Aktualizace: 4.02.2024 20:08
Tábor – Kristýna Zemanová si před startem domácího mistrovství světa v Táboře přála alespoň obhájit bronz z loňského šampionátu. V dnešním závodu dvacetiletá cyklokrosařka ustála ohromný tlak jako hlavní medailová naděje více než třicetičlenného českého týmu. Výsledek z Hoogerheide nakonec předčila, když si dojela pro stříbro za suverénní Britkou Zoe Bäckstedtovou, velkou favoritkou na titul.
„Dneska se mi bude krásně usínat,“ pochvalovala si Zemanová v rozhovoru s novináři. „Ráno jsem po probuzení otevřela instagram a vyskočila na mě Lucinda Brandová se stříbrem (ze sobotního závodu žen). Říkala jsem si, jestli jde o nějaké znamení. Splnilo se to, stříbro jsem si vysnila. Věděla jsem, že Zoe je odskočená, bylo jasné, že odjede. To by musela být velká náhoda, aby to dnes vyšlo ještě lépe. Chtěl jsem na trati nechat úplně všechno. Je to pro mě obrovský úspěch,“ řekla Zemanová.
Velký tlak okolí ustála s přehledem. „Samozřejmě jsem to slyšela ze všech stran. Bylo to náročnější. Ale že bych byla o to nervóznější, to ne. Těšila jsem se a věděla, že mám natrénováno. Musel by se stát nějakých technický problém, nebo bych musela udělat nějakou chybu, abych se o šanci na medaili připravila. Úkol byl tudíž jasný – nedělat blbosti a nezmatkovat,“ uvedla Zemanová.
Na Bäckstedtovou měla sice v cíli výraznou ztrátu 44 sekund, ale podstatnější pro ni bylo, že setřásla Leonii Benveldovou. „Věděla jsem, že když tu Holanďanku předjedu, tak ji psychicky zlomím, protože mám zkušenost ze závodů, že když jsem před ní, tak ona poleví a přestane jet. Takže jsem se soustředila na Leonii a byla jsem připravená v posledním kole útočit, k čemuž vůbec nedošlo. Vznikla mezera dříve, v místě, ke jsem měla v plánu útok, jsem náskok ještě zvýšila. Takže jsem si cílovou rovinku fakt vychutnala,“ popsala Zemanová.
Rozbahněnou trať, jaká byla dnes v Táboře, ještě nezažila. „Že to bude těžké, to mi bylo jasné. Počítal jsem s blátem. Bylo to ale fakt hodně hutné bláto, jindy je to lepivé jenom trošku. Byla to poctivá trať, strašně bolavé a poctivé na tom blátě, i proto mě ta medaile tolik těší, závod se mi moc líbil. A byla tady krásná divácká kulisa. Děsně vás to žene, závodník si tolik nepřipouští, jak moc to bolí,“ uvedla Zemanová.
Z MS má po dnešku bronz a stříbro, ke zkompletování sbírky tak schází zlato a titul mistryně světa. „Bude to těžké. Zase přijdou nové holky, ročník 2006 je hodně silný. Těším se. Vlastně je mi líto, že sezona se blíží ke konci. Přijde mi, že teprve nedávno byl první závod domácího poháru v Kolíně. Ale budu makat, aby výsledky byly v další sezoně minimálně stejné,“ ujistila Zemanová.
Právě úspěchy ji hodně posouvají dál. „Obrovsky mě motivují medaile. Ještě mě čekají dva závody v Belgii, pak si odpočinu a uvidím, co dál. I proto bude oslava dnešního stříbra jen maličká, žádný alkohol. Sezona zatím neskončila. Ještě chci objet pár závodů a tréninků. Až po sezoně budu slavit,“ řekla.
Připomněla také, jak velkou motivací pro ni byl loučící se velikán Zdeněk Štybar. „Byl pro mě motivací od prvních dnů, co jsem si sedla na kolo. Je to neskutečný závodník. A zjistila jsem, že je to také výjimečný člověk. Hodně obětavý člověk, opravdový srdcař. Měla jsem šanci ho poznat, takže fakt vím, o čem mluvím. Radil nám tady, na trati čekal na všechny, každému z týmu poradil… Využila jsem jeho poznatků, koukala jsem na jeho stopy, je to zkušený závodník. Snažila jsem se okoukat, co šlo, hodně mi to pomohlo,“ uvedla Zemanová.
Nechybělo přitom možná mnoho a s cyklistikou skončila. Měla období, kdy se jí nechtělo na kolo a uvažovala, že kariéru ukončí. „To už je dávno pryč. Ale když si na to vzpomenu, tak nevím. Chce se mi brečet, když si vzpomenu, že jsem chtěla končit. Nechtěla jsem jezdit. Řekla jsem tátovi, ať to prodá. Když si uvědomím, o co bych se připravila, tak bych si nafackovala,“ prohlásila. „Kdybych tohle nezažila, moc by mě to mrzelo. Kolo je náplň mého života. Bez kola by můj život byl prázdný. Hodně mě to naplňuje. Jsem strašně ráda, že jsem si to rozmyslela,“ dodala Zemanová.
