Aktualizace: 31.05.2024 13:09
Praha – Těžba dřeva v českých lesích se loni meziročně snížila o víc než čtvrtinu, klesla na 18,5 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, proti roku 2022 je to o 6,6 milionu metrů krychlových méně. Výrazně ubylo vytěženého kůrovcového dřeva, kalamita je prozatím na ústupu, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ) v tiskové zprávě.
Většina dřeva, 11 milionů metrů krychlových, pocházela z nahodilé těžby, která se ale podle statistiků oproti předchozímu roku významně zmenšila. Nižší byla o 8,7 milionu metrů krychlových.
Nejvíce se opět těžily jehličnaté dřeviny, z celkového objemu vytěženého dřeva tvořily 89,9 procenta, na listnaté dřeviny připadlo 1,9 milionu metrů krychlových. Z jednotlivých dřevin převažoval smrk, který tvořil 74,4 procenta, následovala borovice s podílem 11 procent, buk zhruba se čtyřmi procenty a modřín s 3,3 procenta.
„Z územního hlediska byl nejvýraznější pokles těžby zaznamenán v Kraji Vysočina, který po několika letech přišel o první pozici,“ podotkl Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Nejvíce dřeva se loni vytěžilo v Jihočeském kraji, a to 2,5 milionu metrů krychlových, v Plzeňském kraji a na Vysočině to bylo v každém téměř 2,2 milionu metrů krychlových.
Statistici loni zaznamenali také meziroční úbytek zalesňované plochy, dosáhla 35.222 hektarů, což bylo oproti předchozímu roku o 4747 hektarů méně. Plocha zalesňovaná jehličnatými dřevinami představovala 52,7 procenta, nejvíce se uplatnil smrk. Celkově se při výsadbě spotřebovalo 197,5 milionu sazenic. Nejvíce se loni zalesňovalo opětovně v Kraji Vysočina, kde bylo zalesněno 8044 hektarů plochy, což je téměř 23 procent celkového zalesňování v Česku.
Kromě sadby malých stromků a zasévání semen do půdy pokračovala loni také přirozená obnova lesů, také u ní je ale evidován meziroční pokles, snížila se o 522 hektarů na 9566 hektarů, uvedl ČSÚ.
Na konci roku 2023 zaujímaly lesní pozemky plochu 2,681.764 hektarů, z toho státní lesy tvořily 54 procent.