Aktual.: 11.09.2024 10:43
Praha – Den samizdatu má připadat na 12. října, rozhodla Sněmovna. Odmítla úpravy Senátu, který chtěl připomínat vydávání nezávislých tiskovin v totalitních režimech vlastním nákladem 27. dubna. Neschválila tím ani opětovnou senátní snahu zařadit mezi významné dny také 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Novelu o státních svátcích nyní dostane k podpisu prezident.
Přijatá verze novely má podle skupiny poslanců v čele s poslancem STAN Josefem Bernardem připomínat 12. říjen 1988, kdy skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v otevřeném dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi protestovala proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem. Podle kritiků v čele s někdejší disidentkou, senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou z klubu ODS a TOP 09, ale Polanský vydal sborníky textů, jejichž autoři podle nich adorovali prezidenta klerofašistického Slovenského státu Jozefa Tisa.
Zastánci sněmovní verze včetně někdejšího disidenta a předsedy poslanců ODS Marka Bendy zase poukazovali na to, že nový významný den má připomenout statečnost vydavatelů samizdatu, kteří se zastali svého kolegy navzdory hrozbě uvěznění. Bernard poukazoval na to, že Polanský byl souzen za vydání sedmi samizdatů a že historické zápisníky byly v jeho činnosti marginální. Podotkl, že termín 12. října byl uzákoněn i na Slovensku. Spor o termín odhalil i střet mezi bývalými disidenty. „Paní senátorka se mýlí, jako se v posledních letech mýlí téměř vždycky,“ uvedl Benda k argumentaci Kordové Marvanové. Senátorka pak uvedla, že podle jejího názoru se Benda za poslední roky mýlil skoro ve všem, co dělal.
Senát chtěl zvolit za Den samizdatu raději 27. duben, který by připadal mimo jiné na výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1978. Zároveň ve stejný den v roce 1981 komunistická tajná policie při akci Delta či Kamion přerušila pašování ilegálních tiskovin do Československa. Vydávání samizdatů se ale komunistickému režimu vymýtit nepodařilo. Senátní verze podpořilo pouze 20 poslanců, výslovně v debatě jen Helena Válková (ANO).
Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace měl podle Senátu připadat na výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku v roce 1942 v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Senát podobný návrh předložil samostatně už v listopadu 2020, Sněmovna jej ale v předvolebním složení nestihla projednat.
V osadě Ležáky bylo nacisty dva týdny po vyhlazení Lidic, což připomíná 10. června samostatný významný den, popraveno 33 dospělých a devět z 11 dětí. Senátorka Miluše Horská z klubu KDU-ČSL připomněla také vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, v níž bylo zastřeleno nebo upáleno 27 lidí. Dalšími zlikvidovanými obcemi byly nedaleká osada Prlov, Vařákovy Paseky, Zákřov nebo 5. května 1945 Javoříčko na Olomoucku a o den později Leskovice na Pelhřimovsku.
Významné dny nepatří na rozdíl od státem uznaných svátků mezi dny pracovního volna. V českém kalendáři je v současnosti 17 významných dnů. Novým se podle už přijaté novely stane od příštího roku Den vstupu ČR do EU, který připadá na 1. května a je zároveň státním svátkem.
