Kodaň/Brusel – Rusko vyhrožuje Evropě, testuji ji a nepřestane s tím, uvedla po skončení dnešního neformálního summitu Evropské unie v Kodani dánská premiérka Mette Frederiksenová. Hlavním cílem by podle ní mělo být vybudovat tak silnou Evropu, aby válka nepřipadala v úvahu. Podpora Ukrajiny je přitom přímou investicí do evropské bezpečnosti, dodala dánská premiérka a podpořila návrh Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové musí Evropská unie zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině a je načase i zvýšit tlak na Rusko. Znovu zdůraznila, že je ale potřeba „více strukturální řešení“, a tím je možné financování obrany Ukrajiny z ruských zmrazených aktiv.
Evropská unie se už v roce 2024 shodla, že bude Ukrajinu podporovat z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, které drží zejména prostřednictvím finanční instituce Euroclear. Od té doby takto získala několik miliard eur, které Ukrajina dostala ve formě zbraní financovaných z fondu nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF). Některé země jako například Polsko už tehdy prosazovaly zabavení aktiv. Naproti tomu Německo, Itálie či Belgie, v níž sídlí Euroclear, varovaly před možnými prohranými právními spory s Ruskem v případě jeho očekávatelných žalob.
Od té doby ale nastal určitý posun a návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil nedávno i německý kancléř Friedrich Merz. Podle některých informací mají finance hodnotu až 170 miliard eur. Za úvěr by se zpočátku zaručily členské státy a později od roku 2028 by podle některých návrhů mohl být kryt dlouhodobým rozpočtem EU. Půjčka by se začala splácet až poté, co by Rusko nahradilo Ukrajině způsobené škody.
Unijní lídři v Kodani jednali o posílení společné obrany a Ukrajině
Neformální summit EU v Kodani skončil, prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie debatovali o společné evropské obraně a následně o Ukrajině. Zatímco diskuze o obraně trvala čtyři hodiny, o Ukrajině pouhou hodinu a nejdříve se objevily informace, že se vrcholná schůzka patrně protáhne do noci. Následně ale mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy informovala, že jednání skončilo a evropští vůdci se odebrali na večeři pořádané dánskou královskou rodinou.
S unijními lídry se podle mluvčí Marie Tomasikové spojil prostřednictvím videokonference ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupoval premiér Petr Fiala, který se ale předčasně vrátil do Prahy na večerní televizní debatu s lídrem opozice Andrejem Babišem.
Hlavy států a vlád měly v dánské metropoli na programu dvě hlavní témata – společnou evropskou obranu a podporu Ukrajiny, která se již více než tři a půl roku brání ruské agresi. Svůj plán zvýšení obranné připravenosti do roku 2030, včetně konkrétních projektů, měla nastínit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Jednání o obraně se podle bruselského serveru Politico neprotáhlo kvůli neshodám, ale kvůli tomu, že se chtěli vyjádřit všichni. Dánské předsednictví přitom vzhledem k důležitosti tématu nechtělo nikoho přerušovat. Původně plánovaná diskuse na dvě hodiny se tak protáhla.
I podle českého premiéra byly hlavními tématy jednání ochrana východní hranice Evropské unie, další vojenská a finanční podpora Ukrajiny a rozvoj společné obrany včetně posílení obranně-průmyslové spolupráce. „Narušování vzdušného prostoru Polska, Rumunska či Estonska je důkazem, že Rusko testuje naši připravenost – a Evropa musí ukázat jednotu, sílu a odhodlání,“ napsal Fiala na sociální síti X.
„Česko podporuje rychlé posílení východní hranice i iniciativy, které urychlí zavádění moderních technologií do obrany, včetně vzniku dronové aliance společně s Ukrajinou. Musíme obstát tváří v tvář všem hrozbám,“ dodal český premiér. Během jednání Fiala rovněž zdůraznil roli České republiky v muniční iniciativě. Česko jejím prostřednictvím shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii.
