Aktual.: 8.04.2025 15:25
Praha – Česko zažívá stejně intenzivní pokles porodnosti a plodnosti jako v 90. letech po listopadové revoluci a změně režimu. Podle výsledků výzkumu o současné české rodině ubylo lidí, podle kterých je potomek podmínkou k naplnění života. Méně je i těch, kteří plánují mít dítě. Plány rodičovství se pak daří naplnit ze dvou třetin. Na mezinárodní konferenci o rodinné politice a demografickém vývoji to dnes v Senátu řekla vedoucí katedry demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jiřina Koucourková. Porodnost i plodnost – tedy počet dětí, které mají ženy za svůj život – se v posledních letech v ČR propadly.
„Nabízí se velká paralela s tím, co se odehrálo v 90. letech. Propad je stejně intenzivní jako na počátku 90. let. Tehdy došlo k zásadním změnám po změně politického režimu a následné ekonomické transformaci. Umožnilo to prosazení nových hodnot. Mladí mohli volit jiné alternativy než jen rodičovství,“ uvedla Kocourková. Nynější proměny a jejich důvody podle ní experti na datech ale ještě podchycené nemají, je potřeba další výzkum.
Ve druhé polovině 80. let minulého století se rodilo podle údajů Českého statistického úřadu ročně kolem 130.000 dětí. O deset let později jich bylo zhruba 90.000. Poté počet postupně rostl, v letech 2017 a 2018 se dostal na 114.000. Pak zas klesal. Předloni přišlo na svět zhruba 91.000 chlapců a děvčat. Pro loňský rok experti odhadují 82.000 dětí. Ve věku rodičů jsou slabé ročníky z 90. let. Rodičovství lidé také odkládají do vyššího věku.
Plodnost, tedy průměrný počet potomků na jednu ženu, v minulých letech rostla. Dostala se v roce 2021 až na hodnotu 1,83, tedy jednu z nejvyšších v Evropě. Podmínky byly podle expertky příznivé jak pro mladé ženy k založení rodiny, tak pro starší matky k tomu, aby měly dalšího potomka. Pravděpodobnost, že budou mít bezdětní dítě, byla 90 procent. Za zvýšenou porodností bylo z téměř čtvrtiny narození třetích dětí, za poklesem po roce 2021 pak z víc než poloviny nenarození prvního dítěte.
Podle expertky český pokles zas následuje trend jiných vyspělých zemí, kde se situace měnila už na začátku minulého desetiletí. Důvodem může být nejistota z ekonomického vývoje i rostoucí nároky na zajištění. Lidé chtějí mít jistotu v zaměstnání i bydlení před tím, než si děti pořídí. „Dřív bylo narození prvního dítěte intuitivní, teď musí být pečlivě naplánováno,“ řekla Kocourková. Podotkla, že rozhodování mít potomky ztěžuje i takzvané intenzivní rodičovství, kdy si matky a otcové chystají co nejvíc zdrojů k co nejlepší přípravě dítěte na budoucí život. Vliv mají i technologické změny a způsob seznamování.
Podle výsledků výzkumu Současná česká rodina Masarykovy univerzity mezi lety 2020 a 2022 ubylo lidí, kteří chtěli děti. Odpovídalo 2221 osob od 18 do 39 let. Podíl těch, kteří plánovali dítě, klesl z 58 na 51 procent a mezi bezdětnými z 39 na 29 procent. Podle demografky se plán mít dítě daří naplnit ze dvou třetin.
Podle zjištění lidé nechápou rodičovství už tolik jako životní povinnost, ale spíš jako jednu z možností. S tím, že ženy potřebují potomky k naplnění svého života, souhlasilo 41 procent dotázaných od 18 do 39 let a 22 procent mladých do 29 let. V roce 2005 to bylo 73 procent, mezi mladými 65 procent. O tom, že děti k naplnění života potřebuje muž, bylo při posledním dotazování přesvědčeno 31 procent respondentů. V roce 2005 si to myslelo 55 procent.