Aktual.: 8.05.2025 17:00
Praha – Čtyři desítky osobností dnes u příležitosti Dne vítězství obdržely in memoriam vyznamenání ministerstva obrany. Za mimořádné zásluhy o obranu republiky udělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) Kříž obrany státu in memoriam generálovi a legionáři Sergeji Nikolajeviči Vojcechovskému. Kříž obrany státu za mimořádné činy v boji proti nacistickým okupantům získalo přes třicet z oceněných, šesti ministryně udělila vyznamenání Zlaté lípy. Vyznamenání za oceněné na pražské Vítkově převzali potomci a příbuzní.
Vojcechovský se narodil v roce 1883 v běloruském Vitebsku. Byl několikrát vyznamenán za boje v první světové válce, v květnu 1918 stál v Čeljabinsku u zrodu Československého vojska na Rusi. Jako jeden z mála ruských důstojníků zůstal v legiích i po nahrazení většiny velení Čechy a Slováky, koncem roku 1918 se ale vrátil do ruské armády a bojoval proti bolševikům, po jejichž vítězství emigroval v roce 1921 do Prahy, kde už tehdy žila jeho žena a syn. V hodnosti generála byl přijat do rodící se československé armády a v lednu 1922 získal československé občanství.
V roce 1927 převzal Zemské vojenské velitelství v Brně, v roce 1935 pak byl – přes odpor třeba ze strany komunistů – jmenován zemským vojenským velitelem v Praze. Během druhé světové války žil pod důsledným dohledem gestapa a nejspíš i sovětské tajné služby. V roce 1945 ho jako odpůrce bolševiků sovětské orgány odvlekly na Sibiř, kde 7. dubna 1951 zemřel v gulagu. Satisfakce se mu dostalo až po listopadu 1989, v roce 1997 mu tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva in memoriam.
Oceněni dnes byli mimo jiné někteří českoslovenští druhováleční piloti, mezi nimi například Jindřich Beran, který sloužil ve francouzském letectvu, nebo letec britského Královského letectva (RAF) František Bulis.
Oceněné osobnosti si zaslouží uznání a vděk za to, co během druhé světové války udělaly pro svoji zemi, uvedla v projevu na Vítkově Černochová. Vyznamenání mají podle ní připomínat, že český národ má mnoho hrdinů. „Mnozí z nich položili své životy během druhé světové války, ale ani ty, kteří přežili, nečekal po válce lehký osud,“ poznamenala. Řada z nich se místo uznání a vděku dočkala vězení nebo ztráty zaměstnání. „Právě proto je naší povinností, abychom křivdy, které byly na jejich osudech napáchány, alespoň po letech symbolicky napravili,“ dodala ministryně.