Debata o Ukrajině byla kratší, než se původně předpokládalo, a zasáhlo do ní pouze několik unijních vůdců. Na stole byly dvě témata – zaprvé financování podpory Kyjeva a zadruhé rozšiřování Evropské unie. Costa podporuje návrh šéfky komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině a podobně se před jednáním vyjádřilo hned několik prezidentů a premiérů, jiní, například zástupci Francie či Belgie, ale mají ohledně kroku obavy.
Von der Leyenová představila během dnešní schůzky hlavní prvky svého návrhu a zpětná vazba byla podle nejmenovaného unijního zdroje konstruktivní. „Belgie vznesla několik právních a technických obavy, přesto ale panuje shoda na tom, že je potřeba pokračovat v práci na tomto tématu,“ dodal tento zdroj.
Druhým tématem, pro které chtěl předseda unijních summitů hledat podporu, je prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa se ale snaží prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána.
Předseda Evropské rady svůj návrh dnes představil a „počáteční zpětná vazba byla konstruktivní s výjimkou Maďarska, které vyjádřilo nesouhlas“, nechal se slyšet unijní zdroj. Debaty o obou tématech budou pokračovat na Evropské radě, která začíná 23. října.
Summit v Kodani pořádalo Dánsko, které nyní předsedá Evropské unii. Země v posledních dnech zaznamenala opakovaný výskyt neznámých dronů u vojenských i civilních objektů, kvůli kterým muselo přerušit provoz i několik letišť, v dánské metropoli tak byla zavedena přísná bezpečnostní opatření.
Lotyšsko, Estonsko a Finsko jsou pro využití ruských aktiv na podporu Ukrajiny
Lotyšsko podporuje použití zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu, o podobný krok země podle premiérky Eviky Siliňové žádá již delší dobu. Siliňová to uvedla po svém příjezdu na dnešní neformální summit EU v Kodani. Návrh Evropské komise použít zablokovaná ruská aktiva k poskytnutí úvěru Ukrajině před setkáním evropských lídrů podpořili také premiéři Estonska a Finska, pochybnosti naopak vyjádřil šéf lucemburské vlády.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou dnes řešit dvě hlavní témata – společnou evropskou obranu a podporu Ukrajiny, která se už přes tři a půl roku brání ruské agresi. Přibývá zemí, které podporují návrh šéfky Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině. Mnoho států chce ale znát konkrétní detaily tohoto návrhu, jiné varují především před právními důsledky takového kroku.
Siliňová v souvislosti s nedávnými narušeními evropského vzdušného prostoru novinářům řekla, že Lotyšsko čelí ruským hrozbám již delší dobu a je připravené sdílet se svými kolegy z EU opatření, která země v této souvislosti podnikla. „Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byly použity pro Ukrajinu,“ prohlásila Siliňová. „Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie,“ dodala.
Zmínila zejména návrh na vybudování protidronové obrany v zemích na východní hranici, které jsou v první linii. „Čelíme ruským hrozbám již delší dobu, máme speciální senzory a další systémy, koordinujeme situaci s Ukrajinou a je třeba to učinit i na evropské úrovni,“ doplnila estonská premiérka.
Podle estonského premiéra Kristena Michala by měla být ruská aktiva využita na pomoc Ukrajině v maximální možné míře. „Rusko jednoznačně testuje Evropu… Ukrajina potřebuje více, víc zbraní, pomoci a peněz a k tomu bychom měli co nejvíce využít zmrazená ruská aktiva,“ řekl Michal novinářům před setkáním s ostatními lídry EU.
Návrh na využití zablokovaných ruských aktiv na podporu Ukrajiny podporuje také Finsko. „Potřebujeme silný a udržitelný, dlouhodobý balíček pro Ukrajinu a (zajistit hp) prostřednictvím zmrazených ruských aktiv je velmi dobrý nápad a myslím, že se do toho máme pustit,“ řekl po příjezdu na summit finský premiér Petteri Orpo.
Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil nedávno také německý kancléř Friedrich Merz. Obavy má ale například Belgie, ve které se většina aktiv nachází.
