Data MPSV: Praktici v privátních ordinacích vydělávali v průměru 58.700 Kč

Komerční prezentace Aktual.: 16.10.2024 17:18

Praha – Praktičtí lékaři v privátních ordinacích si letos v prvním pololetí vydělali v průměru 58.688 korun hrubého. Ve státních a veřejných zařízeních jejich průměrný hrubý plat dosáhl 98.253 korun. Průměrná mzda soukromých specialistů se dostala na 97.600 korun. Částky rostly meziročně o tisíce korun. Vyplývá to z údajů Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) ministerstva práce. Statistika nerozlišuje ambulantní a nemocniční lékaře. Podle ISPV česká průměrná hrubá mzda v prvním půlroce činila 48.011 korun a průměrný plat 46.895 korun.

Zdravotníci v privátních ambulancích a zařízeních mají mzdu. Ambulance specialistů a praktických lékařů bývají často soukromé. Plat pak pobírají lékaři ve státních či veřejných zařízeních. Mzdu mělo při přepočítání na odpracované měsíce v prvním půlroce 3000 praktiků a plat pak 1200.

Průměrná mzda praktiků dosáhla letos v prvním pololetí 58.688 korun hrubého. Meziročně se zvedla o téměř 7200 korun. Polovina praktiků vydělávala v prvním půlroce víc než 44.721 korun hrubého měsíčně, meziročně mediánová částka vzrostla přibližně o 5000 korun. Čtvrtina nejlépe placených praktických lékařů v privátní sféře si teď měsíčně přišla na víc než 87.321 korun a desetina měla přes 113.537 korun. Naopak čtvrtina s nejnižší odměnou nepobírala ani 30.816 korun a desetina měla pod 27.317 korun. Z hrubé měsíční mzdy tvoří téměř 21 procent odměny, příplatky a náhrady. Praktik odpracoval v prvním pololetí měsíčně 151 hodin, z toho zhruba 12 minut přesčas.

Polovina praktiků ve státním a veřejném sektoru vydělávala letos v prvním půlroce přes 95.061 korun. Před rokem byl mediánový plat asi o 15.800 korun nižší. Průměrný plat dosahoval 98.253 korun, meziročně byl o 14.600 korun vyšší. Devět z deseti lékařů mělo přes 58.260 korun hrubého. Tři čtvrtiny pobíraly přes 72.478 korun hrubého. Čtvrtina nejlépe placených dostávala přes 117.266 korun a desetina pak přes 144.321 korun. Celkem 43 procent z platu tvořily odměny, náhrady a příplatky. Odpracovaná doba za měsíc činila 172,5 hodiny, z toho bylo 25 hodin přesčasů.

Specializování lékaři si v privátní sféře vydělali podle ISPV měsíčně v průměru 97.600 korun hrubého. Polovina specialistů pobírala přes 90.993 korun. Celkem 32 procent z částky byly odměny, náhrady a příplatky. Odpracovaných hodin měsíčně bylo 161,7, z toho necelých 12 přesčas.

Ve státních a veřejných zařízeních specialisté dostávali v průměru 126.079 korun hrubého měsíčně. Polovina si vydělala přes 121.306 korun. Přes 72.430 korun hrubého mělo 90 procent doktorů se specializací. Statistika zahrnuje ale všechny specialisty, tedy ambulantní i nemocniční. Spadají do ní tak třeba i šéfové klinik. Odměny, příplatky a náhrady tvořily 41 procent hrubého výdělku. V práci specialista strávil za měsíc 171,4 hodiny, z toho téměř 23 hodin přesčas.

Průměrné a mediánové hrubé mzdy a platy praktiků a specialistů letos v prvním pololetí v korunách:

Zdroj: Informační systém o průměrném výdělku ministerstva práce

Zdravotnické odbory se k protestu praktiků nepřipojí, vlastní chtějí příští rok

Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce nebo jinou formu. Na dnešní tiskové konferenci to řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Odbory podle ní zvažovaly, že se připojí k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámených na konec října. Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené na začátku září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na sociální sítí X uvedl, že navýšení odměn žádané odbory by stálo desítky miliard korun, k dispozici je zhruba pět až sedm miliard. Podle odborů ale zdravotní pojišťovny mají dostatečné rezervy.

„Rozhodli jsme se, že nemocnice i při této akci budou zodpovědné,“ uvedla Žitníková. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek však uvedl, že komora podporuje protest praktických lékařů a ambulantních specialistů. Doplnil, že ministr zdravotnictví by si tento vstřícný krok neměl vykládat jako slabost, ale jako ochotu k dalším jednáním.

Dohoda z loňského prosince, která tehdy odvrátila protesty zaměstnanců nemocnic formou výpovědí z přesčasové práce, podle Žitníkové nebyla naplněna. Po devíti měsících jednání není dohoda na návrhu zákona o odměňování zdravotníků, neřeší se benefity nebo dřívější odchody do penze. Návrhy ministerstva zdravotnictví (MZd) podle ní nebylo možné přijmout, neřešila platy a mzdy sester a některým by se odměna snížila.

