Aktualizace: 25.06.2024 15:19
Praha – Dobrovolnictví se v Česku věnuje téměř pětina lidí nad 15 let. Celkem je tak v zemi přes 1,66 milionu dobrovolnic a dobrovolníků. V průměru každý z nich odpracoval týdně téměř dvě a půl hodiny zdarma. Za rok tak odvedli práci za víc než 47 miliard korun. Ukázal to průzkum o dobrovolnictví v Česku. Výsledky dnes na tiskové konferenci představili zástupci vlády a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ministerstvo vnitra podle svého šéfa Víta Rakušana (STAN) připravuje koncepci na podporu dobrovolnictví s opatřeními do roku 2030.
Průzkum si nechalo vypracovat právě ministerstvo vnitra. Loni ve druhém pololetí ho provedl ve všech krajích ČSÚ při svém pravidelném zjišťování o pracovních silách. Ptal se na přínosnou činnost bez odměny. Nezapočítával pomoc v rodině, neplacené povinnosti ve škole a v práci či darování peněz. Odpovídali pak podrobněji lidé, kteří se v posledním roce věnovali dobrovolnictví aspoň hodinu.
Dobrovolnickou práci odvedlo 19 procent lidí nad 15 let. Prospěšné činnosti bezplatně vykonávalo 17 procent mužů a 21 procent žen. Nejvíc zdarma za týden v průměru odpracovali mladí mezi 15 a 24 lety, a to celkem 3,75 hodiny. Dobrovolníci a dobrovolnice nad 65 let se věnovali prospěšné bezplatné činnosti 2,43 hodin týdně.
„Dobrovolnictví zdaleka není jenom o nějakých pomocných a nekvalifikovaných činnostech. Jsou tam činnosti, které jsou vysoce kvalifikované,“ uvedl Dalibor Holý z ČSÚ. Dobrovolníci tak odvádějí třeba práci technických pracovníků či specialistů. Téměř 86 procent dotázaných pomáhalo ve svém bydlišti, skoro 14 procent jinde po Česku a necelé procento v cizině.
Muži se nejčastěji zaměřovali na rozvoj obce a práci v komunitě, ženy na sociální péči. Při mimořádných událostech pomáhaly víc ženy. Každý dvacátý zmínil, že jeho činnost byla částečně on-line. Nejvíc se to týkalo organizování charitativních akcí, sbírek či burz, doučování, výuky jazyků i vedení skautských oddílů.
Míra dobrovolnictví roste se vzděláním. Dobrovolnicky pracovala z vysokoškoláků víc než čtvrtina, z lidí s maturitou pětina a bez maturity 17 procent, z osob se základním vzděláním pak 11 procent.
Organizovaně dobrovolnicky fungovalo 57 procent lidí. Nejčastěji jim práci koordinovaly organizace, spolky a kluby, pak také kraje a radnice či neformální společenství. Zbývajících 43 procent respondentů se zapojilo většinou samo bez sladění s ostatními. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové lidé odvedli bezplatně práci za víc než 47 miliard korun.
„To je obrovská částka, která by neměla zapadnout a měla by být i argumentem, proč potřebujeme podpořit financování organizací, které dobrovolníky sdružují, koordinují a které nemohou bez té základní podpory svou činnost rozvíjet,“ uvedla zmocněnkyně. Podotkla, že investice do dobrovolnictví se státu „významně vrací“. Vládní rada pro nestátní neziskové organizace navrhne opatření, která by dobrovolnictví usnadnila. Patřit mezi ně má nastavení financování dobrovolnických center či opakování průzkumu.
Ministerstvo vnitra připravuje podle Rakušana první koncepci na podporu dobrovolnictví s opatřeními do roku 2030. Dokument, který bude schvalovat vláda, má čtyři části. Týkají se rozvoje infrastruktury, motivace, vzdělávání a propagace dobrovolnictví. „Je potřeba i na politické úrovni vést diskusi a přesvědčit o tom, že dobrovolnictví potřebuje nějakou organizaci a koncepci, protože ta prvotní představa je, že někdo dělá něco ve volném čase, tak proč bychom ho měli organizovat,“ uvedl Rakušan. Podle něj mohou k dobrovolnictví motivovat pobídky, a to třeba i v podobě daňových slev, ale také příklady dobré praxe. Ministr připomněl, že dobrovolníci pomohli zvládnout příliv válečných uprchlíků z Ukrajiny či covidovou epidemii.