Také lucemburský premiér Luc Frieden míní, že případné využití ruských aktiv na financování obrany a obnovy Ukrajiny vyvolává řadu otázek. „Nemůžete jen tak snadno převzít majetek, který patří jinému státu,“ upozornil Frieden novináře po příjezdu na summit. „Všechny návrhy jsou vítány, ale nejprve si musíme být jisti, že budou fungovat v praxi a že budeme vědět, kdo za ně nakonec ponese odpovědnost,“ dodal.
Za úvěr by se zpočátku zaručily členské státy a později od roku 2028 by podle některých návrhů mohl být kryt dlouhodobým rozpočtem EU. Půjčka by se začala splácet až poté, co by Rusko Ukrajině nahradilo způsobené škody.
Fico neodletěl na summit EU do Kodaně, omluvil se kvůli zdraví
Robert Fico neodletěl na dnešní neformální summit EU v Kodani, důvodem je zhoršení jeho zdravotních problémů souvisejících s loňským atentátem, jemuž byl slovenský premiér vystaven. Informoval o tom dnes tiskový odbor úřadu slovenské vlády. Podle televizní stanice JOJ měl vládní speciál do Kodaně odletět krátce po desáté dopoledne, ale novináři nejprve dostali informace o zdržení a když už seděli v letounu, tak o zrušení letu.
„Předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico se omluvil z účasti na neformálním summitu Evropské rady a (čtvrtečním) summitu Evropského politického společenství z důvodů zhoršených zdravotních těžkostí spojených s atentátem,“ uvedl úřad vlády v tiskovém prohlášení. Více informací neposkytl.
Fico loni v květnu přežil pokus o atentát, když na něj po výjezdním zasedání vlády ve slovenské Handlové z bezprostřední blízkostí střílel útočník a vážně ho zranil. Premiérovi způsobil atentátník poranění v oblasti břicha, kyčelního kloubu, předloktí a palce na pravé noze. Fico kvůli vážným zraněním podstoupil operace.
Fico naposledy zrušil program ve čtvrtek 18. září, kdy jej očekávali v Žilině. Z práce jej tehdy podle úřadu vlády vyřadila viróza, napsal server Aktuality.sk. Připomněl, že v dubnu Fico nepřišel do televize TA3 na rozhovor s bývalým českým prezidentem Milošem Zemanem. Moderátor nejprve vysvětlil Ficovu absenci pracovními povinnostmi předsedy vlády, ale Zeman jej opravil: „Po tom zranění po atentátu se mu udělalo špatně. Informujte diváky pravdivě.“
Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie dnes na neformálním summitu EU v Kodani čekají dvě hlavní témata – společná evropská obrana a podpora Ukrajiny, která se již více než tři a půl roku brání ruské agresi. I v souvislosti s nedávným narušením vzdušného prostoru v několika členských státech EU ze strany Ruska budou šéfové států a vlád diskutovat také o možnostech, jak posílit evropskou obranu.
Slovenská média připomínají, že se Fico měl ve čtvrtek v Kodani setkat s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Merz se osobně angažoval ve snaze přesvědčit Fica, aby přestal bránit přijetí 18. balíčku sankcí EU proti Rusku, mířících zejména na energetický a bankovní sektor. Na konci května Merz pohrozil, že přitvrdí v přístupu ke Slovensku a Maďarsku, pokud budou nadále blokovat rozhodování Evropské unie. Fico ho za tento výrok kritizoval a označil ho za nepřijatelný. Nicméně Merz v červenci, kdy EU vzpomínaný balíček sankcí přijala, prohlásil, že je Ficovi vděčný, že nakonec se schválením sankčního balíku souhlasil. „Telefonoval jsem v posledních dnech se slovenským premiérem Robertem Ficem téměř denně,“ řekl tehdy.
Slovensko blokování balíčku sankcí zdůvodňovalo obavami ze záměru Evropské komise postupně ukončit dovoz ruského plynu do Evropské unie a žádalo záruky, že ho tento krok nepoškodí. Brusel pak garance Bratislavě poskytl.