Válek považuje dohodu za splněnou, lékaři podle něj zpochybňují její principy. „Rezervy pojišťoven sice existují, je z nich hrazena mimo jiné prevence, podpora lékařů v regionech s hůře hrazenou péčí a mnoho dalších věcí. Přesun těchto peněz na platy by jednak toto vše zlikvidoval, ale hlavně by to ty rezervy vysálo za jediný rok a další rok by na to už nebylo,“ napsal ministr na sociální sítí X. Dopoledne přitom pojišťovny vyzval, aby z rezervních fondů přidaly praktickým lékařům a ambulantním specialistům, kteří ohlásili na konec října protesty.

Zákon o odměňování zdravotníků měl navázat výši mezd lékařů a dalších zdravotníků na průměrnou mzdu, stanovoval i minimální výší odměny. Bez něj se teď zdravotníků týká jen dříve dohodnuté navýšení platů od ledna o 1400 korun, podle odborů nedostatečné. „Kdyby nám v prosinci 2023 řekli tu pravdu, že nám dají 5000 až 15.000 korun, ale v roce 2024 jenom to, co všem ostatním, tak bychom dohodu nikdy nepodepsali,“ uvedl předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel.

Na příští rok počítá veřejné zdravotní pojištění s 530 miliardami korun, jde o 18,5 miliardy korun víc než letos. Podle Kubka ale jen 6,5 miliardy jde navíc na úhrady zdravotní péče, 11 miliard korun jde do rezerv zdravotních pojišťoven. „Vláda si objednává zdravotní péči. Není ochotná zaplatit reálné ceny, kolik skutečně stojí,“ dodal Kubek. Podle Žitníkové měly zdravotní pojišťovny na účtech přes 50 miliard korun.

Vláda v dubnovém usnesení ministerstvo zdravotnictví zavázala, aby se vyhnulo deficitu a nerozdělovalo příští rok na zdravotní péči víc, než budou příjmy zdravotního pojištění. Proto jsou nárůsty pro jednotlivé oblasti zdravotní péče meziročně nižší než v posledních letech.

Proti tomu protestují právě praktičtí lékaři pro dospělé, pro děti a ambulantní specialisté, dnes se k protestu připojili i gynekologové. Při příchodu na dnešní jednání vlády Válek novinářům řekl, že primární péči by pojišťovny měly příští rok podpořit z rezervních fondů, na kterých mají vyšší jednotky miliard korun.

Válek: Pojišťovny by měly pro praktiky a specialisty použít peníze z rezerv

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) věří, že lze stávku praktických lékařů a ambulantních specialistů plánovanou na konec října odvrátit. Chce s nimi brzy jednat o navýšení úhrad na příští rok, řekl dnes ministr před příchodem na vládu. V rezervních fondech zdravotních pojišťoven jsou podle Válka vyšší jednotky miliard korun, pojišťovny by je měly použít pro praktické lékaře a ambulantní specialisty, kteří se dnes k protestů praktiků připojili. Pro příští rok se bude ve veřejném zdravotním pojištění rozdělovat 530 miliard korun, z toho přímo na zdravotní péči 515 miliard Kč..

„Budeme se ptát na ty důvody, protože nejvíc navyšujeme praktickým lékařům,“ uvedl ministr. V návrhu úhradové vyhlášky mají praktici meziroční nárůst o 2,8 procenta, proti nemocnicím více než dvojnásobný. V předcházejících letech jim ale úhrady meziročně rostly i dvojciferným tempem.

„Plánuji, že se znovu setkáme se zástupci těch dvou skupin a budeme diskutovat, co se dá udělat, abychom ještě výrazněji zdůraznili to, jak nám záleží na tomto segmentu,“ doplnil.

Schodkové hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění jako v předchozích dvou letech Válek nechce, v dubnovém usnesení to zakázala i vláda. „Není žádný způsob, jak bychom tam přidali další peníze. Mohly bychom hnát pojišťovny do dluhů, to ano,“ řekl.

Případné navýšení úhrad na rámec úhradové vyhlášky je podle ministra na zdravotních pojišťovnách. V rezervních fondech, ze kterého například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni podle Válka hradila tři miliardy na navýšení platů nemocničních zaměstnanců, mají vyšší jednotky miliard korun. Proto bude podle něj s praktiky a ambulantními specialisty jednat ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

„Já bych chtěl, aby právě z těchto fondů, což nemůžu udělat formou úhradové vyhlášky, posílily úhrady primární péče, jak plošně, tak především v oblastech, kde chybí,“ řekl Válek. U ambulantních specialistů by podle něj neměla být podpora plošná, ale spíš vybraných odborností, kterých je nedostatek, jako jsou kardiologové nebo alergologové. Válek dodal, že nařídil členům správních rad pojišťoven, které nominovalo ministerstvo zdravotnictví, aby tento postup prosazovali.

Peníze z veřejného zdravotnictví se rozdělují podle dohodovacího řízení, které vedou zástupci jednotlivých oblastí zdravotní péče. Většina segmentů se ale v posledních letech nedohodla a úhrady tak stanovilo MZd vyhláškou. Pro příští rok uzavřeli dohody ze 14 segmentů jen gynekologové, stomatologové a lékárny. Sdružení ambulantních gynekologů dnes v prohlášení uvedlo, že se k protestu nepřipojí.

Úhrady pro vybrané segmenty zdravotní péče (v miliardách Kč):

zdroj: analytické zprávy z dohodovacího řízení, důvodová zpráva k úhradové vyhlášce (MZd)