si pohoršily o čtyři místa, a Čína (43) je 76., což je stejná pozice na žebříčku jako loni.
Do první desítky se kromě Dánska (90 bodů), Finska (88) a Singapuru (84), dostaly také Nový Zéland (83), Lucembursko, Norsko a Švýcarsko (všechny 81). Uzavírají ji Austrálie, Island a Irsko (všechny 77).
Ze sousedních zemí Česka je Německo na 15. pozici, když kleslo o šest příček. Rakousku náleží 25. příčka po poklesu o pět pozic a Polsku 53. místo, zatímco před rokem bylo na 47. pozici.
Na chvostu jsou Jižní Súdán (osm bodů), Somálsko (devět), Venezuela (deset) a Sýrie (12).
