Aktual.: 23.10.2025 11:11
Praha – Výdaje na výzkum a vývoj v Česku loni meziročně stouply o 5,1 procenta na 146,9 miliardy korun. Přispěly k tomu zejména podniky pod zahraniční kontrolou, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). I přes nárůst podle něj ale výdaje ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) stagnovaly na 1,82 procenta. Unijní průměr v posledních pěti letech přitom dosahuje zhruba 2,3 procenta, přičemž v Německu a Rakousku převyšuje tři procenta.
V ČR byl tento poměrový ukazatel nejvyšší v roce 2020, kdy výdaje na výzkum a vývoj dosáhly 1,95 procenta HDP, doplnil Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Soukromé zdroje loni podpořily výzkum na území ČR zhruba 93 miliardami korun a z veřejných zdrojů na něj šlo 52,3 miliardy Kč, z toho většina byla z veřejných národních zdrojů a 9,2 miliardy byly evropské dotace.
Téměř dvě třetiny výdajů na vývoj v ČR byly v podnikatelském sektoru, kde loňské investice do něj dosáhly 95 miliard korun. To je téměř dvojnásobek toho, co bylo loni vynaloženo na výzkum ve vysokoškolském a vládním sektoru. Podle ČSÚ tam loni výdaje na vývoj činily 50,7 miliardy Kč.
V podnikatelském prostředí podporu výzkumu táhly podle statistiků zejména firmy pod zahraniční kontrolou, které se na výdajích v toto odvětví podílely ze dvou třetin. „V roce 2024 šlo v Česku na výzkum a vývoj prováděný ve firmách pod zahraniční kontrolou, a to především z automobilového a IT průmyslu, 63,3 miliardy Kč, tedy meziročně o 4,5 miliardy Kč více,“ uvedl ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ Martin Mana.
Z hlediska regionů se nejvíce peněz podle ČSÚ vynakládá na výzkum v Praze, která je dlouhodobě jeho nejdůležitějším českým centrem. Loni tam šlo na výzkum a vývoj 60,1 miliardy Kč, tedy zhruba dvě pětiny celorepublikových výdajů. Přes deset miliard se každoročně investuje do vývoje i v Jihomoravském kraji, kde to loni bylo 25,2 miliardy Kč, a ve Středočeském kraji. Tam loni šlo podle ČSÚ na vývoj a výzkum 18,4 miliard.
Co se týče pracovníků ve vývoji a výzkumu v ČR, jejich počet se poslední čtyři roky podle dat ČSÚ téměř nemění. V roce 2024 v této oblasti pracovalo 123.000 lidí, zhruba 30 procent z nich byly ženy. To je dlouhodobě jeden z nejnižších podílů mezi státy EU, sdělil ČSÚ.